Cholecystektomie

Cholecystektomie neboli chirurgické odnětí žlučníku

Žlučník je orgán, který se nachází pod játry, to znamená vpravo pod žebry. Většina lidí si myslí, že žlučník je od toho, aby tvořil žluč. Tak tomu ale není. Žluč je totiž tvořena v játrech, a z jater odtéká speciálním vývodem, kterému říkáme žlučovod. V situacích, kdy nejíme, je na konci žlučovodu určité stavidlo, které brání odchodu žluče do střeva. Neustále produkovaná žluč se tak v žlučovodu hromadí a její hladina postupně stoupá. Když žluč ve žlučovodu dosáhne určité hladiny, přepadovým mechanismem odtéká do žlučníku, kde se koncentruje a hromadí. Při jídle se stavidlo na konci žlučovodu uvolní, žlučník se začne rytmiky stahovat, a žluč tak může volně odtékat do střeva, kde se podílí na trávení tuků. V případě, že žlučník nemáme, přitéká žluč výše popsaným mechanismem z jater přímo do střeva, a nic závažného se tak neděje. Proto si v některých případech můžeme dovolit žlučník chirurgicky vyjmout, aniž bychom tím zkomplikovali pacientův život.

Cholecystektomie a její podstata

Cholecystektomie je tedy výkon, při kterém pacientovi odebereme při operaci žlučník. V zásadě existují dvě možné metody, jak žlučník odebrat. Cholecystektomie se dá provést klasickou otevřenou operací, nebo laparoskopicky. 

• Otevřená operace žlučníku probíhá klasickým způsobem. To znamená, že chirurg při takové operaci skalpelem otevře dutinu břišní, postupnou preparací se dostane do podjaterní krajiny ke žlučníku, a může tak žlučník odebrat. Důležitými momenty operace je správné rozpoznání jednotlivých žlučových cest, tak abychom je nepoškodili, a dále správná identifikace cév, které žlučník zásobují krví. Nechceme způsobit krvácení. Samozřejmostí je opatrné uvolnění žlučníku od spodní plochy jater, ke které žlučník většinou lne. Potom již nic nebrání operaci dokončit. Výhodou otevřené operace žlučníku je, že je zatížena o něco menším počtem komplikací (z hlediska poranění žlučovodů a cév), a dále dobrá přehlednost operačního pole pro chirurga. Nevýhodou je velká invazivita zákroku, jedná se o relativně velký řez v horní polovině břicha. Platí, že čím invazivnější operace je, tím je pro pacienta více zatěžující, a tím delší je pooperační rekonstrukce. Je přitom nutné podoktnout, že dnešní chirurgie razí přístupy co nejméně invazivní.
• Méně invazivní variantou odejmutí žlučníku je laparoskopická cholecystektomie. Při té neotvíráme břicho dlouhým řezem. Uděláme jen několik malých řezů, do kterých strčíme speciální instrumentárium, kterým potom do břicha zavádíme různé chirurgické nástroje. Jako první nástroj vždy zavádíme kameru, která nám přnáší na monitor vše, co se v břiše odehrává, a my tak operujeme právě podle digitálně zprostředovaného obrazu. Kvalita obrazu je stejná, jako u vás doma na velmi dobré televizi. Pomocí dalších otvorů zavádíme do břicha různé kleště, klipy, elektrokoagulační nástroje, nůžky, atd. Princip odstranění žlučníku je přitom stejný, jako u otevřené operace. Výhoda laparoskopické metody je zřejmá: nedochází k otevření břišní dutiny z velkého řezu, ale pouze z několika velmi malých, výkon je tedy pro pacienta daleko méně zatěžující, vhodný i pro pacienty, kteří by otevřený výkon špatně snášeli z důvodu svého celkového stavu. Rekonvalescence je také výrazně kratší, vše se dřív hojí, z nemocnice se odchází dříve. 

V každém případě ale platí, že ne každý pacient je vhodný pro každý typ výkonu a o tom, jakým způsobem budete operováni právě vy, musí rozhodnout Váš operatér, samozřejmě po konzultaci s Vámi. Některé nemoci žlučníku se laparoskopicky ani operovat nedají.

Kdy podstupujeme cholecystektomii

Cholecystektomie - ve své klasické či laparoskopické podobě - je indikována v následujících případech:

• při žlučníkových kamenech, cholecystolitiáze
• při zánětech žlučníku, ovšem pozor, málokdy v akutní fázi zánětu
• při nádorových onemocněních žlučníku

Cholecystektomie jako taková není obrovským chirurgickým výkonem, který by byl pro pacienty enormně rizikový. Vždy ale záleží na dalších onemocněních pacienta a na jeho celkovém stavu. Obecně platí, že nemoci žlučníku rozhodně není dobré podceňovat.