Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Žloutenka typu C
Žloutenka typu C je virové onemocnění jater, které má tu nepříjemnou vlastnost, že často přechází do chronické fáze. Žloutenka typu C je tak častou příčinou selhání jater, jehož jedinou účinnou léčbou v konečné fázi je transplantace jater. Žloutence typu C se přitom dá v mnoha případech předcházet.
Žloutenka typu C
Žloutenka typu C je zánětlivé onemocnění jater, které je způsobeno virovým původcem označovaným jako HCV. Tento virus způsobuje poškození jater, což je orgán, bez kterého nelze žít. Role jater je především v tvorbě a zpracovávání řady pro tělo nepostradatelných látek. V játrech se například tvoří i látky, které jsou nutné pro správnou krevní srážlivost. Proto při vážném poškození tohoto orgánu existuje zvýšené nebezpečí krvácení. I tento příklad dokládá nepostradatelnou funkci jater pro náš život.
Nákaza žloutenkou typu C
Virus hepatitidy C byl objeven a prokázán teprve v 90. letech 20. století. Do té doby se dárci krve netestovali, zda trpí tímto onemocněním. V současné době je riziko nákazy virem hepatitidy C při krevní transfuzi téměř nulové, jelikož je krev při každém dárcovství velmi přísně kontrolována. K nákaze dochází krví, z matky na dítě během porodu, ošetřováním znečištěnými pomůckami například při tetování a v neposlední řadě pohlavním stykem. Onemocnění je velmi časté u narkomanů, kteří při sdílení injekčních jehel výrazně zvyšují riziko nákazy.
Průběh a příznaky žloutenky typu C
Příznaky žloutenky typu C, odborně hepatitidy C, bývají často velmi mírné, proto i nenápadné. Může jít pouze o občasnou únavu, bolesti svalů či kloubů, zvýšenou teplotu a nevolnost. Žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očního bělma není pravidelným příznakem nemoci. V závislosti na průběhu onemocnění rozlišujeme akutní a chronickou formu žloutenky typu C.
Akutní žloutenka typu C
Akutní žloutenka typu C je ve většině případů bezpříznakovým onemocněním, a proto v této fázi často nebývá diagnostikována. Pokud se příznaky objeví, pak jde o únavu, zvýšenou teplotu, nechutenství, poruchy trávení, nevolnost, zvracení a průjmy. Dále pozorujeme tmavší moč, světlejší barvu stolice a zvětšená játra. Jak již bylo zmíněno, žloutenka nemusí být přítomna. Udává se, že až 20 % pacientů s akutní žloutenkou typu C se uzdraví spontánně. Naneštěstí až 80 % akutních žloutenek typu C přechází do formy chronické.
Chronická žloutenka typu C
Chronická žloutenka typu C je onemocnění, které trvá déle než 6 měsíců. I v této fázi bývají příznaky nespecifické, to znamená, že mohou ukazovat i na jiná onemocnění. Objevují se bolesti v pravém podžebří, únava, nevolnost a průjmy. Zákeřnost této choroby spočívá v jejím častém přechodu do jaterní cirhózy a karcinomu jater.
Diagnostika žloutenky typu C
Stanovení diagnózy žloutenky typu C spočívá v pečlivé anamnéze, vlastním vyšetření a v odběru krve i moči. U nemocných žloutenkou typu C bývají zvýšené jaterní testy, zvýšená hladina bilirubinu v krvi i moči. V takovém případě se provádí i náročnější test na přítomnost konkrétního viru a protilátek proti němu v krvi. Je však třeba počítat s tím, že tyto protilátky se v těle objeví po 3 až 6 měsících od nákazy. Pro správnou léčbu je nutné stanovit počet virových částic v mikrolitru krve. Výsledek tohoto testu je rozhodující pro volbu léčby a její trvání.
Léčba žloutenky typu C
V léčbě žloutenky typu C se užívá řady farmak. Jde o léky ze skupiny virostatik, což jsou látky, které zabraňují množení viru. Dále se užívají tzv. interferony. To jsou látky, které si umí tělo tvořit samo, ale u tohoto onemocnění se podávají i v lékové formě. Tím se podpoří vlastní imunitní systém v boji proti žloutence.
Prevence žloutenky typu C
U virové hepatitidy A a B existuje v současné době účinná ochrana proti nákaze těmito viry a tou je očkování. Toto bohužel neplatí pro případ infekce virem hepatitidy C. Bylo totiž popsáno velké množství variant tohoto viru, proto v současné době není možné vytvořit jednu očkovací látku. Je tedy nutné vyhýbat se rizikovému chování, jako je nechráněný pohlavní styk, tetování v pochybných salonech, případně sdílení injekčních jehel. Jestliže zpozorujete jakékoliv výše zmíněné příznaky a jste si vědom(a) blízkého kontaktu s neznámou osobou, neváhejte a navštivte včas lékaře.
Diskuze