Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je onemocnění mozku, jehož původcem je virus ze skupiny arbovirů. Klíšťové encefalitidy a meningitidy, což jsou záněty mozku, respektive mozkových blan a které jsou na člověka přenášené členovci se vyskytují po celém světě. Existuje několik typů klíšťových encefalitid, například venezuelská, kalifornská, japonská a další. V České republice se vyskytuje evropský podtyp viru klíšťové encefalitidy a je považováno za sezónní onemocnění. V současné době je nejlepší prevencí očkování.

Nákaza klíšťové encefalitidy

Virus klíšťové encefalitidy se množí v hlodavcích a dalších zvířatech, která slouží jako rezervoár nákazy. Na člověka se přenáší přisátím klíštěte, které předtím sálo krev infikovaného zvířete včetně různých vývojových stádií viru, velmi výjimečně zažívacím traktem po požití masa nebo mléka nakažených zvířat, například krav neb koz, které se pasou v místě rozšíření. Ohniska výskytu jsou na okrajích listnatých a smíšených lesů s křovinatým podrostem. Období výskytu klíšťat u nás trvá od pozdního jara do začátku podzimu. Viry klíšťové encefalitidy se pomnoží ve vstupní bráně a lymfatickými cévami se dostanou až do krve, kterou se přenášejí do orgánů, kde se dále množí a poté napadají cílový orgán. Od vstupu viru do organismu a prvních příznaků nemoci může uplynout týden nebo až měsíc.

Průběh a projevy klíšťové encefalitidy

Klíšťová encefalitida u člověka probíhá nejčastěji ve dvou fázích. V první fázi připomíná chřipku. Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže samy odezní. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit, a pak dojde k úplnému uzdravení. U ostatních pacientů však po několika dnech od vymizení příznaků dojde ke zhoršení stavu nemocného a klíšťová encefalitida přejde do druhé fáze. Ve druhé fázi se objeví příznaky z postižení mozkových plen, případně mozku, které se projeví jako kruté bolesti hlavy, které jsou provázeny horečkami, nemocný je světloplachý a dochází ke ztuhnutí svalů na šíji, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození mozku je svalový třes, nervové obrny, závratě, někdy i poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá 2 až 3 týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu. U některých pacientů první fáze chybí a klíšťová encefalitida se již ze začátku projeví příznaky druhé fáze.

Komplikace klíšťové encefalitidy

Komplikace klíšťové encefalitidy představují trvalé následky, které se vyskytují asi u 10 % pacientů se zánětem mozku a mozkových blan. Mezi ně patří například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy soustředění, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech, u nás téměř nikdy.

Diagnostika klíšťové encefalitidy

Diagnostika klíšťové encefalitidy vychází z typického dvojfázového průběhu a z řady laboratorních metod. Těmi je především sérologie, tedy průkaz protilátek proti virům přítomných v krevním séru. Protilátky však lze zjistit až od druhého týdne onemocnění. Nález v mozkomíšním moku odebraném lumbální punkcí spočívá ve zvýšeném množství bílkovin a bílých krvinek.

Léčba klíšťové encefalitidy

Léčba klíšťové encefalitidy je především symptomatická, tedy snižování horečky a tlumení bolesti hlavy. Velice důležitý je klid na lůžku, kdy by se pacient měl vyhýbat veškeré psychické i fyzické námaze. Při nedodržení tohoto základního požadavku se stav pacienta často zhoršuje a pobyt v nemocnici se tím prodlužuje. Pacienta je nutné také hydratovat pomocí infuzí.

Prevence klíšťové encefalitidy

K předcházení klíšťové encefalitidy (odkaz na partnerský web OckovaciCentrum.cz) se doporučuje očkování osob v rizikových oblastech, které je možné kdykoliv během roku. Očkovací látka je připravená z usmrcených virů. Člověka očkování chrání až po dvou týdnech od podání druhé dávky očkovací látky, je tedy dobré se nechat naočkovat včas před sezónou. Při pobytu v přírodě je dobré mít pevnou obuv, ponožky a dlouhé kalhoty, neboť se klíšťata vyskytují asi do 1 metru od země. Na kůži se doporučují repelenty a na oděv insekticidy. Najdeme-li na sobě přisáté klíště, je potřeba ho správně odstranit, a to co nejdříve, aby se co nejvíce snížila pravděpodobnost přenosu viru klíšťové encefalitidy. Postižené místo ošetříme jodovou nebo alkoholovou dezinfekcí a po chvíli se klíště snažíme vyjmout kleštičkami nebo pinzetou. Nedoporučuje se jeho vyjmutí kroucením, protože klíště na sobě nemá žádné závity, ale snažíme se ho vyviklat. Vytažené klíště ještě jednou zakápneme dezinfekcí. Pokud si neumíme s odstraněním klíštěte poradit sami, je nejlepší vyhledat lékaře.