Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.

Střevní polypy jsou malé výrůstky tkáně na střevní sliznici, nejčastěji v tlustém střevě. Střevní polypy jsou většinou neškodné a časem se ztrácí, avšak mohou být i zhoubnými. Polypy mají několik druhů a nejčastějším jsou střevní polypy vyvolané Peutzovým-Jeghersovým syndromem. Ty postihují hlavně tenké střevo kojenců a malých dětí, u kterých se zároveň tvoří hnědé skvrny na rtech a v ústech. Nejčastější známkou střevních polypů je jasně červená krev ve stolici. To je také obvykle důvodem návštěvy lékaře, který dítě pečlivě prohlédne a pravděpodobně provede vyšetření tlustého střeva a konečníku endoskopem.
Střevní polypy jsou malé výrůstky abnormální tkáně na střevní sliznici. Mohou se vyskytovat kdekoli ve střevech, nejčastěji postihují tlusté střevo. Většinou jsou neškodné a časem se ztratí. V ojedinělých případech se vsak mohou stát zhoubnými.
Děti nejčastěji postihují polypy vyvolané Peutzovým-Jeghersovým syndromem, dále juvenilní polypy a rodinné polypy.
Nejčastější známkou střevních polypů je výskyt jasně červené krve ve stolici. Může se objevit při každém vyprazdňování nebo jen občas. Peutzův-Jeghersův syndrom se obvykle projeví pouze hnědými skvrnami na rtech a v ústech dítěte, někdy však může vyvolat krvácení, bolest břicha po jídle, vchlípení, anémii nebo zvracení. Juvenilní polypy způsobují krvácení při vyprazdňování stolice a v ojedinělých případech bolest břicha, průjem a anémii ze ztráty krve. Familiální polypy jsou příčinou rektálního krvácení a průjmů, nebo nemusí mít žádné příznaky až do dospělosti, kdy se z nich může vyvinout rakovina.
I když je řada střevních polypů neškodná, objeví-li se dítěti ve stolici krev nebo má jiné příznaky polypů, měli byste vyhledat lékaře. Lékař zjistí, zda máte v rodinné anamnéze polypy, rakovinu tlustého střeva nebo krev ve stolici. Pečlivě dítě prohlédne, včetně rektálního vyšetření. Pravděpodobně pošle dítě ke gastroenterologovi (specialistovi na nemoci žaludku a trávicího ústrojí), který vyšetří dítěti tlusté střevo a konečník endoskopem zavedeným do řitního otvoru. Endoskop je pružná trubička vybavená světlem, která lékaři umožní prohlédnout polypy a odebrat z nich vzorek na biopsii. Ke stanovení diagnózy může využít také rentgenové vyšetření s bariem. Tato metoda se však již příliš nepoužívá, dává se přednost vyšetření endoskopem. Pomocí krevních testů se zjišťují eventuální komplikace polypů, například anémie.
Jsou-li polypy neškodné a bez příznaků, není většinou léčba nutná. Jestliže však vyvolávají krvácení nebo střevní neprůchodnost, bývá nutná elektrokoagulace pomocí endoskopu.
Odstranění nemocné tkáně nebo zastavení krvácení spálením tkáně patří k prastarým technikám. Lékaři ve starověku používali kousek železa rozpálený v ohni. Lékaři moderní doby používají žíravinu, žár a jako nejmodernější způsob elektrickou energii. Elektrokoagulace využívá ke spálení tkáně vysokofrekvenční elektrický proud. Chirurgové ji používají k odstraňování střevních polypů. Nástrojem zvaným elektrokauter, který zasunou pomocí endoskopu do střeva, spálí polypy elektrickým proudem. Elektrokoagulace je účinnější a snadnější metoda než chemikálie nebo žár. Výkon se provádí v celkové anestezii, samotná procedura je jednoduchá a relativně bezbolestná. K odstranění všech polypů je většinou nutné provést několik elektrokoagulací.
Polypy, jejichž příčinou je familiální polypóza, vyžadují agresivnější léčbu vzhledem k možnému vzniku rakoviny v dospělosti. Musí být odstraněny chirurgicky, někdy lékař dokonce doporučuje odstranění celého tlustého střeva jako prevenci rakoviny v budoucnu. Po odstranění tlustého střeva chirurg buď spojí tenké střevo přímo s konečníkem, nebo vytvoří dítěti v břiše trvalý umělý otvor zvaný ileostomie, ke kterému připojí tenké střevo. Výkaly pak z těla odcházejí do sáčku, který má dítě připevněný k vnější straně břicha. Po operaci je třeba dítě dále sledovat; objeví-li se další polypy, je třeba je ihned odstranit.