Chronická bronchitida

Chronická bronchitida

Chronická bronchitida je onemocnění, které má poněkud složitou definici. Za chronickou bronchitidu se považuje stav s kašlem a tvorbou hlenu, který trvá nejméně tři měsíce ve dvou po sobě následujících letech. U pacientů se vyskytuje zejména v podzimních a zimních měsících, v letním období se zpravidla tolik neprojevuje. Tato nemoc se vyvíjí pozvolna několik let a naneštěstí její příznaky bývají ze strany pacienta podceňovány. Navíc tato nemoc hrozí rozvojem dalších závažných zdravotních komplikací. Chronickou bronchitidou trpí v České republice přibližně 15% obyvatel, přičemž tato nemoc postihuje dvakrát častěji mužskou část populace.

Plíce

Dýchací systém je složený z dýchacích cest a plic. Dýchací cesty zahrnují nosní dutinu, nosohltan, hrtan, průdušnici a průdušky. Dýchací cesty mají za úkol dopravit vdechovaný vzduch do plic, kde probíhá výměna dýchacích plynů (kyslík, oxid uhličitý). Průdušnice je trubicovitý orgán vyztužený chrupavkou, který se dělí na dvě další trubice, průdušky. Stěna průdušek se skládá z výstelky (sliznice) s řasinkami, hladké svaloviny a žlázek, které produkují hlen.

Vznik chronické bronchitidy

Na vzniku chronické bronchitidy se podílí mnoho faktorů (kouření, znečištění životního a pracovního prostředí, opakující se akutní infekce v dětství). Je však jednoznačně prokázáno, že tabákový kouř je nejčastější příčinou, zhruba 50 procent kuřáků trpí chronickou bronchitidou. Cigaretový kouř obsahuje mnoho škodlivin, které poškozují výstelku dýchacích cest. U zdravých lidí jsou průdušky potaženy tenkým hlenovitým filmem, který je řasinkami buněk výstelky transportován k hrtanu. Pokud se, společně s vdechovaným vzduchem dostane do drobných větví průdušek nežádoucí částečka, je u zdravého člověka pomocí tohoto mechanizmu odstraněna. U pacienta trpícího chronickou bronchitidou je situace odlišná. Hlenové žlázky tvoří větší množství hlenu, který je však vazký, výrazně hustší a ulpívá na stěně průdušek. Řasinky buněk jsou poškozeny, jejich ochranní funkce je značně omezena. Hromadění vazkého hlenu dráždí ke kašli a navíc, v důsledku poškození řasinek jsou průdušky náchylnější k infekci.

Příznaky chronické bronchitidy

Mezi projevy onemocnění patří dlouhotrvající kašel. Pacient je, zejména v době po procitnutí ze spánku, sužován záchvaty dráždivého kašle, při kterém dochází k vykašlávání zpravidla hutného hlenu. S postupujícím rozvojem nemoci, se záchvaty prodlužují a jejich četnost se zvyšuje. Přidává se dušnost, pacient se při fyzické námaze rychleji zadýchá. Zánětem poškozené průdušky se zužují a dýchání se tak stává obtížnějším. Přítomné zúžení průdušek se odborně označuje jako obstrukce, a je-li potvrzena, nejedná se již o prostou chronickou bronchitidu, ale o CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc), do které chronická bronchitida plynule prochází. Ve velmi pokročilém stadiu nemoci dochází k dušnosti i v klidu a může se objevovat takzvaná cyanóza, kdy zmodrávají konečky prstů, nos nebo rty v důsledku porušení výměny dýchacích plynů v plicích.

Diagnóza chronické bronchitidy

Stanovení diagnózy se opírá o vyšetření u lékaře, rentgenový snímek hrudníka, analýzu krevních plynů a spirometrii. Jedná se o vyšetření, pomocí kterého se zjišťuje funkce plic. Pacient dýchá přes náustek do uzavřeného přístroje podle pokynů lékaře. Průběh dýchaní je zaznamenán do grafů a lékař je posléze vyhodnotí.

Léčba chronické bronchitidy

Klasická léčba chronické bronchitidy spočívá ve vyloučení látek, které průdušky dráždí, tedy kouření, styk s prašným prostředím. Podávají se léky, které rozšiřují průdušky, takzvané bronchodilatancia. Působí na hladké svaly ve stěně průdušek, které uvolňují, a tak dochází k jejich roztažení a ulehčení dýchání. Aplikují se vdechováním z inhalátoru. Stejně se vdechováním podávají i kortikoidy. Je to skupina léků, které působí protizánětlivě. Všechny léky předepíše lékař a vysvětlí, jak se mají správně vdechovat. Je také důležité pít dostatečné množství tekutin, jejich nedostatek totiž vede k zahuštění hlenu a jeho obtížnému vykašlávaní. Vhodné jsou bylinkové čaje nebo ředěné ovocné šťávy. Pokud dojde k infekci průdušek, musí se podávat antibiotika. Léčba bývá dlouhodobá a vyžaduje si především dobrou spolupráci pacienta a dodržování všech lékařských doporučení. Včasná návštěva lékaře je v tomto případě velmi důležitá. Naprostá většina pacientů záchvatům „kuřáckého" kašle nepřikládá významnější váhu. Nepociťují žádné příznaky, které by svědčily o probíhajícím onemocnění a ranní vykašlávání považují již za samozřejmou součást dne. Jelikož se nemoc rozvíjí velmi pomalu, přichází řada pacientů poprvé k lékaři až ve chvíli, kdy se u nich začnou projevovat výraznější příznaky, svědčící o rozvoji chronické obstrukční plicní nemoci.

Prevence chronické bronchitidy

V prevenci chronické bronchitidy se jednoznačně uplatňuje nekouřit. Nejlepší by bylo vůbec s tímto hloupým zlozvykem nezačínat, ale pokud už kouříte, je čas to „pověsit na hřebík" a zachránit si tak několik desítek let života. Dalším opatřením by mělo být vyhýbání se znečistěnému prostředí, ale to v dnešní průmyslové době je skoro nemožné. Pracovníci v prašném prostředí by měli alespoň používat ochranné pomůcky při práci. V neposledním řade, hraje v prevenci důležitou úlohu správné složení stravy a dostatek pohybu, nejlépe na čerstvém vzduchu. To znamená procházky v přírodě a lese a ne někde kolem továrny nebo dálnice.