Angína

Angína

V dnešní době je angína chápána jako naprosto banální onemocnění a mnohdy se až zbytečně podceňuje její nebezpečnost. Málo kdo si totiž vzpomene, jak mocná byla tato nemoc za časů, kdy ještě nebyly na světě antibiotika a infekce si vyžádala spousty mrtvých po celém světě. Děkovat můžeme panu Alexandrovi Flemingovi, jenž objevil penicilín. Když se ve své laboratoři během první světové války věnoval výzkumu bakterií. Roku 1940 Ernest Chin a Howard Flory získali čistý penicilín a zdokonalili jeho výrobu. Začal se tak celosvětově vyrábět a zachraňovat životy. Tito tři pánové si právem zasloužili Nobelovu cenu za medicínu.

Vznik angíny

Angína, odborně tonzilitida, je zánětlivé onemocnění krčních mandlí (tonzil) a hrdla. Nejčastějším původcem jsou bakterie, ale mohou se uplatnit i viry a plísně. Angína je přenášena drobnými kapénkami uvolňovanými při mluvení, kašlání či kýchání a pod. Inkubační doba, tedy doba od vniknutí původce onemocnění do organismu do objevení se prvních příznaků,  je 1 až 3 dny. Angína je v 90 % případů způsobena hemolytickým streptokokem, ve vzácnějších případech také stafylokoky, Haemophilus influenzae a pneumokoky. Angína je ve skutečnosti skupina nemocí, mezi které patří mononukleóza, spála či tularémie. Obecně je však jako angína označována tonzilární angina. Tato angína se v počátečním stadiu onemocnění projevuje potížemi s polykáním a bolestmi v krku, jež se mohou šířit do ucha. Nemocní často mívají vysokou horečku a zvětšené uzliny. Jejich mandle jsou oteklé a zarudlé s bělavými flíčky tzv. čepy.

Příznaky angíny

Angína má prudký začátek a zprvu se projevuje nepříjemnými pocity v krku jako škrábáním, řezáním a obtížným polykáním. V oblasti kořene jazyka a hlavně na mandlích je patrné zarudnutí a bělavé povlaky. To vše je doprovázeno celkovými příznaky, jako jsou horečka a únava. Komplikace jsou od zavedení antibiotik méně časté, pokud však vzniknou, jde nejčastěji o abscesy v okolí mandlí. Absces je dutina vzniklá zánětem a vyplněná hnisem.

Průběh angíny

Inkubační doba neboli čas od nakažení po vypuknutí prvních příznaků angíny se pohybuje od 1 do 3 dnů. Angína je charakterizována jako zánětlivé postižení mandlí prudkou infekcí. Madle mají za úkol chránit organismus proti proniknutí a rozvoji infekce. Mandle doslova vychytávají cizorodé částice z okolí, především ze vzduchu a potravin. Zánět je obrannou reakcí organismu na poškození, nejde tedy o nemoc, nýbrž o funkci těla, jak čelit napadení. Nejprve dochází k roztažení cév v místě poškození a jeho zvýšenému prokrvení, což pozorujeme jako zarudnutí. V krvi jsou obsaženy složky imunitního systému, které se dostávají do okolí, a díky zvýšenému úniku tekutiny z cév vzniká otok. Některé látky vylučované během zánětu mají i celkové účinky na organismus, jejichž vlivem dochází ke zvýšené teplotě či nechutenství. Angína je dnes dobře léčitelná a nasazení vhodné léčby odezní během dvou týdnů.

Diagnostika angíny

Při diagnóze tonzilární angíny musíme brát v potaz řadu dalších chorob, které se projevem této angíně velmi podobají jako např. infekční mononukleóza. Před stanovením diagnózy lékař provádí mikrobiologické vyšetření, které odhalí původce nemoci pomocí kultivace výtěru. Kultivace je pěstování mikroorganismů na umělých půdách k tomu určených. Častý je také odběr krve, pomocí něhož zjistíme rozsah zánětu v těle. 

Léčba angíny

Angínou jsou nejvíce postiženi lidé s oslabeným imunitním systémem a hlavně malé děti. Proto v rámci prevence se u dospělých doporučuje posilovat obranyschopnost a užívání vitamínů. U malých dětí, trpících opakovanými angínami, se přistupuje k odstranění krčních mandlí, aby se zabránilo stálému usazování bakterií v této oblasti. Angína by se v žádném případě neměla zanedbávat. Dostane-li se totiž infekce hlouběji do hltanu, vzniká absces, hnisavé ložisko, které je nutné chirurgicky odstranit, aby se zabránilo případnému rozšíření zánětu do celého organismu. Neléčená angína u dětí může dojít tak daleko, že způsobí akutní selhání ledvin. V rámci léčby angíny se podávají antibiotika a dále léky zmírňující horečku či  bolesti hlavy. Léčbu můžeme podpořit i zvýšeným přísunem vitamínu C. Nedoporučuje se kouřit z důvodu dráždění krční sliznice.