Nízký krevní tlak

Nízký krevní tlak

Tlak krve představuje tlak krve uvnitř cévy působící na její stěnu. Pod tímto tlakem krev proudí cévami. Hodnoty normálního krevního tlaku se pohybují v rozmezí 110/65 torr a 140/90 torr. Pokud opakovaně naměříme tlak nižší než uvedená spodní hranice, mluvíme o nízkém krevním tlaku, odborně hypotenzi. Nízký krevní tlak se může vyskytovat jak u zdravých mladých lidí, tak u starších osob, u kterých bývá známkou nějakého onemocnění. Dlouhodobě probíhající nízký krevní tlak je nezbytné léčit z důvodu možného rozvoje řady komplikací.

Příčiny nízkého krevního tlaku

Nízký krevní tlak,odborně hypotenze, je opakovaně naměřená hodnota tlaku nižší než 110/65 mmHg. Podle příčin nízkého krevního tlaku rozlišujeme dva typy hypotenze, primární a sekundární nízký krevní tlak.

Primární nízký krevní tlak

Primární nízký krevní tlak vzniká z neznámé příčiny a touto formou trpí především mladé a zdravé ženy. To se vysvětluje možnými odchylkami v nervovém a hormonálním ovlivnění krevního tlaku. Tento typ nízkého krevního tlaku se objevuje rovněž u sportovců, kteří jsou schopni se tréninkem přizpůsobovat zátěži. Primární nízký krevní tlak nemusí své nositele nikterak obtěžovat a může být ochranným faktorem řady nebezpečných chorob, které jsou spojeny s vysokým krevním tlakem.

Sekundární nízký krevní tlak

Sekundární nízký tlak je takový, který má známé příčiny. Za sekundárně nízký krevní tlak se považuje stav nazývaný ortostatická hypotenze.

• Ortostatická hypotenze je stav, který může být i zcela přirozený a nedoprovází žádné nemoci. Jedná se o nízký tlak vzniklý při rychlé změně polohy ze sedu, či lehu do stoje. Časté to bývá u mladší části populace. S ortostatickou hypotenzí se setkáváme ovšem i u starší populace ve věku nad 65 let a projevuje se pády a zvýšenou nemocností. Zde je příčinou příliš intenzivní medikamentózní léčba vysokého krevního tlaku, zhoršení reakce samotného organismu na změny tlaku díky postižení stěny samotných cév tukovými a vápenatými pláty, poškození nervové soustavy jinými onemocněními, jako je parkinsonismus nebo cukrovka a alkoholismus.
• U některých pacientů poklesne krevní tlak po jídle a přirozeně také klesá ve spánku.
• Dále nízký krevní tlak způsobují nemoci postihující srdce, cévy a také endokrinní systém, tedy systém žláz s vnitřní sekrecí, kam patří například slinivka břišní, štítná žláza, nadledviny, či podvěsek mozkový. Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony ovlivňující krevní tlak. Štítná žláza vytváří hormon, který působí na metabolismus celého organismu. Projevem snížené funkce štítné žlázy je také nízký krevní tlak. Nadledviny rovněž produkují řadu hormonů účastnících se regulace krevního tlaku, například adrenalin. Jeho nedostatek a samozřejmě i nedostatek dalších hormonů nadledvin způsobí neschopnost organismu reagovat na stres zvýšením tlaku, což může vést až ke smrti jedince.
• Dalšími stavy vedoucí k nízkému krevnímu tlaku jsou krvácení, popáleniny, úporné zvracení či průjem, těhotenství, rekonvalescence po nemoci při dlouhodobém ležení, horko či kuřáctví marihuany.
• Nejzávažnější příčinou nízkého krevního tlaku je šok. Šok může vznikat na základě různých příčin. Rozvíjí se při krvácení, při popáleninách, zhmoždění celého těla, při akutním zánětu slinivky břišní, akutním infarktu myokardu, při plicní embolii, otravách, těžkých infekcích, při nepřiměřených alergických reakcích a mnoha dalších život ohrožujících stavech.

