Elektrokardiogram

Srdce je dutý svalový orgán, který svými stahy a uvolňováním pumpuje krev do těla. Příkazy, které podněcují srdeční svaly ke stahu (zkrácení), se z jedné části srdce do druhé přenášejí jako elektrické impulzy. Tyto elektrické děje lze zaznamenat přístrojem, který se nazývá elektrokardiograf.
Záznam, který tento přístroj poskytuje, se nazývá elektrokardiogram (EKG). Je nesmírně užitečný při zjišťování srdečních onemocnění. Pořízení EKG záznamu je zcela nebolestivé a prosté vedlejších účinků.

Natočení EKG

Moderní elektrokardiografy jsou založeny na složitém galvanometru. Pacient leží na lůžku a na tělo se mu přiloží snímací elektrody (malé kovové plošky přidržované na těle svorkami nebo gumovými balónky). Elektrody se přikládají na končetiny a na přesně určené body na přední ploše hrudníku. Většinou bývá zapotřebí elektrody natřít vodivým gelem nebo kůži navlhčit, aby se zajistilo vodivé spojení mezi kovem elektrod a kůží pacienta.
Přístroj pak snímá změny elektrického napětí, které se šíří ze srdce do celého těla, a zapisuje je na posuvný papír. Každý srdeční stah se na papír zaznamená jako sled vln a kmitů.

EKG obrazy

Srdce má čtyři oddíly. Dva menší v jeho horní části jsou srdeční síně, pravá a levá, a dvě větší pod nimi jsou srdeční komory. V síních se hromadí přitékající krev, komory krev vypuzují ven.
K tomu, aby bylo schopné dodržovat stálý pracovní rytmus okolo 70 stahů/minutu se zrychlením při tělesné námaze, potřebuje srdce dokonalý časoměrný systém. Časování práce komor - čerpacích oddílů - přichází ze síní - tenkostěnných dutin, kam přitéká krev z plic a z ostatních částí těla. Každý srdeční stah začíná stahem síní, který je slabší; po tomto slabém stahu se společně stáhnou obě komory. Potom se uvolní, naplní se krví a cyklus se opakuje. Popsaný děj se projeví na EKG záznamu jako malá vlna nazývaná P, která reprezentuje stah síní, a za ní následují kmity, jež jsou projevem stahu komor - nazývají se jako kmit Q, R a S.
Většina elektrické aktivity srdce vytvářející obraz EKG pochází z největšího silnostěnného srdečního oddílu - z levé komory, protože ta obsahuje největší množství srdeční svaloviny. Největší kmity představující změny elektrického napětí jsou obrazem stahu levé komory. Když se komory uvolní a jejich svalová vlákna se opět „nabíjejí", projevuje se to na EKG jako vlna T, po níž následuje opět další cyklus.
Tvar kmitů a vln se liší podle toho, z které části těla se záznam snímá. (Je tedy u každé elektrody trochu jiný.)

Diagnóza srdečního infarktu

Nejdůležitější na používání EKG je to, že je schopné ukázat, zda vyšetřovaná osoba prodělala srdeční infarkt nebo zda má poruchu krevního zásobení srdečního svalu, která může vést k angině pectoris nebo k infarktům.
Změny tvaru elektrokardiografické křivky jsou patrné především v oblasti vlny T. Pacienti s akutním srdečním infarktem mohou mít abnormální tvar křivky mezi kmity QRS a vlnou T. Během hojení infarktu se vlna T, která normálně směřuje vzhůru, otáčí dolů.
Pokud infarkt myokardu neproběhl, ale prokrvení srdečního svalu není dostatečné, nacházejí se na EKG křivce takového pacienta jen minimální změny, setrvává-li v klidu. Jakmile však tělesnou námahu jakkoliv zvýší, změny se stanou výraznějšími, natočí-li se EKG bezprostředně po námaze. Stává se, že na EKG záznamu pořízeném v klidu není patrné vůbec nic abnormálního a změny svědčící pro nedokrvení se objeví jen v průběhu cvičení. Tento stav lze odhalit tzv. zátěžovým EKG.

Jiná srdeční onemocnění

Jedním z častých srdečních problémů je stav, kdy se síně přestanou stahovat koordinovaně a pracují chaoticky, říkáme tomu fibrilace síní. Za tohoto stavu mizí z EKG křivky vlny P, zápis je vlnovitý s nepravidelnými komorovými kmity.
Vzhledem k tomu, že komory i nadále pracují víceméně pravidelně, nemusí to představovat žádný závažný problém. Někdy se stává, že pacienti s fibrilací síní pociťují nepravidelné bušení srdce nebo že se komory začnou stahovat příliš rychle. Tuto potíž lze vyřešit léky zpomalujícími srdeční rytmus. Mnohem závažnější je fibrilace komor, což znamená, že se srdeční komory přestanou stahovat a nebudou pumpovat krev ze srdce do těla. Kromě uvedených dvou stavů je mnoho dalších poruch srdečního rytmu různého stupně závažnosti, které nelze bez pomoci EKG rozpoznat.
Z EKG křivky je také možno vyčíst, že srdeční komory jsou příliš přetíženy - například při vysokém krevním tlaku. Přitom se jejich svalové stěny ztlušťují a jsou zdrojem větších změn napětí, které se pak na EKG projeví zvětšením kmitů.