Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.

Záněty střev představují velmi různorodou skupinu nemocí, které mohou vzniknout na podkladě činnosti bakterií, virů, parazitů, dále jako nežádoucí účinek antibiotik, jako reakce na některou složku potravy či jako důsledek poruchy vlastního imunitního systému. Léčba i prevence zánětů střev se liší podle vyvolávajícího činitele.
Zánět je obecně žádoucí obrannou reakcí organismu. Zánětlivou reakci spouští náš imunitní systém jako projev jeho správné funkce v obraně proti nežádoucímu působení cizích organismů nebo jiných škodlivých vlivů. Problém ale nastává pokud intenzita reakce překročí určitou mez. Pak přestane plnit svou funkci a přináší nám více problémů než užitku. Zánět může vzniknout kdekoliv v těle. Některé orgány lidského těla jsou o něco náchylnější k poškození než ostatní, případně má jejich poškození závažnější důsledky. Tak je tomu i u zažívacího traktu. Střevní záněty můžeme rozdělit podle vyvolávající příčiny na záněty infekční, záněty z jiných vnějších či vnitřních příčin a na záněty idiopatické.
Infekční záněty jsou nejčastější skupinou zánětů střev. Postihují jedince dospělého, dětského i novorozeneckého věku,stejně často muže i ženy. Příčina jejich vzniku může být geograficky odlišná podle výskytu jednotlivých vyvolavatelů. S tím souvisí i závažnost onemocnění a jejich léčba. Na vzniku infekčních zánětů střev se podílejí viry, bakterie, chlamydie, ale i parazité. Onemocnění se obvykle projevují teplotami a průjmy. Především u dětí a starších občanů jsou průjmy nebezpečné, jelikož velice rychle mohou vést k dehydrataci pacienta a ta může vést až k úmrtí. Mezi infekční záněty střev patří:
Mezi záněty střev z vnějších či vnitřních příčin patří chemicky způsobená kolitidapodáváním některých léků, například nesteroidní protizánětlivé léky. Dále se můžeme setkat s radiační kolitidou, která se v současné době vyskytuje spíše u žen po ozařování malé pánve. Bývá to u pacientek po radioterapii při gynekologických nádorech. U nezralých novorozenců či novorozenců s nízkou porodní váhou se může vyskytnout nekrotizující kolitidaz důvodu nezralosti imunitního systému.
Idiopatický zánět je takový, u kterého není známa příčina. To znamená, že taková onemocnění bývají chronická, nevyléčitelná s četnými komplikacemi. Mezi idiopatické střevní záněty patří dvě závažná onemocnění, Crohnova choroba a ulcerózní kolitida.
Crohnova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění postihující původně tenké střevo. Může se však rozšířit prakticky na celý zažívací trakt. Vyskytuje se častěji u mladých lidí a udává se, že se v České republice objeví každý rok 4–9 nových onemocnění na 100 000 obyvatel. Příčina vzniku není známa, ale předpokládá se chyba ve vlastním imunitním systému pacienta.
Ulcerózní kolitida je chronický vředovitý zánět konečníku a přilehlé části tlustého střeva. Zřídka bývá postiženo i tenké střevo. V České republice je postiženo tímto onemocněním 45 lidí na 100 000 obyvatel. První příznaky ulcerózní kolitidy se objeví ve věku 30–40 let a častěji bývají postiženy ženy. Příčina vzniku není známa, ale uvažuje se o postižení imunitního systému pacienta.
Prevence zánětů střev vychází z vyvolávající příčiny. V případě infekčních zánětů střev je to především dodržování osobní hygieny, včetně pravidelného mytí rukou. Pokud takovým onemocněním trpíme, měli bychom se zcela vyvarovat styku s potravinami. V případě idiopatických střevních zánětů je určitým preventivním opatřením dieta. Existují i takové střevní záněty, které jsou komplikací jiné léčby a nelze se jim tedy prakticky vyhnout. Jde například o radiační kolitidu vznikající po ozařování oblasti malé pánve při výskytu nádorů v této oblasti.