Obrana proti meningitidám

Obrana proti meningitidám

Zánětem mozkových blan, meningitidou, jsou nejvíce ohroženy děti předškolního věku, dospívající mládež a mladí dospělí. U nich má nemoc nejvážnější průběh. Onemocnět však může každý. Proti některým původcům je účinnou obranou proti meningitidám očkování, odborně vakcinace, které je považováno za vůbec největší úspěch medicíny ve 20. století.

Původci meningitid

Meningitidy se dělí do dvou skupin podle nejčastějších původců na bakteriální a virové. Bakteriální meningitidy jsou téměř vždy hnisavé. Bakterie vyvolávající záněty mozkových blan jsou odlišné u různých věkových skupin. U novorozenců je nejnebezpečnějším původcem kok Streptococcus agalactiae, pak enterobakterie. Kojence a batolata ohrožuje převážně Haemophilus influenzae. U starších dětí a mladých dospělých bývá původcem Nesseria meningitidis, u dospělích a starých lidí Streptococcus pneumoniae. Vzácněji způsobuje záněty mozkových blan kvasinka Cryptococcus neoformans, améba Naegleria fowleri nebo bakterie Mycobacterium tuberculosis. Takové infekce jsou častější u osob s oslabenou obranyschopností, jako jsou pacienti po transplantacích orgánů, zejména kostní dřeně, nebo pacienti s AIDSdruhá skupina je tvořena virovými záněty mozkových blan. Virové záněty mozkových blan neprovází hnisání. Původci jsou např. enteroviry, virus příušnic nebo virus klíšťové encefalitidy. Viry způsobující meningitidu jsou především enteroviry, echoviry, adenoviry, nebo i virus parotitidy.

Projevy meningitid

Příznaky zánětu mozkových blan, neboli meningitid, nastupují ve většině případů rychle a jejich závažnost se liší. Záněty mozkových blan se projevují horečkou, prudkými bolestmi hlavy, nevolností až zvracením, podrážděností nebo zmateností, zvýšenou citlivostí na vnější podněty, zejména na světlo, tuhnutím svalů šíje a zad. Současně se objevuje nález bakterií, nebo antivirových protilátek v mozkomíšním moku. Celek těchto příznaků se označuje jako meningeální syndrom. Při dráždění mozkových obalů nemocný zaujímá úlevovou polohu na zádech s hlavou a trupem v záklonu. Tyto příznaky se mohou vyskytnout i u krvácení pod pavučnici a u encefalitid, tedy zánětu mozku. V nejhorších případech dochází k bezvědomí, selhání jiných orgánů nebo poškození centrálního nervového systému s trvalými následky, jako např. hluchota.

Komplikace meningitid

Zánět mozkových blan je onemocněním, které se při nedostatečné, či pozdně zahájené léčbě může snadno komplikovat. Může dojít k rozvoji těžkého septického stavu, tedy systémové zánětlivé odpovědi organismu se zvýšenou teplotou, sníženým krevním tlakem a zrychlenou srdeční frekvencí. Takový pacient je ohrožen na životě, jelikož může dojít k selhání orgánů. Dále mohou být nadledviny postiženy toxickým působením původce onemocnění, nebo vzniká otok mozku. Hnisavá ložiska mohou rovněž přecházet na mozkovou tkáň a v závislosti na lokalizaci se může vyvinout porucha hybnosti, poruchy mozkových nervů, mozečkové příznaky, nebo i epileptické záchvaty.

Obrana proti meningitidám a typy vakcín

V České republice platí v současnosti vyhláška z 1. 1. 2007 o očkování proti infekčním nemocem, která stanovuje, že součástí očkovací látky proti šesti závažným původcům infekcí, zvané hexavakcína, neboli hexavalentní očkovací látka, je také složka očkovací látky proti původci meningitidy Hameophilus influenzae B, který postihuje zejména kojence a batolata. Proti některým dalším vyvolavatelům onemocnění se lze nechat naočkovat také. Očkovací látky existují také proti původci meningitid starších dětí a mladých dospělých, kterým je meningokok Nesseria meningitidis, a také původci meningitidy dospělých a starých lidí, kterým bývá zejména Streptococcus pneumoniae.

Proti meningokokům jsou vyvinuté polysacharidové vakcíny, které chrání jen vůči skupinám A, C, Y a W135, které celosvětově převažují. Vedle zmíněných skupin se vyskytují meningokoky skupiny B, proti kterým uvedené očkovací látky nechrání a vlastní vakcína celosvětově účinná zatím neexistuje. V České republice jsou v současné době k dispozici dva typy očkovacích látek, které působí jako obrana proti meningitidám způsobným meningokoky. Prvním typem je polysacharidová vakcína, která bývá spolehlivější u starších dětí a dospívajících či dospělých osob. Naopak u malých dětí vyvolává ochranu jen ojedinělou nebo žádnou. Proto je určena jen pro osoby starší 2 let. Druhý typ vakcín je modernější. Polysacharid je navázán na určité cizorodé bílkovině, která napomáhá navodit obranou odpověď. Touto bílkovinou je nejčastěji bakteriální toxin tetanický nebo záškrtový, který byl upraven tak, aby ztratil toxické vlastnosti, ale stále dokáže vyvolat obrannou odpověď organismu. Takovým očkovacím látkám se říká vakcíny konjugované. Tento typ poskytuje ochranu už u malých dětí ve věku od 2 – 3 měsíců, jejichž imunitní systém lépe rozpoznává cizorodé nebo škodlivé bílkoviny než polysacharidy. Vyvolává tedy silnější imunitní odpověď než původní tradiční vakcína. Obrana proti meningitidám vyvolaným meningokoky skupiny B nejsou dosud k dispozici, neboť jejich polysacharid obsahuje složku, kterou lidský systém obranyschopnosti není schopen rozlišit jako cizorodou látku.

Obrana proti meningitidám a důležitost očkování

I když se závažná meningokoková onemocnění objevují v české populaci jen ojediněle, přesto jejich úmrtnost, což je podíl zemřelých ze skupiny všech nakažených jedinců, dosahuje až 20 % . Díky očkování jim lze předejít. Na možnosti a výhody očkování jako obrany proti meningitidám se podrobně informujte u svého lékaře.