Erytrocyty - červené krvinky

Erytrocyty

Erytrocyty jsou červené krvinky, neboli červené krevní buňky. Vznikají v kostní dřeni, cirkulují s krví a mají na svědomí její červenou barvu. Červené krvinky na svém povrchu nesou speciální znaky, podle nichž se určují krevní skupiny. V těle máme zhruba 25 biliónů erytrocytů. Neustále se obnovují, staré zanikají a nové vznikají. Život erytrocytu trvá 120 dní. Červené krvinky vznikají v kostní dřeni stejně jako bílé krvinky a krevní destičky. Po narození se erytrocyty tvoří ve všech kostech, ale postupně s věkem se aktivní červená kostní dřeň mění v neaktivní tukovou dřeň, která nic neprodukuje, a v dospělosti proto tvoří krevní buňky pouze hrudní kost a obratle.

Vznik erytrocytů

Vznik a vývoj erytrocytů se nazývá erytropoeza. Erytrocyty vznikají v červené kostní dřeni ze základní kmenové buňky. Kmenové buňky se dělí a tvoří základ pro další předchůdce červených krvinek, které postupně vyzrávají a vzniká nový mladý nezralý erytrocyt, který se nazývá retikulocyt. Retikulocyty se vyplavují do krve, kde dozrají během 2 dnů. Vznik nových erytrocytů řídí erytropoetin,tedy růstový faktor, který produkují ledviny podle množství kyslíku v krvi. Pro zdravý vznik a vývoj erytrocytů je důležité železo, protože patří do hemoglobinu, a dále pak vitamín B12, kyselina listová a vitamin C. Vitamín B12 a kyselina listová jsou nezbytné pro správné dělení buněk v kostní dřeni.

Funkce erytrocytů

Funkce erytrocytů spočívá v  jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, tzv. hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý.  Erytrocyt je pružný a proto se může se různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána "pohřebištěm erytrocytů". Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.

Změny počtu erytrocytů

Existují různé stavy, při kterých se mění množství erytrocytů oproti normálnímu stavu. Počet erytrocytů se buď zvyšuje a tento stav se pak nazývá polyglobulie. Rovněž může počet erytrocytů v krvi klesat a pak mluvíme o anémii, česky chudokrevnosti.

Zvýšený počet erytrocytů

Vyšší počet erytrocytů se objeví jako reakce na nedostatek kyslíku v krvi. Hladinu kyslíku monitorují ledviny, které při poklesu začnou tvořit více hormonu erytropoetinu, který stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Do oběhu se tak vyplaví větší množství erytrocytů. Z výše uvedeného vyplývá, že ke zvýšené produkci erytrocytů může dojít i fyziologicky, například ve vyšších nadmořských výškách, kde je menší obsah kyslíku ve vzduchu. V takovém případě se tedy jedná o prostou adaptační reakci organismu. Příčina zvýšení počtu červených krvinek může však spočívat také v krevním onemocnění, tzv. primární polycytemii, kdy se v kostní dřeni nadměrně množí krevní buňky.

Snížený počet erytrocytů

Častějším problémem je snížený počet erytrocytů, který vede k rozvoji anémie, tedy chudokrevnosti. Jedná se o stav, kdy je erytrocytů a hemoglobinu nedostatek, a proto buňkám chybí kyslík. Příčinou tohoto stavu je nedostatek železa, kyseliny listové, erytropoetinu nebo se může jednat o onemocnění kostní dřeně a kmenových krevních buněk. Dalšími důvody jsou zvýšené ztráty při krvácení a nadměrný rozpad erytrocytů. Krvinky se rozpadají rovněž při vrozených vadách samotné struktury erytrocytu, při infekcích, otravách nebo po některých lécích.

Rizikové faktory a projevy změny počtu erytrocytů

Rizikové faktory chorobné krvetvorby jsou nedostatek železa, kyseliny listové a vitamínu B12 ve stravě a dále nemoci ledvin, při kterých klesá produkce erytropoetinu. Kostní dřeň mohou poškodit také chemické látky, toxické směsi, léky, ionizující záření nebo virové infekce. Poškozená krvetvorba s nedostatkem erytrocytů v oběhu se projeví i na vzhledu člověka, který je bledý, snadněji se unaví a zadýchává se. Je to proto, že buňkám chybí kyslík a volají o pomoc, čímž nastartují reakci celého těla. Polyglobulie, zvýšený počet erytrocytů v oběhu, vede ke zhoršení proudění krve v oběhu. To vede k možnosti ucpání cév, krvinky se hromadí a nemohou se dostat na místo. Hlavními příznaky jsou bolesti hlavy, závratě, pískání v uších a opět únava, protože krev nedodává dost kyslíku.

Erytrocyty a strava

Opatřením proti onemocnění červených krvinek, které můžeme ovlivnit, je strava bohatá na vitamíny a minerály. Kyselina listová je bohatě obsažena v listové zelenině, jako jsou špenát, brokolice, či růžičková kapusta, dále v játrech a kvasnicích. Vitamín B12 přijímáme s živočišnými produkty, jako je mléko, vejce, sýr a maso. Jeho nedostatek může trápit osoby, které živočišné produkty odmítají. Železo se vyskytuje v luštěninách, v listové zelenině a vnitřnostech. Vyšší příjem vitamínů a minerálů je vhodný v těhotenství. V prevenci chorob krve je třeba se vyhýbat jedovatým chemikáliím a ionizačnímu záření. Je také důležité důsledné léčení infekcí a všech dalších chorob, jelikož se červené krvinky pohybují po celém těle a jakákoli nemoc je může ovlivňovat. Erytrocyty mají zásadní úlohu ve fungování organismu a nelze jejich problémy ignorovat.