Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Žilní trombóza
Žilní trombóza je onemocnění, při kterém vznikají krevní sraženiny nejčastěji v hlubokých žilách dolních končetin. Žilní trombóza se projevuje otokem dolní končetiny a výraznou bolestivostí. Toto onemocnění je nebezpečná zejména tím, že se krevní sraženina může z dolní končetiny utrhnout a dostat se až do plic za vzniku závažné a život ohrožující plicní embolie.
Žilní trombóza
Žilní trombóza je stav, kdy dochází k ucpání žíly krevní sraženinou. V České republice ročně onemocní žilní trombózou až 20 000 lidí. Žilní trombóza bývá problémem, který navzdory rozsáhlým a moderním způsobům léčby stále může způsobit smrt pacienta. Žilní trombóza nejčastěji postihuje tzv. hluboké žíly dolních končetin. To ovšem neznamená, že žilní trombóza nemůže vzniknout i v jiných žílách, například v žílách krku nebo dokonce mozku.
Příčiny vzniku žilní trombózy
Existuje řada příčin vedoucích k tvorbě krevních sraženin a tedy i ke vzniku žilní trombózy. Jedná se především o zvýšení krevní srážlivosti, zpomalení toku krve a poškození žilní stěny.
- Zvýšená krevní srážlivost může být dědičná, kdy pacient trpí nedostatkem různých enzymů a faktorů srážení. Tento stav je ovšem možné i získat v průběhu života. Některé nádory jsou schopné uvolňovat látky zvyšující krevní srážlivost. Stejný efekt má i hormonální antikoncepce.
- Ke zpomalení krevního toku dochází například při dlouhodobé imobilizaci pacienta ať již ve smyslu stání, sezení,či ležení na lůžku. Zpomalit krevní průtok může i nádor, který příslušnou cévu utlačuje.
- Poškození žilní stěny může vzniknout po úrazech, injekčním vpichu, vlivem kouření, či po zavádění katétrů.
Příznaky žilní trombózy
Žilní trombóza postihuje především hluboký systém žil dolních končetin, ale může se objevit i v žilách paží, pánve či v hrudní oblasti. Nejčastější ovšem bývá trombóza dolních končetin. Takový pacient pozoruje především náhlý otok nohy, která bolí v klidu a zvláště při pohybu. Je to způsobeno hromaděním krve, která má ztížený odtok. Kůže v místě trombózy bývá teplá a začervenalá. Navíc je přítomna výrazná bolestivost.
Komplikace žilní trombózy
Žilní trombóza je závažný stav, který má řadu komplikací. Tou nejzávažnější z nich je utržení trombu a vznik plicní embolie. Masivní plicní embolie, která ucpe hlavní větve plicnice je smrtelné onemocnění, které se může objevit i bez předešlých příznaků. Pokud dochází k opakované embolizaci menších trombů, může to vést k rozvoji plicní hypertenze. Další komplikací je poškození žíly v oblasti, kde je přichycen trombus a to může vést ke vzniku bércového vředu. Někdy se krevní sraženina sama od sebe ztratí bez toho, aby se jakkoliv projevila.
Diagnostika žilní trombózy
Diagnostika žilní trombózy spočívá v podrobné anamnéze a fyzikálním vyšetření lékařem. Ten vychází z výše uvedených příznaků. Je možné rovněž provést specifické testy, které poukazují na přítomnost žilní trombózy. Nezbytnou součástí stanovování diagnózy žilní trombózy je krevní rozbor se zaměření na přítomnost tzv. D-dimerů. Ze zobrazovacích metod se užívá ultrazvuk žil, který prokáže či vyloučí přítomnost krevní sraženiny. V nejasných případech je možné využít i tzv. CT flebografii. Jedná se o zobrazení cév pomocí počítačové tomografie, které jsou předem nastříknuty kontrastní látkou.
Léčba žilní trombózy
V případě potvrzení přítomnosti žilní trombózy je nezbytně nutné zahájit co nejdříve protisrážlivou léčbu. K tomu se využívá injekčně podávaný heparin. Pokud se krevní sraženina nachází v oblasti břicha, pánve či hrudníku, provádí se katetrizační léčba. Ta spočívá v zavedení katétru, tedy tenké dlouhé hadičky až ke krevní sraženině a ta se mechanicky i chemicky rozruší. Tento typ léčby ovšem není vhodný pro pacienty ve vyšším věku či s přidruženými chorobami, jelikož se zvyšuje riziko krvácení. I po této léčbě se nasazuje injekčně podávaný heparin. Po stabilizaci stavu se pacienti převáději na warfarin, tedy lék ve formě tablety, který má protisrážlivý účinek. Tito pacienti by měli docházet každých 4-6 týdnů na krevní odběry ke kontrole srážlivosti krve.
Prognóza žilní trombózy
Přestože se v posledních letech výrazně zlepšily jak možnosti správné a časné diagnostiky, tak i léčby hluboké žilní trombózy, zůstává počet postižených lidí téměř nezměněn. Dlouhodobá prognóza pacientů po prodělané hluboké žilní trombóze závisí na mnoha okolnostech. Závažné případy, které se komplikují, nezřídka mohou končit smrtí. Proto je nezbytné při výše uvedených příznacích navštívit neprodleně lékaře.
Diskuze