Amnézie

Amnézie

Pod slovem amnézie se v literatuře rozumí úplná ztráta paměti, ale v medicínském smyslu slova může jít i o dočasnou ztrátu paměti. Člověk s amnézií může být zmatený, často neví, kde je nebo kdo jsou lidé, s nimiž mluví. Po odeznění ztráty paměti se někdy na toto období nepamatuje, ale častěji si jasně vzpomíná na vše, co se stalo předtím i potom.

Paměťové stopy

Způsob, jakým se v mozku tvoří vzpomínky (paměťové stopy), je složitý a dosud málo probádaný. Je však pravděpodobné, že zde existuje časná fáze celého procesu, během níž je vzpomínka zpracována tak, že ji lze uložit ve formě umožňující její pozdější vyvolání. Zpracování paměťové stopy může trvat hodiny nebo i dny, ale uloží-li se jednou do paměti, není snadné ji vymazat, i když může časem slábnout.
Zdá se, že se při amnézii dočasně naruší mechanismus tvorby paměťových stop, takže je po určitou dobu nelze ukládat.

Příčiny amnézie

Ukládání vjemů do paměti však mohou trvale narušit jiná závažná onemocnění. Například starší lidé s Alzheimerovou nemocí jsou schopni vybavit si dávné vzpomínky, ale od okamžiku, kdy jejich nemoc vypukla, si pamatují jen velmi málo.

Úrazy hlavy

Jakýkoliv silný úder do hlavy může způsobit poúrazovou amnézii. Čím je úder silnější, tím déle amnézie trvá. Poranění, která vyvolají ztrátu paměti, nazýváme otřes mozku. Jejich typickou známkou je to, že si postižená osoba není schopna vybavit okamžik, během něhož došlo k úrazu hlavy. Bezprostředně po úrazu vypadá postižený člověk zmateně a dezorientované, ale během krátké doby se vědomí normalizuje a postižený je schopen vybavit si události až do okamžiku před úrazem a rovněž si vzpomíná na vše, co následovalo po něm. Každý, kdo utrpí otřes mozku, by měl být co nejdříve dopraven k lékaři. U mnoha kolektivních sportů jsou údery do hlavy běžné, avšak vznikne-li podezření na amnézii a jestliže si postižený člověk nevzpomíná na okamžik nárazu, měl by nechat hry a vyhledat lékaře.
V těchto případech se často provádí rentgenové vyšetření lebky, aby se vyloučila případná zlomenina. Nezbytný je odpočinek až do úplného uzdravení postiženého. Hrozí-li nebezpečí komplikací, například nitrolebního krvácení, může lékař doporučit sledování postiženého v nemocnici.

Jiné příčiny amnézie

• Paměť může narušit poměrně mnoho závažných onemocnění. Například nemocní s delirantními stavy při vysokých horečkách si na toto období často nevzpomínají.
• Dále mohou amnézii vyvolávat těžká onemocnění ledvin nebo jiných orgánů, která vedou k biochemickým změnám v krvi.
• Podobným principem často narušují paměť mnohé chemické látky. Snad nejznámější z nich je alkohol. Těžcí pijáci často zapomínají na to, co dělali v době opilosti. Delší období amnézie vyvolané alkoholem jsou důležitou známkou možného poškození mozku. Návyk na některé drogy, například heroin, má obdobný účinek.
• Za amnézii se mohou skrývat i některá onemocnění mozku samotného. Například krátkodobá blokáda krevního toku v mozkových cévách způsobená krevní sraženinou v tepně („tranzitorní ischemícká ataka") může zapříčinit dočasnou poruchu mozkové činnosti.

Amnézie vyvolané celkovým onemocněním se zlepší tehdy, vyléčí-li se základní choroba. Vznikne-li podezření na onemocnění mozku, je třeba provést vyšetření počítačovým tomografem (CT). Pokud je porucha paměti vyvolána drogovou závislostí, stav se může zlepšit po léčbě a odstranění
tohoto návyku

Hysterická amnézie

Náhlý citový otřes nebo období nezvládnutelného stresu může narušit paměť způsobem dosti podobným tomu, jaký probíhá při otřesu mozku. V nejtěžších případech může být postižený člověk zcela dezorientovaný, neví, kde se nachází a co selhání paměti způsobilo. Někdy odjede postižený mimo domov, neví vůbec, odkud a kam jede. V lehčích případech hysterické amnézie se ztrácejí jen určité výseky paměti, které nemusí být důležité, ačkoliv v mysli postiženého mohou některé z nich vyvolávat úzkost. Někteří odborníci se domnívají, že tento proces může být vlastním ochranným mechanismem mozku, jinými slovy procesem vymazávajícím nepříjemné vzpomínky. Po odpočinku a uklidnění - navozeným někdy mírnými sedativy - se nemocný uzdraví. Avšak léčba toho, kdo je dosud v amnestické fázi, je velmi svízelná. Vždy je nutné podrobit postiženého pečlivému psychiatrickému vyšetření s následnou dlouhodobou psychoterapií.