Počet erytrocytů

Počet erytrocytů

Krev se skládá z krevní plazmy, která je z většiny tvořená vodou, a z krevních buněk. Největší zastoupení mezi krevními buňkami mají jednoznačně erytrocyty, červené krvinky. A to zcela oprávněně. Červené krvinky zajišťují přenos krevních plynů (kyslík, oxid uhličitý) od plicních sklípků (alveolů) až k jednotlivým buňkám. I když jsou tyto buňky úzce specializované pro tuto činnost, jedná se stavebně o téměř nejjednodušší buňky lidského těla. Zralé erytrocyty totiž neobsahují ani jádro, ve kterém by nesly dědičnou informaci, ani zbytek důležitých organel, které by červeným krvinkám umožnily množení nebo tvorbu různých chemických látek. Jádro a další organely erytrocyt ztrácí během svého vývoje z krevní kmenové buňky v kostní dřeni.

Erytrocyty a jejich koloběh

Jak jsme již naznačili, erytrocyty vznikají v kostní dřeni. Z kostní dřeně jsou zralé buňky uvolňovány do krevního oběhu. Průměrný erytrocyt se dožije přibližně 120 dnů. Během svého života musí mnohokrát absolvovat cestu mezi plícemi a buňkami a převážet krevní plyny. Přitom musí čelit značnému krevnímu tlaku ve velkých cévách, prodírat se drobnými kapilárami, které jsou často menší, než je průměr erytrocytu (7,2 mikrometrů), přicházejí do styku s nejrůznějšími chemickými látkami, a tak není divu, že se musí tyto buňky obnovovat. Počet erytrocytů je nastaven na širší, ale dané rozmezí. Jestliže klesne počet erytrocytů, sníží se množství plynů, které jsou krví transportovány. Tento pokles zaznamenají speciální buňky ledvin, které začnou vylučovat hormon erytropoetin, který stimuluje v kostní dřeni tvorbu nových červených krvinek.

Erytrocyty a odchylky v jejich počtu

Počet erytrocytů může být buď zvýšený, nebo snížený. Oba tyto stavy jsou pro lidský organismus zatěžující a špatné. Zvýšené množství erytrocytů (polycytemie, polyglobulie) totiž nadměrně zatěžuje oběhový systém, srdeční pumpou počínaje a nejdrobnějšími cévami konče. Zvýší se totiž celková náplň cév, zvýší se nároky na činnost srdce, stoupne krevní tlak a hrozí tak poruchy krevního srážení při drobných poraněních. Snížený počet erytrocytů bývá závažnější. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které je vlastním přenašečem plynů. Jestliže se sníží množství erytrocytů, klesne současně i množství hemoglobinu. Hovoříme o anémii. Klesá transport krevních plynů z plic do tkání, člověk je unavený, malátný, bez energie. V kritickém případě může nastat kóma až smrt. V lidském těle se setkáme s mnoha případy, kdy se množství některých orgánů, hormonů a jinýc h látek liší u žen a u mužů (svalstvo, ochlupení, hormony, erytrocyty). Muži mají obecně více erytrocytů, než ženy. Jedná se o pozůstatek z dob, kdy muži potřebovali více výkonu pro namáhavé činnosti, jako byl například lov. Příčinou je rozdílná hladina mužského pohlavního hormonu testosteronu. Ten se v malém množství nalézá i u žen. Vzpomeneme si na tvorbu erytropoetinu, který startuje tvorbu nových erytrocytů. A právě tady je rozdíl mezi muži a ženy. Testosteron totiž výrazně podporuje tvorbu erytropoetinu, potažmo tedy erytrocytů.

Eyrtrocyty a shrnutí

Množství erytrocytů patří mezi základní vyšetření. Provádí se vždy, když se odebírá krev. Sestra v ordinaci odebere vzorek krve nejčastěji z některé pažní žíly tenkým vpichem, počet erytrocytů je potom spočítán v laboratoři. Každý toto vyšetření jistě mnohokrát podstoupil. Přesto že se jedná o jednoduché vyšetření, informuje lékaře dobře o některých poměrech v oběhovém systému a činnosti krevní dřeně.