Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.

Křečové žíly jsou onemocněním žilní stěny dolních končetin, při kterém dochází k jejímu roztažení a dále k nesprávné funkci žilních chlopní. Sklerotizace křečových žil je postup, při kterém je do křečových žil vpravena látka, jež žílu zcela vyplní a vyřadí ji tak z provozu. Sklerotizace křečových žil však nebrání vzniku křečových žil v budoucnosti.
Sklerotizace, neboli ztvrdnutí, je postup, který se využívá při léčbě křečových žil. Křečové žíly patří mezi velmi častá onemocnění, při kterém dochází k rozšíření povrchových žil zejména na dolních končetinách. V důsledku toho se v žilách krev hromadí a městná a hůře odtéká směrem k srdci. Křečové žíly mají podobu zduřenin na kůži, které můžeme cítit i pohmatem. Pacient zpočátku netrpí výraznějšími příznaky, později se však objevuje pocit těžkých nohou a bolest převážně ve večerních hodinách. Nejčastěji, asi v 90%, je toto onemocnění dědičné. Na jejich vzniku se také podílí dlouhodobé stání, ženské pohlavní hormony a také těhotenství.
Metody sklerotizace se nejčastěji používá k odstranění drobných křečových žilek na dolních končetinách, nebo jako doplnění jiných chirurgických zákroků na křečových žilách.
Ke sklerotizaci křečových žil může lékař použít látky ve dvou formách, jako pěnu, nebo jako tekutinu. Dříve bylo běžné použití tekutiny. Dnes už je zjištěno, že pokud je látka zpěněná, má několik výhod. Jednou z nich je, že pěna zůstává oproti tekutině v místě operace mnohem lépe. Tím se snižuje jednak doba samotného zákroku a zároveň i spotřeba sklerotizující látky. Pokud se použije tekutina, dochází rychleji k jejímu naředění a odplavení z místa zákroku. Obecně ale platí, že obě formy látky mají své využití. Tekutina se používá spíše pro odstranění drobnějších cévek, naopak pro větší křečové žíly je vhodnější pěna. Pěnová sklerotizace je také šetrnější k okolním cévám.
Kontraindikace představuje soubor okolností, které vylučují provedení výkonu. Zákrok není vhodné provádět v těhotenství, při kojení, poruchách prokrvení dolních končetin nebo při omezení hybnosti pacienta, pokud není schopen si obléknout stahovací punčochy. Dále se tento zákrok neprovádí při alergii na podávanou látku, při těžších poruchách jaterních a ledvinných funkcí, u bronchálního astmatu, srdeční nedostatečnosti, žílních zánětů či při poruchách krevní srážlivosti. Před sklerotizací křečových žil je potřeba vysadit některé léky, především hormonální antikoncepci u žen.
Po sklerotizaci křečových žil dochází zejména ke kosmetickému zlepšení vzhledu dolních končetin. Žilky vymizí nebo vyblednou, obvykle je ale nutné k požadovanému výsledku výkon provést víckrát. Pro úspěšnou léčbu je nezbytné nosit kompresní punčochy, které udrží stěny žíly slepené a zabrání tak opětovnému průtoku krve. Sklerotizací ale bohužel nelze zabránit vzniku dalších žilek v budoucnu. To závisí především na geneticky podmíněném oslabení žilní stěny.