Projevy nízkého krevního tlaku

Projevy nízkého krevního tlaku jsou v zásadě nespecifické, což znamená, že se mohou vyskytovat i u řady dalších onemocnění. Nízký krevní tlak se u některých lidí nikterak neprojeví a pak takoví pacienti ani nevědí, že tímto stavem trpí. Mezi projevy nízkého krevního tlaku patří únava, spavost, bolest hlavy, bledost, zhoršené soustředění, zimomřivost a studené končetiny. V těžších případech se nízký krevní tlak může projevit i závratěmi, mžitky před očima, studeným potem, celkovou nevolností a krátkodobou ztrátou vědomí.

Komplikace nízkého krevního tlaku

V důsledku nízkého krevního tlaku dochází rovněž k nižšímu prokrvení orgánů. Některé z nich jsou na tento stav velice citlivé a proto může dojít například až ke krátkodobé ztrátě vědomí. To může vést k různým pádům a úrazům. Rovněž významné kolísání krevního tlaku, tedy s výkyvy normálního a nízkého krevního tlaku, vedou častěji k cévní mozkové příhodě, demenci a dalším poruchám mozku. Dlouhodobě neléčený nízký krevní tlak může vést k selhání některých orgánů, jako je srdce, ledviny, nebo mozek.

Diagnostika nézkého krevního tlaku

Diagnostika nízkého krevního tlaku spočívá v pečlivé anamnéze se zaměřením na výskytu tohoto stavu v rodině a na klinických příznacích, které pacienta obtěžují. Nezbytnou vyšetřovací metodou vedoucí ke stanovení diagnózy nízkého krevního tlaku je jeho opakované měření pomocí tonometru, tedy tlakoměru. Krevní tlak se měří vleže, vsedě a ve stoje. Tak je možné zaznamenat vliv gravitace na krevní tlak. Rovněž je možné pacienta indikovat k tzv. Holterovské monitoraci. Jedná se o připevnění monitoru k tělu pacienta, který zaznamenává a měří krevní tlak v průběhu 24h. Pacient si současně zapisuje veškeré aktivity, které v průběhu tohoto dne podstupoval a údaje doplní časem. Lékař tak může záznam z Holterovského měření porovnat s případnými aktivitami pacienta a posoudit vzájemnou souvislost.

Léčba nízkého krevního tlaku

Léčba nízkého krevního tlaku připadá v úvahu v případech, kdy pacient pociťuje některé z projevů. U zdravých lidí bez příznaků nemá smysl nízký krevní tlak léčit. Léčba dlouhodobě nízkého krevního tlaku je nutná z důvodu rozvoje možných komplikací a selhání orgánů. Léčba nízkého krevního tlaku se rozděluje na léčbu konzervativní a farmakologickou.

Konzervativní léčba nízkého krevního tlaku

Konzervativní léčba nízkého krevního tlaku spočívá především v dodržování režimových opatření. Osobám s nízkým tlakem prospívá pravidelné cvičení, jako je například plavání, vyvarovat se rychlým změnám polohy ve smyslu pomalého vstávání ze sedu či lehu. Doporučuje se také používání elastických punčoch nebo bandáží dolních končetin, podporujících návrat krve zpět k srdci. Rovněž je vhodné více solit stravu a dostatečný pitný režim. Pacientům s nízkým krevním tlakem se doporučují tako kofeinové nápoje, jako je káva či černý čaj.

Farmakologická léčba nízkého krevního tlaku

Farmakologická léčba nízkého krevního tlaku spočívá v podávání léčiv, které ovlivňují stěnu krevních cév a vedou k jejich zúžení a tím ke zvýšení krevního tlaku. V rámci farmakologické léčby je nutné především léčit základní onemocnění, které nízký krevní tlak způsobuje. Ten je tak totiž pouze následkem jiného onemocnění a proto by samotné zvyšování krevního tlaku nevedlo k odstranění příčiny.

Prevence nízkého krevního tlaku

Prevence nízkého krevního tlaku spočívá ve vyhýbání se faktorů, které mohou vést k tomuto stavu. Jedná se například o pomalé vstávání z lehu či sedu, doporučuje se dostatek pohybové aktivity či dostatečný příjem tekutin. Prevencí nízkého krevního tlaku může být i pití kávy a černého čaje, není však vhodné tyto nápoje pít velice často, jelikož by mohly mít opačný účinek.