Nádory vaječníků

Nádory vaječníků

Nádory vaječníků je nebezpečné onemocnění, které postihuje ženy v každém věku, avšak nejčastěji se vyskytují na začátku menopauzy, čili přechodu, tedy mezi 50. a 70. rokem života. Nádory vaječníků často probíhají bez příznaků. Příznaky se objevují teprve až v pozdějším stádiu, kdy je nádor velkých rozměrů nebo postihuje okolní orgány. Právě proto je potřeba pravidelně navštěvovat gynekologa, aby se nádor vaječníků zachytil a začal léčit včas.

Vaječníky

Vaječníky jsou párové ženské pohlavní orgány uložené v pánvi po obou stranách dělohy. Hlavní funkcí vaječníků je produkce ženských pohlavních hormonů, estrogenů a gestagenů a tvorba ženských pohlavních buněk, vajíček. V průběhu každého menstruačního cyklu dochází k uvolnění jednoho zralého vajíčka během fáze zvané ovulace a k jeho vyplavení do vejcovodu, kde může být oplodněno mužskou pohlavní buňkou, spermií. Tak jako všechny orgány, i vaječníky mohou být postiženy nádorovým onemocněním. Jde o velice různorodou skupinu nádorů, které svým chováním často leží na hranici mezi zhoubnými a nezhoubnými.

Vznik nádorů vaječníků

Obecně platí, že nádor vzniká mutací genetické informace zdravých buněk, které se začnou nekontrolovatelně a rychle množit. Zdravé buňky mají ve své genetické informaci naprogramovaný čas, kdy musí umřít. Mutací dojde k jeho přeprogramování a čas smrti mizí. Proto nádor roste a zvětšuje svou velikost. Nádorové buňky napadají okolní tkáně a mohou se šířit i do celého těla. Nádory vaječníků dělíme na zhoubné, maligní, a nezhoubné, benigní.

Nezhoubné nádory vaječníků

Nezhoubné, benigní, nádory vaječníků rostou pomalu a většinou neprorůstají do okolní tkáně a orgánů. Zůstávají tedy pouze na vaječnících. Hlavními představiteli nezhoubných nádorů vaječníků jsou cystomy. Jsou poměrně velké, mohou tlačit okolní tkáně (střeva či močové cesty) a narušovat jejich funkci.

Zhoubné nádory vaječníků

Zhoubné čili maligní nádory vaječníků se vyznačují svým rychlým agresivním růstem. Napadají okolní tkáně a orgány, zakládají tzv. metastázy a šíří se do celého těla. O jaký typ nádoru vaječníku jde, zjistí lékař odebráním jeho vzorku, který se pošle na rozbor do laboratoře.

Rizikové faktory vzniku nádoru vaječníků

Mezi rizikové faktory vzniku nádorů vaječníků patří časný nástup menstruace a pozdní menopauza. Častěji jsou postiženy ženy, které nerodily nebo měly první těhotenství po 35. roku. Je to tedy důsledkem trvalého a nepřerušovaného ovulačního cyklu. Jistý ochranný vliv má dlouhodobé (alespoň pětileté) užívání hormonální antikoncepce, jejíž podstatou je právě zabránění ovulace. Předpokládá se tedy, že čím méně menstruačních cyklů a ovulací žena v průběhu života překoná, tím méně je ohrožena vznikem nádoru vaječníků. Dalším velice podstatným rizikovým faktorem je dědičnost. Pokud se v rodině vyskytla rakovina prsu či jiného orgánu, riziko vzniku nádoru vaječníku stoupá. Také kouření a pití alkoholu riziko nádoru zvyšuje.

Příznaky nádoru vaječníků

Vzhledem k uložení vaječníků, onemocnění dlouho probíhá bez příznaků. Příznaky se začnou objevovat až v pozdějším stadiu, když už je nádor velkých rozměrů nebo se rozšířil do okolních orgánů. Nejčastějším příznakem nádoru vaječníků bývá bolest v oblasti břicha a pánve, nadýmání, nevolnosti, zvracení, zácpa nebo průjem, nechutenství a nevysvětlitelné hubnutí. Objevuje se také časté močení a krvácení mimo menstruaci. Jak nádor vaječníků roste, uvolňují se jeho malé části, tzv. metastázy, které napadají okolní orgány, jakými jsou střeva, břišní stěna či játra. Tyto metastázy vytvářejí tekutinu, která se hromadí v břiše, břicho se zvětšuje, bolí a vzniká tzv. ascites.

Diagnostika nádoru vaječníků

K základním vyšetřením při podezření na nádory vaječníků patří gynekologické, ultrazvukové, laboratorní, chirurgické a zobrazovací vyšetření. Při gynekologickém vyšetření lékař zkontroluje pohmatem genitálie a za použití tzv. zrcadla i děložní čípek. Při ultrazvukovém vyšetření lékař kontroluje velikost, tvar a uspořádání vaječníků, dělohy a dalších orgánů v pánvi. Laboratorním vyšetřením se zkoumá odebraná krev pro přítomnost nádorových ukazatelů. Chirurgickým vyšetřením je myšlena operace, při které lékař zkontroluje břišní a pánevní orgány, pokud objeví podezřelou tkáň nebo nádor, vyjme ho a pošle do laboratoře pro určení, zda je zhoubný či nezhoubný. Mezi zobrazovací vyšetření pak patří CT neboli počítačová tomografie, MRI neboli magnetická rezonance a rentgen. CT je vyšetřovací metoda založená na rentgenovém záření, které prostupuje tělem pacientky z mnoha úhlů. Počítač, který je na rentgen napojen, zhotoví výsledný obraz určité části těla, kterou lékař potřebuje zkontrolovat. Magnetická rezonance pracuje na stejném principu, akorát místo rentgenu využívá magnetické pole. K vyloučení rozšíření nádoru vaječníků do hrudníku se provádí rentgen srdce a plic.

Léčba nádoru vaječníků

Léčba nádorů vaječníků spočívá v kombinaci operace a následné chemoterapie. Operace má za úkol odstranit co největší množství nádoru a také metastáz. U mladých žen, které nemají děti a plánují otěhotnět, je možné v počátečním stadiu nemoci odebrat jen postižený vaječník se zachováním druhého vaječníku a dělohy. Standardně se však odstraňují oba vaječníky a vejcovody, děloha, slepé střevo a mízní uzliny. Po operaci se jednoznačně potvrdí charakter a rozsah onemocnění a následuje léčba chemoterapií. Při ní se podávají cytostatika, která ničí rychle se dělící nádorové buňky.

Prevence nádoru vaječníků

Vzhledem k tomu, že nádory vaječníků v časných stadiích probíhají bezpříznakově, je důležité pravidelně podstupovat gynekologické prohlídky, hlavně ženy po 40. roku. Ženy, které užívaly hormonální antikoncepci, mají nižší riziko vzniku nádoru vaječníků. Prevencí je též dodržování zdravého životního stylu s dostatkem pravidelného pohybu. Onemocnění zjištěné v počátečních stadiích je lépe léčitelné a zvyšuje šance na úplné uzdravení. Proto pokud se u Vás vyskytne nevysvětlitelné hubnutí, zvětšování břicha a bolesti, je potřeba okamžitě navštívit lékaře.