Embolie

Embolie

Embolie je náhlý vznik uzávěru cévy v důsledku zaklínění pohyblivého předmětu, tedy vmetku. Vmetkem bývá nejčastěji krevní sraženina, ale může se jednat rovněž o tukové kapénky, vzduchové bublinky či vzácněji plodová voda. V důsledku ucpání některé z cév dochází k ischémii, tedy místní nedokrevnosti tkáně, kterou příslušná céva zásobovala. Následky embolie mohou proběhnout bez jakýchkoliv projevů, ale  rovněž mohou způsobit i smrt pacienta. 

Typy embolie

Embolie je závažný stav, který může jedince ohrožovat na životě. Proto je důležité co nejdříve zjistit příčinu vzniklého stavu. Podle charakteru vmetku, neboli embolu, můžeme rozlišovat několik typů embolie.

• Nejčastějším typem embolie je tzv. tromboembolie, kdy vmetkem je krevní sraženina, která vzniká hlavně v žílách dolních končetin a pánve. Její nebezpečí spočívá v tom, že se může utrhnout a je krví odnášena do pravé poloviny srdce a do plic, kde se v důsledku své velikosti zaklíní v některých z plicních tepen. Krevní sraženina se může vytvořit i v srdci, a to v případě, že se některá z jeho částí správně nestahuje, například při fibrilaci síní. Pak se může krevní sraženina z levé síně utrhnout a je levou komorou vypuzena do velkého oběhu. Tato krevní sraženina se může dostat do mozku a způsobit infarkt mozku.
• Dalším typem je tuková embolie, která vzniká při poranění kostí, tupém poranění tukové tkáně, nebo při popáleninách. Tukové částečky nejsou okem vidět a mohou se zaklínit v kapilárách mozku či ledvin. 
•  Vzduchová embolie vzniká při proniknutí vzduchu do periferních žil, který na základě fyzikálních zákonů může zabránit toku krve v cévě. Vzniká při operacích, kdy se vzduchová bublinka dostane do periferní žíly prostřednictvím zavedené kanyly. Rovněž sem patří i tzv. Kesonova nemoc, která vzniká při potápění při rychlém stoupání. I malé množství vzduchu může vyvolat smrt. 
• Embolizace plodové vody může vzniknout jako komplikace porodu. Vzniká v důsledku nasátí plodové vody do žilního systému dělohy v průběhu porodu a ta se krví dostane do plic.
•  Embolizace cizího tělesa vzniká při zanesení cizího předmětu do krevního oběhu. Může se jednat například o ulomené špičky jehly apod.

Projevy embolie

Projevy embolie jsou pestré. V zásadě platí, že embolizace menších vmetků se projevit nemusí. Někdy ale může být následek embolie závažný nebo dokonce smrtelný. Projevy závisí hlavně na lokalizaci embolie, tedy zda vznikne v žilním nebo tepenném řečišti.

• Pokud je embolus unášen žílami s největší pravděpodobností se dostane do srdce a ze srdce přímo do plic, kde se zachytí a způsobí plicní embolii. Ta se projeví bolestí na hrudi, dušností, bledostí, pocením, zrychlenou dechovou i srdeční činností a vykašláváním krve. Funkce plic může být poškozena až do takové míry, že vede ke smrti.
• Pokud je vmetek unášen tepnami, může zneprůchodnit cévu v různých orgánech, například  v mozku a způsobit mozkovou mrtvici. Stejně tak může ucpat cévu zásobující okysličenou krví např. ledviny nebo střeva a způsobit infarkt. Embolus může také zamezit průtoku krve do končetiny, následkem čehož je odumření její části.

Rizikové faktory embolie

Existují různé rizikové faktory, které vedou ke vzniku embolie. Nejohroženější skupinou jsou imobilní pacienti, dále pak pacienti po chirurgickém výkonu, především na dolních končetinách. Rovněž jsou embolií ohroženi také pacienti se srdečním selhávání. Rizikovým faktorem je i užívání hormonální antikoncepce.

Diagnostika embolie

Diagnostika embolie se zakládá především na užití zobrazovacích metod. Plicní embolii způsobenou krevní sraženinou prokážeme nejlépe pomocí tzv. CT-angiografie. Jedná se o invazivní metodu, při které je nezbytné zavést do žíly katétr, tedy dlouho hadičku, pomocí které vstříkneme do příslušné žíly kontrastní látku. Poté pomocí počítačové tomografie můžeme sestrojit obraz, který podává informace o přesné lokalizaci ucpané cévy.  V případě tukové či vzduchové embolie plic je možné využít rentgenu, u vzduchové embolie pak také echokardiografie,tedy ultrazvukového vyšetření srdce. 

  Léčba embolie

Embolie může být bezpříznaková, s mírnými či dramatickými projevy. Jedná se o obávanou komplikaci úrazů, operací. Lékaři disponují širokou paletou léčebných možností, kdy je v jejich silách embolus vytáhnout, rozpustit nebo účinně předcházet jeho vzniku. Léčba embolie vychází z typu vmeteného předmětu.

• Léčba tromboembolie spočívá buď v trombektomii, tedy chirurgickém odstranění krevní sraženiny z cévy, nebo v užívání antikoagulancií, tedy léků snižující krevní srážlivost.
• Léčba tukové embolie zahrnuje podávání kortikoidů, tedy léků na bázi steroidních hormonů, nebo diuretik, které způsobují vylučování tekutin z těla. Rovněž oxygenoterapie, tedy léčba kyslíkem je nedílnou součástí léčby.
• Léčba vzduchové embolie spočívá v inhalaci 100% kyslíku a pokud se vzduchová bublinka nachází v srdci, tak je nutné položit pacienta na levý bok hlavou dolů, aby se zamezilo zanesení vzduchu do mozku.
• Léčba embolie plodové vody není nikterak specifická a spočívá především ve stabilizaci dýchání a krevního oběhu rodičky a v urychleném vyčištění dělohy od plodové vody.