Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Léčba chronické hepatitidy
Chronické hepatitidy jsou virová onemocnění jater, která trvají déle než šest měsíců. Nejčastějšími chronickými hepatitidami jsou hepatitidy typu B a C. Tyto chronické hepatitidy mohou vést k rozvoji jaterní cirhózy, karcinomu jater a k selhání tohoto orgánu.
Léčba chronické hepatitidy
Játra jsou životně důležitým orgánem. Zajišťují řadu chemických dějů, pomocí nichž se naše tělo zbavuje odpadních látek. Mnoho látek játra i tvoří. Jednou z jejich zajímavých funkcí je i udržování stálé hladiny cukru v krvi, který je nutný pro správnou funkci mozku a ostatních orgánů. Poskytují tak lidskému tělu zásobu energie i v době, kdy potravu nepřijímáme. Jsou bohatě prokrveným orgánem a tak přispívají k udržování stálé tělesné teploty. Zároveň se podílejí i na srážlivosti krve. Funkce jater jsou tedy velmi rozmanité.
Vznik chronické hepatitidy
Chronické záněty jater, odborně hepatitidy, je možné zjednodušeně rozdělit na infekční, tedy virové hepatitidy, a neinfekční, např. způsobené alkoholem. Jde o velmi nesourodou skupinu onemocnění, každé s rozdílným vývojem.
Infekční hepatitidy
V rámci chronických infekčních zánětů jater připadá v úvahu řeč o chronické hepatitidě B a C. Virová hepatitida A téměř ve 100 % nepřechází do chronického onemocnění. Chronickým infekčním zánětem jater označujeme hepatitidu, která trvá déle než 6 měsíců a pomocí laboratorních metod lze prokázat přítomnost viru v těle po tuto dobu a déle. Je výsledkem nedokonalé odpovědi naší obranyschopnosti na dříve proběhnutou akutní infekci způsobenou viry hepatitidy. Příznaky onemocnění jsou velmi rozmanité, ovšem je nutno zdůraznit, že u veliké části nemocných se nemoc zjistí zcela náhodně při krevních odběrech u lékaře.
Neinfekční hepatitidy
Neinfekční hepatitidy jsou nejčastěji vyvolané alkoholem, léky či drogami. Dále se uplatňují poruchy jiných orgánů např. žlučníku nebo autoimunitní onemocnění, tedy taková choroba, při které buňky imunitního systému poškozují vlastní orgány.
Příznaky chronické hepatitidy
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, tzv. hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C je pak přímé zjištění viru v krvi.
Léčba chronické hepatitidy
Léčba chronické hepatitidy B nebo C je zcela zásadní a ovlivňuje prognózu onemocnění velmi výrazně. Jejím cílem je ovšem prodloužit a zlepšit kvalitu života nemocného. Základem je dodržovat jaterní dietu, zcela se zříci alkoholu a vyvarovat se fyzické námaze. Jedná se o dlouhodobou léčbu, při které se užívá léků ze skupin virostatik. Při léčbě virostatiky dojde k potlačení množení viru v jaterních buňkách a tím ke zpomalení vývoje onemocnění na takovou míru, že pacient je v mnoha případech schopen žít další desítky let. Farmaka mohou být podávána ve formě tablet, či injekcí a patří výhradně do rukou odborníka na toto onemocnění. Nejlepší výsledky v léčbě chronický hepatitid mají tzv. Interferony. Jedná se o bílkoviny, které se přirozeně tvoří v buňkách imunitního systému. Interferony brání vlastní buňky před infekcí a nádorovým bujením. V 90. letech se k léčbě chronických hepatitid využívaly pouze interferony. Jednalo se o tzv. monoterapii. Dnes se často však interferony kombinují s protivirovými preparáty, například Ribavirinem. Tato kombinace je vysoce účinná v boji proti chronickým žloutenkám typu B i C. Budoucnost léčby chronických hepatitid spočívá ve využití tzv. pegylovaného interferonu v kombinaci s Ribavirinem. Od konce roku 2011 se k původní dvojkombinaci přidává i třetí protivirová složka a tím dochází ke zvýšení účinnosti léčby chronických hepatitid a zároveň i snížení nežádoucích vedlejších účinků. V rámci léčby je možné používat i některé rostlinné přípravky. Pozitivní vliv mají ostropestřec mariánský, pupava, bělas, hořec či šťovík žlutý. Užívání těchto přípravků je však nutné konzultovat s lékařem.
Léčba neinfekční hepatitidy
V případě neinfekční hepatitidy obzvláště alkoholové, polékové nebo drogové je nezbytné trvalé odstranění příčiny. V případě zánětu jater vyvolaného léky je léčba poměrně snadná alespoň v počátečních stádiích onemocnění. Naopak u alkoholiků nebo narkomanů mnohdy chronická hepatitida vede k jaternímu selhání a následné smrti.
Diskuze