Hemoglobin

Hemoglobin

Hemoglobin je červené krevní barvivo, které se nacházejí v červených krvinkách. Naprostá většina buněk lidského těla vyžaduje ke svému životu kyslík. Kyslík je k buňkám dopravován krví, kde je navázán právě na hemoglobin. Hemoglobin je tedy zodpovědný jednak za množství kyslíku, které se přenáší krví z plic k orgánům, jednak částečně zbavuje buňky oxidu uhličitého, odpadního produktu metabolismu. Právě hemoglobin s kyslíkem je zodpovědný za červenou barvu krve.

Vyšetření hemoglobinu v krvi

Množství hemoglobinu v krvi zdravého člověka je mezi 120-180 g/L krve. Stanovení tohoto množství se provádí při běžném vyšetření krevního obrazu s řadou dalších parametrů. Odebíraným vzorkem je žilní krev, která je odebrána z některé pažní žíly tenkou jehlou. Možný je i odběr z bříška prstu, novorozencům se odebírá krev vpichem do patičky. Hemoglobin je v lidském těle naprosto nezbytnou látkou. Hemoglobin je důležitým parametrem, jehož hladinu je nutné sledovat. Zvýšená, či snížená hladina hemoglobinu může totiž poukazovat na přítomnost různých onemocnění.

Snížená hladina hemoglobinu

Jestliže u pacienta zjistíme snížené množství hemoglobinu v krvi, označujeme tento stav pojmem anémie. Často je anémie,tedy chudokrevnost, spojená se sníženým množstvím červených krvinek, což ale není pravidlem. Počet červených krvinek totiž může být normální, ale červené krvinky mohou obsahovat méně hemoglobinu. Snížené množství hemoglobinu může mít tedy několik příčin. Buď jde o sníženou tvorbu červených krvinek, nebo o jejich zvýšenou destrukci. Hemoglobin vzniká v průběhu růstu červené krvinky v kostní dřeni. Chybí-li organismu některé důležité stavební kameny hemoglobinu, jako je například železo, nemusí krvinky plnit správně svou funkci nebo se dokonce jejich vývoj zastaví. Při zvýšeném vychytávání červených krvinek se snižuje jejich množství v krvi a tím i množství dostupného kyslíku. V obou případech potom vázne přenos kyslíku ke tkáním a člověk se cítí unaveně, ospale, nemá energii a na některých místech může být lehce nafialovělý, což je známka sníženého množství hemoglobinu v krvi, odborně cyanózy. Ke snížené hladině hemoglobinu veddou také některé vrozené choroby tvorby hemoglobinu, jako jsou srpkovitá anémie, či thalasémie, dále onemocnění ledvin nebo jater. Rovněž se může jednat o chronická onemocnění provázená zvýšeným zánikem červených krvinek. Pro úplnost doplníme ještě masivní krvácení nebo nádorová onemocnění postihující kostní dřeň.

Zvýšená hladina hemoglobinu

Se zvýšenou hladinou hemoglobinu v krvi se setkáváme při dehydrataci, tedy odvodnění, nebo při stavech, kdy je z kostní dřeně uvolňované větší množství červených krvinek. Zvýšenou hladinu hemoglobinu pozorujeme rovněž při některých plicních onemocněních, kdy zvýšené množství hemoglobinu kompenzuje poruchy dýchání.

Hemoglobin v moči

Hemoglobin je možné také prokazovat v moči. To poukazuje na přítomnost krve v moči v případech, kdy nejsme schopni přítomnost krve v moči posoudit prostým okem. Často bývá hemoglobin přítomen v moči u infekcí močového měchýře a močových cest, u urolithiázy, či u nádorů urogenitálního ústrojí. Rovněž se může jednat o onemocnění ledvin, či tzv. intravaskulární hemolýzu, kdy dochází k rozpadu červených krvinek v cévách.

Hemoglobin ve stolici

Přítomnost hemoglobinu ve stolici svědčí o přítomnosti krve. Stanovení hemoglobinu ve stolici je principem tzv. testu na okultní krvácení. Jedná se tedy o skryté krvácení v trávicím traktu, které není možné posoudit okem. Toto vyšetření se používá v rámci screeningu a zachycení časných stádií kolorektálního karcinomu.