Rýma

Rýma

Rýma neboli zánět nosní sliznice je onemocnění, které postihne během života každého z nás častokrát opakovaně nebo i několikrát do roka. Rýma jako běžné infekční onemocnění vzniká v důsledku napadení organismu virem či bakterií. Mnohokrát se však setkáváme s rýmou alergickou, jejíž výskyt v posledních letech rapidně stoupá. Nejčastějším původcem rýmy však zůstávají viry, které způsobí typické změny na sliznici ve formě zánětu.  

Jak souvisí zánět s rýmou?

Zánět je běžná obranná reakce organismu na poškození. Příznaky zánětu jsou zarudnutí, otok, zduření a bolest. Nejde tedy o nemoc, nýbrž o obranný systém lidského těla před cizorodými částicemi. Pokud dojde k napadení sliznice virem či bakterií, dochází nejprve o roztažení cév a zvýšenému prokrvení postiženého místa, což pozorujeme jako zarudnutí. Zvýšené prokrvení je důležité, protože krev obsahuje složky imunitního systému, které se dostávají na místo v hojnějším počtu. Posléze dochází k jejich prostupu z cév do tkáně ve formě tekutiny a vzniká otok. 

Vznik rýmy

Nejčastějším původcem rýmy jsou viry (rinoviry, adenoviry), které se přenášejí kapénkami uvolňovanými při mluvení, kašlání či kýchaní. Po vstupu do nosních dutin se usazují na sliznici a způsobují klasické příznaky rýmy, jakými jsou zduření sliznice, čirý výtok a svědění v nose. V 90 % případů však nezůstávají pouze v nose, ale přecházejí do vedlejších nosních dutin, které jsou umístěny v lebce. Jde o dutiny v kostech, které souvisejí s nosní dutinou a mají i společnou sliznici. Na zanícené sliznici se poté mohou usazovat bakterie, které způsobí zhoršení onemocnění a vyžadují jiný typ léčby. Nejčastějším příznakem bakteriální infekce je změna čirého vodnatého výtoku na hustý zelený až zelenožlutý. Pokud se tato komplikace projeví, je vhodné navštívit ORL specialistu. Vždy nemusí jít o přechod virové infekce na bakteriální, ale mnohdy tomu tak bývá. Širokou veřejností je mylně zelená barva hlenu či výtoku z nosu automaticky přisuzována bakteriím, k jejichž léčbě posléze žádají antibiotika. 

Dělení rýmy

Rýma vzniká z různých příčin, obecně ji však rozdělujeme na rýmu alergickou a nealergickou.

Alergická rýma

Alergická rýma postihuje stále větší procento populace. Vzniká v důsledku dráždění sliznice nosní dutiny alergeny z vnějšího prostředí. Mohou to být jak pyly a traviny, tak i prach, zvířecí srst nebo roztoči. Dle průběhu rozlišujeme alergickou rýmu na lehkou, středně těžkou a těžkou. Lehká alergická rýma je taková, kdy má pacient málo příznaků, které neovlivňují jeho činnost ve dne ani noční spánek. Příznaky jsou zřejmé, ale léčba není potřebná. Středně těžká rýma ovlivňuje nemocného během dne a může i zhoršovat kvalitu spánku. Tato forma vyžaduje léčbu o různé intenzitě, která však velmi často dobře zabírá a nemocný má příznaky utlumené. Pokud jsou příznaky natolik závažné, že nemocný je jimi zcela zásadně postižen a není schopen vykonávat své obvyklé denní aktivity a v noci nespí, jde už o těžkou formu rýmy. Alergická rýma je sezónní nebo celoroční, podle délky období, ve kterém se organismus setkává s alergenem. Alergické rýmy jsou dnes dobře diagnostikovatelné v ordinaci alergologa, který provede testy citlivosti na základní alergeny, tzv. kožní bodovací test a nastaví vhodnou léčbu.

Nealergická rýma

Nealergická rýma je většinou způsobena virovou infekcí. Někdy na virem oslabenou sliznici nasedá bakteriální infekce s poněkud vážnějšími příznaky. Rýma bývá často doprovodným příznakem jiných infekčních onemocnění, jako jsou spalničky, spála, chřipka nebo infekční mononukleóza. 

Příznaky rýmy

Alergická rýma

Mezi příznaky alergické rýmy patří výrazné svědění v nose, kýchání, slzení a vodnatý výtok z nosu. Sliznice je oteklá a snižuje průchodnost vzduchu nosem. Bývá také zhoršen čich a vzácně až jeho úplná ztráta, což je také důsledkem otoku sliznic. Alergické rýmy se často objevují v určitém ročním období, při pobývání ve specifických prostorech či při kontaktu s různými alergeny. Nemocný rychle zpozoruje, že projevy rýmy nejsou obvyklé a že jde o rýmu alergickou. 

Virová rýma

U akutní virové rýmy jsou prvními příznaky škrábání v nosu a hltanu, celkový pocit oslabení, bolesti hlavy, slzení a někdy i zvýšená teplota. Poté následuje vodnatý výtok z nosu. Zduřelá nosní sliznice ucpává nosní průchody a znemožňuje tak dýchání nosem. Dochází k přechodné ztrátě čichu a změně hlasu. Po několika dnech se vodnatý výtok mění v hlenový. Hlen může zatékat do nosohltanu a způsobovat kašel. Někdy bývají zvětšeny i krční uzliny. Příznaky obvykle ustoupí samy v průběhu 7–10 dnů.

Bakteriální rýma

Bakteriální rýma je častou komplikací virové rýmy. Projevuje se především hustým zeleným až zelenožlutým sekretem a zhoršením celkových příznaků. Nemocný má zvýšenou teplotu, nepřesně ohraničenou bolest spánku, čela a zubů. Často zaléhají uši, protože otokem sliznic se ucpává Eustachova trubice, která vyrovnává tlak ve středním uchu. Může také dojít k zánětu středního ucha. Pokud bakteriální zánět prostoupí do vedlejších nosních dutin, vzniká tzv. sinusitida. 

Chronická rýma

Rýma může probíhat i dlouhodobě, kdy se střídavě stav zlepšuje a zase pak zhoršuje. Mluvíme tedy o rýmě chronické. Ta je spojena s nevratným poškozením nosní sliznice, a to buď ve smyslu trvalého zduření, nebo naopak vysušení sliznice nosu.

Léčba rýmy

Rýma je běžné onemocnění, které většinou probíhá nekomplikovaně a samo do týdne odezní. Léčba rýmy se zaměřuje na zmírnění příznaků. Doporučují se léky snižující teplotu – antipyretika, je třeba pít hodně tekutin, nejlépe bylinné čaje, a mít dostatek vitaminů, zvláště vitaminu C. Důležité je vyprazdňování nosní dutiny, malým dětem odsávání hlenů. Nosní kapky užívat nejdéle 1 týden, jelikož je zde riziko návyku a poškození nosní sliznice při dlouhodobém užívaní. Při bakteriální infekci s hnisavým zelenožlutým výtokem z nosu a bolestmi v krku je třeba navštívit lékaře a v některých případech zahájit léčbu antibiotiky.

Rýma a prevence

Jedním z preventivních opatření v případě rýmy je otužování, dále také dostatečný přívod vitaminů ve stravě, hlavně vitaminu C. Jelikož se viry způsobující rýmu přenášejí kapénkami, je třeba se vyhýbat kontaktu s nemocnými, hlavně v prvních dvou dnech onemocnění, kdy je člověk maximálně infekční. Viry se také přenášejí dotykem, je tedy na místě pravidelné mytí rukou a výměna kapesníků.