Co jsou a jak fungují RNA vakcíny?

Díky plošné vakcinaci se lidstvu podařilo dokonce vymýtit pravé neštovice. S pokročilejšími technologiemi a širšími znalosti se vědci stále snaží nacházet lepší a účinnější vakcíny proti dalším onemocněním. V souvislosti s onemocněním COVID-19 se v poslední době zmiňují tzv. RNA vakcíny. RNA vakcínami se vědci zabývají již druhou dekádu, nejedná se tedy o žádnou novinku na poli vědy. V čem jsou ale lepší, než běžné vakcíny a jak fungují?

Pro pochopení mechanismu funkce RNA vakcín, je nutné si nejprve uvědomit, jak funguje lidská buňka a co to je RNA. V téměř každé lidské buňce se nachází jádro, kde je uložená genetická informace, deoxyribonukleová kyselina neboli DNA. Představme si DNA jako takový plán, ve kterém je napsáno, jak má buňka tvořit bílkoviny. Buňky potřebují bílkoviny pro svou stavbu i správnou funkci. DNA, coby návod je bezpečně schovaný v jádře, ale aparát schopný tvorby bílkovin, tzv. ribozom, je mimo jádro. A nyní přichází do hry RNA, která funguje jako posel. V jádře okopíruje DNA, tato kopie opustí jádro, najde si ribozom a využije ho k tvorbě bílkovin přesně tak, jak je to napsané v DNA.

Když se setkáme s virem SARS-COV-2, virus penetruje naše buňky, vnikne dovnitř a tam se množí a šíří dále do dalších buněk. RNA vakcíny proti onemocnění COVID-19 zamezují právě vstupu virů do buněk. RNA ve vakcíně obsahuje instrukce k vytvoření tzv. spike proteinu, což je bílkovina, díky které se virus může přichytit na buňku a dostat dovnitř. Po aplikaci vakcíny dojde k tomu, že některé naše buňky začnou tyto spike proteiny samy tvořit. Náš imunitní systém však dokáže rozpoznat, že se nejedná o tělu vlastní protein, ale o cizorodou částici a začne tvořit protilátky. Když se poté opravdu setkáme s virem SARS-COV-2, imunitní systém ho dokáže okamžitě rozpoznat a rychle ho zneškodnit. To vše se děje mimo jádro a tedy mimo DNA, které se tento proces vůbec netýká. Nemusíme se tedy bát, že by nám RNA vakcíny měnily DNA. A co se stane s RNA, kterou jsme přijali ve vakcíně? Ta se krátce po vakcinaci v buňkách úplně celá rozloží.

Výhodou RNA vakcín je, že neobsahují usmrcené viry ani jiné infekční částice, proto neohrožují příjemce vzplanutím infekce. Jejich výroba je navíc poměrně rychlá a levná, což je činí ideálními pro boj s pandemií. Jistou nevýhodou je nutnost skladování při velmi nízkých teplotách a z toho plynoucí ztížená distribuce. V současné době se v české republice očkuje proti onemocnění COVID-19 RNA vakcínami od výrobců Pfizer/BioNTech a Moderna (k 2.3.2021).  Do budoucna mají RNA vakcíny obrovský potenciál. Jejich dalším rozvojem bychom se zá pár let mohli očkovat proti ebole, HIV, viru Zika, ale také by nám mohly zajistit imunitu na některé typy rakoviny.