Léčba únavového syndromu

Léčba chronického únavového syndromu

Chronický únavový syndrom je onemocnění charakteristické trvalou únavností a ztrátou energie i psychické pohody. Může se vyskytovat u obou pohlaví, a to v jakémkoliv věku. Výrazně ohroženi vznikem této poruchy jsou lidé žijící v neustálém stresu jak v rodinném prostředí, tak v zaměstnání, kteří nejsou schopni zajistit si dostatečný odpočinek a regeneraci organismu.

Vznik chronického únavového syndromu

Vznik chronického únavového syndromu nejsou přesně známé, ale předpokládá se spolupůsobení několika faktorů. Těmi jsou právě probíhající, či již proběhlé infekce, způsobené hlavně herpesviry, borreliemi, brucelami, či retroviry. Možný vliv infekce na vznik únavového syndromu spočívá především v reakci organismu na přítomnost zmíněných patogenů. Dále se uvažuje i o vlivu poruchy imunitního systému na vznik chronického únavového syndromu. Bylo totiž zjištěno abnormální zastoupení B a T-lymfocytů a snížená aktivita NK-buněk u pacientů s chronickým únavovým syndromem. Svůj podíl na vzniku chronického únavového syndromu mají patrně i endokrinní a neurologické poruchy a v neposlední řadě i psychologické faktory, především stres.

Projevy chronického únavového syndromu

Chronický únavový syndrom se projevuje nevysvětlitelnou únavou, která trvá alespoň 6 měsícůa není přitom zjištěn jiný patologický stav, který by mohl k rozvoji únavy vést. Kromě tohoto základního projevu se setkáváme i s dalšími, a to bolestmi hlavy, svalů, kloubů, bolestmi v krku, zduřelými mízními uzlinami na krku a v podpaží, zvýšenou teplotou, neuropsychickými poruchami, poruchami spánku, či únavou trvající déle než 24h po fyzické námaze, která byla dříve tolerována.

Diagnostika chronického únavového syndromu 

Léčba chronického únavového syndromu není jednoduchá a je velmi důležité, aby probíhala dlouhodobě. Aby byla co nejvíce úspěšná, musí být onemocnění rozpoznáno co nejdříve a léčebný režim musí být zahájen v co nejkratší době. I při splnění všech těchto podmínek se však úplné vyléčení podaří u cca 5 –10% léčených pacientů a u ostatních většinou přetrvává v různé intenzitě až do konce života. Diagnostika spočívá v měřitelné únavě trvající alespoň 6 měsíců, bez prokázaného jiného patologického procesu, který by mohl vést k rozvoji únavy. Tento příznak se navíc nezlepšuje ani po odpočinku. Dále musí být přítomno alespoň 6 z výše uvedených příznaků.

Metody léčby chronického únavového syndromu

V současné době bohužel neexistuje jediná účinná metoda, která by byla schopná vyléčit všechny pacienty a žádný používaný lék nepůsobí cíleně proti příčině únavového syndromu. Částečně je to dáno tím, že přesná příčina nebyla dosud odhalena a velký význam má také to, že každý lidský organismus reaguje na různé léčebné metody jinak. V praxi je proto nejdůležitější zaměřit se na ovlivnění jednotlivých nežádoucích příznaků onemocnění, která nejvíce ovlivňují pacientův každodenní život. Mezi metody léčby chronického únavového syndromu patří především farmakoterapie a změna životního stylu.

Farmakoterapie v léčbě chronického únavového syndromu

V rámci léčby chronického únavového syndromu za pomocí farmak, tedy léků, se využívají léčiva vedoucí k celkovému posílení organismu, a to nejen tělesné stránky, ale také psychiky pacientů. Velmi důležitou součástí léčby je změna dosavadního životního stylu a dodržování stanoveného léčebného režimu, který zahrnuje především vyhýbání se stresovým situacím a správnému odhadování svých schopností vypořádat se s nejrůznějšími životními situacemi. Kromě toho mohou být podávány také rozličné léčivé přípravky, např. léky proti zánětům a alergickým reakcím nebo antibiotika. Pacientům, kteří mají problémy se spaním, se doporučuje užívat přípravky proti nespavosti nebo jiné uklidňující léky, v obzvláště závažných případech jsou někdy předepisována slabší antidepresiva. U nich však hrozí riziko předávkování, a je proto nutné je podávat pouze krátkodobě a upravovat jejich dávkování podle aktuálního pacientova stavu. U všech léčiv platí, že pacientům s chronickým únavovým syndromem se podávají v nižších dávkách než je obvyklé, jelikož jsou k jejich účinku více citliví než ostatní jedinci, a navíc se tak zabrání případným nežádoucím účinkům.

Léčba chronického únavového syndromu a změna životního stylu

Obecně platí, že léčba chronického únavového syndromu je nesmírně složitá a dlouhodobá záležitost. Pacienti si musí ihned na počátku uvědomit, že aby se jejich stav viditelně zlepšil, nepostačí pouze farmakoterapie, ale je bezpodmínečně nutné, aby došlo k radikální změně jejich životního stylu. Více než u jiných onemocnění zde totiž platí, že pevná vůle a dokonalá spolupráce nemocného je nejdůležitější součástí léčebného procesu. Je nezbytný dostatečný spánek, odpočinek během dne a doporučuje se také pobyt v přírodě, či na horách.