Nervy

Nervy, k čemu slouží?

Nervová soustava člověka je velice složitá a skládá se z nervových buněk, tedy neuronů, které jsou navzájem propojeny svými výběžky do vysoce organizované sítě. Nervová soustava se skládá z centrálních částí, což jsou mozek a mícha, a částí periferních, které tvoří nervy. Mozek a mícha jsou nejvyšším centrem řízení veškerých pochodů v těle. Aby tato centra mohla fungovat, potřebují informace z periferie, které jim zajišťují právěnervy. Ty přivádějí informace o tlaku, chladu, teplu, tahu, vibracích do mozku, který je zpracovává a popřípadě vyšle signál o úpravě pohybu, které jsou dopraveny do cílového místa opět pomocí nervů.

Funkce nervů

Nerv zajišťuje vedení a šíření velmi slabých elektrických impulzů, které představují informace vysílané z mozku. Mohou se šířit dvěma směry, směrem z orgánů do mozku, což je zajištěno dostředivými nervy, a směrem z mozku do orgánů, což je zajištěno odstředivými nervy. Dostředivé nervy sbírají podněty, které působí na tělo, a to hmatové, zrakové a sluchové vjemy, chutě, pachy, bolest, chlad, teplo, napětí vnitřních orgánů a mnoho dalších, a odesílají je dál do centrální nervové soustavy, kde jsou zpracovány a pomocí odstředivých nervů odeslány do svalů nebo žláz, které tím aktivují. Výsledkem je například pohyb horních, či dolních končetin, úsměv, útěk, nebo třeba jen úlek, strach či radost.

Onemocnění nervů

Onemocnění nervů se souhrnně nazývají neuropatie. Neuropatie jsou zapříčiněny poruchou funkce nebo struktury nervu a mají většinou velmi vážné, nepříjemné a mnohdy bolestivé projevy. Příčiny neuropatií jsou rozmanité. Neuropatie můžeme dělit na mononeuropatie, kdy je postižen izolovaně pouze jeden nerv, nebo polyneuropatie, kdy je postižení vícečetné.

Příčiny neuropatií

Příčiny mononeuropatií jsou především úrazy, které mohou být otevřené, tedy nejčastěji řezná a tržná poranění nervu vedoucí k jeho úplnému, či částečnému přerušení. V případě uzavřených poranění je mechanismus úrazu odlišný. Jedná se o tažná a kompresivní poškození nervu, kdy je nerv utlačován proti tvrdému podkladu, nebo díky průběhu nervu ve fyziologicky zúženém prostoru.

Příčiny polyneuropatiíí jsou infekce, záněty, metabolické poruchy, geneticky podmíněné a toxické stavy. Jedná se tedy o systémové procesy postihující více nervů současně.

Nejčastější mononeuropatie

V případě postižení jednoho periferního nervu se jedná nejčastěji o nervy horní a dolní končetiny.

Mononeuropatie horních končetin

Nejčastěji poraněným nervem horní končetiny je tzv. nervus medianus, který je utlačován ve fyziologicky zúženém prostoru a mluvíme o syndromu karpálního tunelu. Klinicky se to projeví nemožností, nebo oslabením zvednutí palce směrem vzhůru, oslabeným čitím na posledních článcích 2. a 3.prstu a někdy také vázne ohnutí posledního článku ukazováku směrem dolů.

V případě postižení ulnárního nervu, se objevuje tzv. drápovité držení, kdy jsou 4. a 5. prst ohnutysměrem dolů, malík uhýbá do strany a při déletrvajících potížích jsou přítomny atrofie meziprstních svalů.

Postižení radiálního nervu se projeví spadlým zápěstím směrem dolů,včetně prstů a palce. Pacient není schopen prsty natáhnout, ani oddálit palec směrem od ostatních prstů.

Mononeuropatie dolních končetin 

Femorální nerv se nachází na dolní končetině a při jeho postižení pacient typicky není schopen ohnout dolní končetinu v kyčli, ani natáhnout bérec. Pacient tak není schopen chodit do schodů, vystoupit na židli, při chůzi ze schodů se dolní končetina podlamuje a stehenní sval atrofuje.

Největším nervem těla je sedací nerv, který běží na zadní straně dolní končetiny. Vzhledem k tomu, že se větví na další nervy, je klinický obraz jeho poranění rozmanitý. Typicky však pacient není schopen pokrčit koleno, není schopen chůze po patách, vázne everze nohy, tedy její vytočení do strany a je přítomna porucha čití. Při postižení další jeho větvě je pacient neschopen chůze po špičkách a má necitlivé chodidlo.

Nejčastější polyneuropatie

Polyneuropatie představují současné postižení více periferních nervů. Nejčastěji se jedná o dlouhé nervy na dolních končetinách. Nejčastější autoimunitní polyneuropatií je tzv. syndrom Guillain-Barré, který se projevuje slabostí dolních končetin, jejich bolestmi, nebo mravenčením. Příznaky se obvykle rozšiřují vzestupným směrem až na horní končetiny. S polyneuropatií se typicky setkáváme i u diabetiků.