Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Leukocyty - bílé krvinky
Leukocyty, tedy bílé krvinky, jsou krevní buňky zajišťující funkci imunitního systému. Leukocytů existuje několik druhů a každý druh leukocytu je zodpovědný za fungování jiné složky obranného systému. Poruchy v počtu nebo funkci leukocytů tak vedou k poruchám naší imunity.
Leukocyty - bílé krvinky
Leukocyty jsou bílé krvinky, které jsou součástí imunitního systému. Ten kontroluje průnik mikroorganismů a cizích částic do těla a bojuje proti infekcím. Leukocyty vznikají v kostní dřeni a vyplavují se do krve, odkud se dostávají do tkání mezi buňky. Jsou nezbytnou součástí krve a v případě ohrožení zdraví se mění na výborně organizovanou armádu bojující silnými a účinnými zbraněmi. Bojují s vyvolavateli infekcí, jako jsou viry, bakterie, plísně i paraziti, dále s nádorovými buňkami a odstraňují vniklé nečistoty a všechny tělu cizí částice.
Druhy leukocytů
Leukocyty jsou nezbytnou součástí lidského organismu, bez kterých by se tělo neumělo bránit proti cizorodým částicím a vlivům. Rozlišujeme několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eosinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.
Leukocyty - monocyty
Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokáží je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu, a tím dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2 – 8% bílých krvinek.
Leukocyty - lymfocyty
Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25 – 30% leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou speciálně vycvičené buňky k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice, aby ho dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T lymfocyty mají na starosti koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokáží také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí" jsou vnímané buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B lymfocyty, jako jediné, dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si dokáží zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v dobách míru, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvlášě u virových infekcí.
Leukocyty - neutrofily
Neutrofily, neboli neutrofilní granulocyty, jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů, kdy tvoří 60 – 70% všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní tzv. granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou makrofágy odstraněny a vyplaví se nové mladé buňky z kostní dřeně.
Leukocyty - eosinofily a bazofily
Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eosinofily a bazofily. Eosinofily tvoří 2 – 4% ze všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eosinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eosinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1% leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách.
Leukocyty a změny jejich počtů
Změny v počtu leukocytů mohou být způsobeny probíhající infekcí, zánětem nebo nádorem. Můžeme se setkat se zvýšeným, či sníženým počtem bílých krvinek.
Zvýšení počtu leukocytů
Zvýšení počtu leukocytů se označuje jako leukocytóza, můžeme i konkrétně mluvit o zvýšení počtu určitého druhu leukocytu, například lymfocytóza, neutrofilie, monocytóza, eosinofilie,či bazofilie. Toho se využívá při zjišťování původu infekce. Pokud například jde o bakteriálního původce infekce, roste počet neutrofilů a je třeba podávat antibiotika. Pakliže je příčina onemocnění virová, roste počet lymfocytů, a léčba se bude ubírat jiným směrem. Ke zvýšení počtu leukocytů dochází také při leukémii, tedy zhoubném krevním onemocnění.
Snížení počtu leukocytů
Snížení počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytu analogicky rozlišujeme lymfopenii, neutropenii a monocytopenii. Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou smrti.
Leukocyty a projevy jejich nemocí
Rizikovými faktory nemocí, týkající se leukocytů, jsou samy infekce, se kterými tyto buňky bojují. Dále pak stavy, kdy se poškozuje kostní dřeň nebo vyzrávání buněk imunitního systému. Tyto stavy mohou být vrozené a nebo získané během života. Porucha imunitního systému se projeví větší náchylností k infekcím a jejich těžším průběhem. V závažných případech může tak i obyčejná chřipka vést ke smrti pacienta. Poruchy v práci leukocytů nastávají také při chorobách ledvin, jater nebo zhoubných onemocněních a v souvislosti s jejich léčbou. Pokud se buňky imunitního systému začnou obracet proti buňkám vlastního těla, vznikají tzv. autoimunitní onemocnění.
Leukocyty a prevence
Prevencí vzniku poruch imunitního systému, které můžeme ovlivnit, je zdravá a vyvážená strava s dostatkem vitamínů a minerálů. Dále aktivní odpočinek, minimalizovat stres, důsledně léčit všechny infekce a vyvarovat se rizikovému chování, které infekce předchází. Vhodné je vyhýbat se také všem chemikáliím, toxickým látkám a záření, které poškozují kostní dřeň. Leukocyty jsou součástí složitého a velice důmyslně vymyšleného ochranného systému těla proti všemu, co by mu mohlo uškodit. Mají v rukou nesmírně silné zbraně a díky nim odoláváme denně útokům tisíců mikrobů, virů a jiných patogenů a škodlivin. Jsou výborně organizované, spolupracují, ale zároveň musí být regulovány a pod důslednou kontrolou. Každé vychýlení z této rovnováhy znamená opačný účinek, než k jakému byly stvořeny, a tím vznikají závažné důsledky na zdraví člověka.
Diskuze