Hypotermie

Hypotermie

Dostatečná tělesná teplota je jeden z nejdůležitějších parametrů nutných k přežití. Proto je naším tělem neustále kontrolována a udržována v relativně úzkém rozmezí – okolo 37°C. Organismus se snaží udržovat teplotu tělesného jádra stabilní nezávisle na okolní teplotě. K tomu využívá spojení nervového a humorálního systému. Tělesná teplota je řízena částí mozku, která se nazývá hypotalamus. Ten obsahuje čidla měřící teplotu krve, která tudy protéká – tedy teplotu tělesného jádra. Další informace o teplotě těla přicházejí do hypotalamu z periferních oblastí – kůže a sliznic. Informace jsou vyhodnocovány a v důsledku toho se působením některých hormonů mění intenzita metabolismu. Čím je metabolismus rychlejší, tím je tvora tepla větší. Stejně tak je teplota řízena prokrvením periferie a fyzickou činností. Extrémní výkyvy teplot jsou pro nás nebezpečné, protože náš organismus při nich nedokáže udržet bezpečnou teplotu tělesného jádra. Hrozí šok z přehřátí, či podchlazení – oba tyto stavy mohou vést ke smrti.

Projevy hypotermie

Jak reaguje tělo na chlad? Působení chladu je pro naše tělo stresovou záležitostí. Dochází k vzestupu srdeční tepové frekvence, k razantnímu snížení prokrvení periferie – to se projeví studenýma rukama a nohama. Dochází ke zvyšování intenzity metabolismu, čímž se tělo snaží produkovat teplo. Objeví se také svalový třes – ten supluje fyzickou aktivitu a zvyšuje produkci tepla. Produkce tělesného tepla může být těmito mechanismy zvýšena několikanásobně v průběhu minut, nebo dokonce i sekund. Pokud ale žádný z těchto mechanismů nedokáže udržet teplotu tělesného jádra vyšší jak 35°C, vzniká stav označovaný jako hypotermie. Klesne-li teplota jádra pod 34°C, začnou se objevovat různé stupně poruchy vědomí. Jakmile klesne teplota pod 32°C, dojde ke ztrátě vědomí. Kromě toho se také zpomaluje srdeční tepová frekvence a dochází i poruchám srdečních stahů. Pokud klesá teplota ještě dál, je stav životu nebezpečným. V rozmezí teplot mezi 32°C a 27°C se ještě více utlumí tlukot srdce a dochází k výraznému zpomalení metabolismu. To má za následek výrazný pokles produkce tepla. Dochází i k roztažení cév v periferních oblastech těla – ty se tím pádem prokrví a ztráty tepla se ještě zvětší.  Když dojde k poklesu teploty tělesného jádra do rozmezí 27°C až 24°C, zastavují se všechny snahy o udržení dostatečné tělesné teploty. Smrt obvykle nastane při poklesu teploty jádra na 24°C, kdy dojde k zástavě dýchání, nebo k srdeční zástavě či smrtelnému porušení srdečního rytmu.

Léčba hypotermie

Předně bychom se měli snažit podchlazení předcházet. První pomoc by měla zahrnovat přemístění poškozeného z chladného prostředí, zabalit ho např. do deky či tepelně izolující folie (ta je už součástí každé autolékárničky). Pokud je porušeno vědomí, přivolat RZP (tel: 155). Lékařská pomoc zahrnuje zajištění krevního oběhu, podávání předehřátých infuzí a další zahřívání. To probíhá podle závažnosti situace – od balení do speciálních přikrývek, přes přikládání vaků s teplou vodou až po ventilaci plic pacienta ohřátým vzduchem a výplach žaludku teplým roztokem. V obzvláště závažných případech i mimotělní oběh s ohřevem krve.

Opatrnost u alkoholu a kojenců

Na podchlazení bychom měli dávat pozor zvláště při konzumaci alkoholu ve venkovním prostředí v zimních měsících. Subjektivně máme pocit tepla. Ten je způsoben alkoholem, který roztahuje cévy a díky tomu velmi rychle ztrácíme tělesné teplo. Také bychom měli být opatrní u kojenců, kteří také snadno a rychle prochladnou.