Trombóza

Trombóza

Trombóza je stav kdy dochází k tvorbě krevní sraženiny, odborně trombu, která ucpe příslušnou cévu. K trombóze může docházet jak v tepnách, tak v žilách. Následky jsou však různé. V případě trombózy tepen dochází k ischemii, tedy nedokrevnosti tkáně, kterou příslušní tepna zásobovala. Při trombóze žíly se zhoršuje odtok krve a ta se před překážkou hromadí. Tento stav nazýváme odborně venostáza. Trombóza může vznikat z mnoha příčin.

Vznik trombózy

Existuje řada příčin vedoucích k tvorbě krevních sraženin a tedy i ke vzniku žilní trombózy. Jedná se především o zvýšení krevní srážlivosti, zpomalení toku krve a poškození žilní stěny.

• Zvýšená krevní srážlivost znamená nerovnováhu mezi faktory, které podprují krevní srážení a faktory, které ho tlumí. Může se jednat o dědičnou záležitost, kdy pacient trpí nedostatkem různých enzymů a faktorů srážení. Tento stav je ovšem možné i získat v průběhu života. Některé nádory jsou schopné uvolňovat látky zvyšující krevní srážlivost. Stejný efekt má i hormonální antikoncepce.
• Ke zpomalení krevního toku dochází například při dlouhodobé imobilizaci pacienta ať již ve smyslu stání, sezení,či ležení na lůžku. Zpomalit krevní průtok může i nádor, který příslušnou cévu utlačuje.
• Poškození žilní stěny může vzniknout po úrazech, injekčním vpichu, vlivem kouření, či po zavádění katétrů.
• 
  

Projevy trombózy

Jak bylo uvedeno výše, projevy trombózy jsou různorodé. Závisí to převážně od toho zda je krevní sraženinou ucpána tepna,či žíla.

Projevy trombózy tepen

Pokud se trombus objeví v tepně, dochází k ischemii, tedy nedokrevnosti příslušné části těla, kterou tepna zásobuje okysličenou krví a živinami. To se projeví bolestí a pokud je ucpání tepny úplné a nedojde včas k obnovení průtoku krve, pak hrozí i odumření této části těla či tkáně. V důsledku trombózy tepny vznikají infarkt myokardu, poruchy ledvin, či cévní mozková příhoda.

Projevy trombózy žil

Jiná situace nastává při vzniku sraženiny v žíle. Nejčastěji se tak stává v žílách dolní končetiny, hlavně v tzv. hlubokých žílách. Trombóza menšího rozsahu se vůbec nemusí projevit. Často ale trombus, který zde vznikne, způsobí bolest a otok končetiny. Je to dáno zamezením odtoku krve, která se zde hromadí a městná. Tento stav je životu nebezpečný z důvodu možného utržení trombu a jeho zaklínění v plicních tepnách se vznikem plicní embolie.

Diagnostika trombózy

Diagnostika žilní trombózy vychází z klinických příznaku a použitím zobrazovacích metod. Zlatým standardem pro stanovení přítomnosti žilní trombózy je duplexní ultrasonografie. Jedná se o neinvazivní bezbolestnou metodu, pomocí které můžeme zhodnotit stav žil, jejich případně zúžení,přítomnost trombu i proudění krve. Nejvíce se využívá kompresivní metody, kdy sondou při tomto vyšetření stlačíme žílu. V případě, že to není možné to svědší o přítomnosti krevní sraženiny. Méně využívanou metodou je CT, tedy počítačová tomografie. Jedná se o využití rentgenových paprsků, které vytvoří komplexní obraz tkání pacienta. Jeho výhodou je, že můžeme rovněž osnímkovat plíce při podezření na plicní embolii. Při diagnostice trombózy tepen se užívá rovněž ultrazvuku, pomocí kterého můžeme odhalit uzávěr tepny trombem.

Léčba trombózy

Trombóza je stav, který může pacienta ohrožovat na životě. Proto je nezbytně nutné při podezření na tento stav ihned navštívit lékaře. Čím dříve je trombóza diagnostikována, tím dříve může být nasazena účinná léčba. Léčba trombózy může být jak invazivní, tak neinvazivní.

Neinvazivní metody léčby trombózy

Neinvazivní léčba znamená, že nedochází v rámci léčby l průniku žádných nástrojů či přístrojů do těla pacienta. Pokud dojde k vytvoření krevní sraženiny v žilách, bývá prvním krokem její léčby obvázání končetiny kompresním obvazem, což většinou vede k ulevení od bolesti. V těchto fázích je pro pacienta důležitý pohyb, ale samozřejmě ne pro každého je vhodný a prospěšný. Pohybu může bránit příliš velký otok nebo celkový špatný stav pacienta. Vzhledem k tomu, že vznik trombózy je dán neregulovaným srážením krve v cévě, je těžištěm léčby snaha o její snížení. K tomu je k dispozici mnoho speciálních léků, jako např. heparin nebo látky jemu podobné.

Invazivní metody léčby trombózy

Invazivní metoda znamená, že je při léčbě zasahováno do těla pacienta nástroji či přístroji. Tyto metody léčby žilní trombózy se však v dnešní době využívají jako krajní možnost. Řadíme se tzv. katetrizační zákrok, při kterém se do žíly vsune tzv. katétr, tedy speciální zařízení ve tvaru hadičky. Pomocí něj lze krevní sraženinu rozrušit a průtok krve v žíle obnovit. Další možností je chirurgické otevření žíly a vyjmutí sraženiny.

Prevence trombózy

Trombózu není radno brát na lehkou váhu. Vzniku trombózy můžeme do značné míry zabránit. Doporučuje se abstinence kouření, udržování krevního tlaku a cholesterolu v normálních hodnotách, dostatek pohybu a snížení hmotnosti. Doporučuje se také vyhýbat se dlouhodobému stání. Ženy by se měli poradit se svým lékařem o užívání hormonální antikoncepce.