Dráždivý tračník

Dráždivý tračník

Dráždivý tračník neboli syndrom dráždivého střeva je onemocnění trávicí soustavy, které se typicky vyskytuje v pubertě či rané dospělosti a neohrožuje pacienta na životě. Tračník je označení pro část tlustého střeva, kdy rozlišujeme vzestupný, příčný a sestupný tračník. Dráždivý tračník postihuje ženy 2 x častěji než muže. V Evropě tímto onemocněním trpí až 10 % obyvatel. Příčina vzniku dráždivého tračníku není přesně známa, ale ví se, že na vznik tohoto onemocnění má výrazný vliv psychika jedince. 

Vznik dráždivého tračníku

Dráždivý tračník je onemocnění tlustého střeva, jehož vznik není přesně definován. Nicméně se předpokládá pestrá škála spouštěcích faktorů, kde významnou úlohu hraje psychika nemocného. Bylo zjištěno, že při tomto onemocnění není nikterak porušena struktura střeva, zatímco jeho funkce narušena je. Za vznikem dráždivého tračníku může stát narušená pohyblivost střev, prodělaná infekce, působení některých složek potravy či psychosociální vlivy. 

Projevy a varianty dráždivého tračníku 

Typickými projevy dráždivého tračníku jsou průjem nebo zácpa, vyprazdňování hlenu, nadýmání, plynatost, kručení ve střevech, neuspokojivé vyprázdnění, pocity špatného trávení, nevolnost, bolesti v oblasti břicha, ale i únava a malátnost. Obtíže přicházejí typicky po ránu a bývají v několika variantách. Jedna z variant přichází  v podobě ranního vyprazdňování, kdy se velice řídká stolice objevuje ihned po probuzení, nebo krátce po snídani. Další možností je tzv.postprandiální defekace, což je vyprazdňování po jídle spojené s křečovitými bolestmi břicha, které po vyprázdnění obvykle mizí. Nepříjemnou, třetí, variantou je defekace v několika sériích, kdy dojde k vyprázdnění celého tlusté střeva. 

Rizikové faktory dráždivého tračníku

Jak již bylo uvedeno, na vzniku dráždivého tračníku se podílí řada faktorů. Studie ukazují, že se toto onemocnění vyskytuje mnohem častěji u lidí, kteří jsou ve větší míře vystaveni stresu a napětí. Dráždivý tračník bývá také často u jedinců trpících depresemi. Proto se o těchto uvažuje jako o významných rizikových faktorech. Je to dáno tím, že organismus některých lidí reaguje na stres přemrštěnými reakcemi. Právě toto může i snížit pohyblivost střeva a způsobit tak vznik dráždivého tračníku. Dále mají na vznik onemocnění vliv potravinové alergie, či nízký příjem vlákniny v potravě. 

Diagnostika dráždivého tračníku 

Diagnostika dráždivého tračníku není nikterak jednoduchá. To je dáno tím, že veškeré příznaky se mohou objevit i u řady dalších onemocnění trávicího ústrojí. Udává se, že pro diagnózu dráždivého tračníku je příznačné trvání břišních obtíží po dobu 12 týdnů. Pro správnou diagnózu je třeba nemocnému zhotovit laboratorní testy. Zhotoví se krevní obraz, otestuje moč a stolice na přítomnost bakterií či případných parazitů. Z důvodů průjmu i zácpy je pacient indikován k endoskopickému vyšetření, kdy se konečníkem zavede endoskop s kamerou, pomocí které si lékař může vizuálně prohlédnout střevo a pátrat po příčině a změnách na střevě. Velice důležité je i ultrazvukové vyšetření břicha. U žen je nezbytné provést i gynekologické vyšetření k vyloučení onemocnění pohlavních orgánů.

Léčba dráždivého tračníku

Léčba dráždivého tračníku nebývá snadná. Je nezbytné vyloučit jiná, závažnější onemocnění, či ta, která by pacienta ohrožovala na životě. Léčbou je především úprava životního stylu a dieta. Doporučuje se zvýšit četnost jídel se současným zmenšením porcí. Vhodné je zvýšit příjem vlákniny a vyvarovat se potravinám, o kterých víme, že střevo dráždí.  Pokud je to možné, pacient by se měl vyhýbat stresovým situacím. U průjmů lze užívat živočišné uhlí. Při zácpě se nedoporučuje užívat projímadla, ale zvýšit příjem vlákniny až na 25 gramů za den.