Zánět štítné žlázy

Zánět štítné žlázy

Záněty štítné žlázy neboli tyreoiditidy jsou poměrně častá onemocnění, které rozdělujeme do několika skupin na akutní, subakutní a chronické. Jednotlivé záněty se liší vznikem, příznaky, léčbou i prognózou nemoci. Štítná žláza je orgán uložený na přední straně krku, jehož hlavní funkcí je tvorba hormonů trijódtyroninu (T3), tyroxinu (T4) a kalcitoninu. První dva hormony ovlivňují řadu pochodů v lidském organismu jako tvorbu bílkovin, odbourávání tuků či spotřebu kyslíku. Kalcitonin je naopak zodpovědný za hospodaření s vápníkem, přesněji řečeno přesouvá ho z krve do kostí. Výroba hormonů je závislá na množství jódu v krvi, který je štítnou žlázou vychytáván a následně zabudován do vznikajících hormonů.

Zánět

Zánět je obrannou reakcí organismu proti poškození, které nastává nejčastěji vlivem bakteriální či virové infekce. Během zánětu dochází k zarudnutí, otoku, zduření, bolesti a poškození funkce postiženého orgánu. Nejprve se v místě poškození zvýší prokrvení, které pozorujeme jako zarudnutí, což je velmi důležité, jelikož krev obsahuje složky imunitního systému. Poté dochází k otoku a zduření vlivem prostupu tekutiny z krve do okolí. Společně s tekutinou prochází přes stěnu cév i buňky imunitního systému, které tak mohou přímo bojovat s např. s infekcí.

Akutní zánět štítné žlázy

Akutní zánět štítné žlázy je infekčním hnisavým onemocněním, které je poměrně vzácné a jeho výskyt spíše ojedinělý. Hlavním původcem jsou obvykle bakterie, vzácněji jsou popisovány i záněty plísňové či parazitární. Nejčastější cesta nakažení není kapénkovou infekcí, jak tomu bývá u chřipky či angíny, ale krví, která bakterie do štítné žlázy zanese.

Příznaky a diagnóza

Nejčastějším příznakem zánětu štítné žlázy je obvykle bolestivé zduření v oblasti žlázy, kdy kůže může být zarudlá a teplejší. Pokud je postižení rozsáhlejší, bývají obvykle přítomny i celkové známky zánětu, především zvýšená teplota. Diagnózu stanoví lékař dle projevů nemoci a laboratorním vyšetřením, zjistí tak rozsah probíhajícího zánětu. Dále se provádí vyšetření pomocí ultrazvuku, které nám objasní velikost zduřelé žlázy a odběr vzorku živé tkáně tzv. biopsie, jež odhalí původce zánětu štítné žlázy.

Léčba a prognóza

Akutní zánět štítné žlázy léčíme antibiotiky, která působí proti bakteriálním a mykotickým infekcím. Nejlepší je cílená léčba na základě biopsie, která prokáže přímého původce nemoci. V případě neúspěchu antibiotické léčby přistupujeme k chirurgickému odstranění postižené části štítné žlázy. Prognóza je většinou příznivá, ale závisí na rozsahu zánětu a správnosti léčby.

Subakutní zánět štítné žlázy

Subakutní (pozvolnější) zánět štítné žlázy je způsoben pravděpodobně viry, vyskytuje se relativně často a postihuje především ženy. Subakutní zánět štítné žlázy často navazuje přímo nebo po krátkém časovém intervalu na virové onemocnění dýchacích cest, ale může se objevit i bez vazby na tuto infekcí.

Příznaky a diagnóza

Hlavním příznakem subakutního zánětu štítné žlázy je bolestivé zduření na krku, kdy bolest ze štítné žlázy může vystřelovat do brady či ucha. Dále se objevuje únava a zvýšená teplota, která je však obvykle nižší než u akutního zánětu. Diagnóza je založena na projevech nemoci a případném laboratorním vyšetření krve. Dále používáme ultrazvuk nebo odběr tkáně v případě, že není diagnóza jistá.

Léčba a prognóza

K léčbě subakutního zánětu štítné žlázy se užívají protizánětlivé léky, první volbou jsou léčiva nesteroidní, pokud však potíže neustupují, volíme terapii kortikoidy. Kortikoidy se používají u řady zánětlivých chorob revmatických, systémových, kožních, plicních a jiných, kde je vhodné tlumit nadměrnou činnost imunitního systému. Ve většině případů se subakutní zánět vyléčí, pouze u 10 % nemocných vzniká trvalé snížení funkce štítné žlázy, tzv. hypotyreóza.

Chronický zánět štítné žlázy

Chronický (dlouhotrvající) zánět štítné žlázy je důsledkem autoimunitního onemocnění, při kterém se buňky imunitního systému těla obracejí proti buňkám vlastního organismu. Ve štítné žláze poté dochází k postupnému ničení tkáně a ke snížené tvorbě hormonů. Chronický zánět je nejčastější příčinou snížené funkce štítné žlázy, postihuje více než 5 % populace ve věku nad 60 let.

Příznaky a diagnóza

Hlavním příznakem chronického zánětu štítné žlázy, který probíhá dlouho bez příznaků, je hypotyreóza. Prvním nálezem většinou bývá právě snížená funkce štítné žlázy, kterou dnes odhalujeme v počátečních stádiích díky jejím specifickým příznakům. Při diagnostice je důležité ultrazvukové vyšetření, jež prokáže specifické změny na žláze. Na základě těchto nálezů poté diagnostikujeme chronický zánět štítné žlázy.

Léčba a prognóza

Léčba chronického zánětu štítné žlázy je založena na kontrole funkce a podávání hormonů, které žláza tvoří v menším množství. V případě včasné a správné léčby je prognóza obvykle příznivá.