Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.

Opar v těhotenství je závažný stav, zejména pokud se vyskytuje v prvních 20 týdnech gravidity. Může vést k vývojovým vadám plodu, potratu, či porodu mrtvého plodu. Proto je nezbytné se v období těhotenství stranit lidem nemocných oparem a podporovat vlastní imunitní systém. Léčba oparu v těhotenství spočívá v intravenózní aplikaci acycloviru.
Opar je virové infekční onemocnění jehož původcem je zástupce čeledi Herpesviridae, virus herpes simplex. Jedná se o viry, které jsou schopné dlouhodobě přežívat v nakaženém organismu. Rozlišujeme virus herpes simplex -1, který vyvolává opar rtu a herpes simplex-2 vyvolávající genitální herpes. Ten je lokalizován na vulvě, v pochvě, či vzácněji na děložním čípku. Genitální opar nabývá na významu u těhotných žen z důvodu možné infekce plodu.
Opar je infekční onemocnění, které je způsobeno virem herpes simplex. Při jeho průniku do organismu, tzv.primoinfekci, může vyvolat vznik oparu, ale častěji vyvolává v případě herpes simplex-1 zánět dutiny ústní a dásní, se zduřením mízních uzlin krku.V případě virus herpes simplex genitalis to je výsev puchýřků s čirým obsahem na zevním genitálu. Virus setrvává v nervových gangliích, tedy shlucích nervových buněk, kde čeká na vhodné podmínky a poté vycestovává po nervových vláknech na povrch kůže, kde vytváří typické projevy oparu.
Opar rtu se projeví nejprve bolestivostí, svěděním, či pálením části rtu, na které vzniká červený pupen. Ten se postupem času mění v puchýřek s čirým obsahem a velkým množstvím viru a proto při jeho prasknutí se člověk stává vysoce infekčním. Po jeho prasknutí se mění v hnědočervený strup, který obvykle do 10 dnů sám odpadá. Nedoporučuje se jeho strhávání z důvodu možného vzniku jizvy. Opar rtu doprovází zduření krčních lymfatických uzlin. Opar genitálu má stejný klinický obraz, zduřeny však bývají tříselné lymfatické uzliny.
Opar je infekčním onemocněním, které nabývá na významu pokud se objeví v těhotenství. Je to dáno především rizikem infekce plodu s často fatálními následky. K nákaze plodu virem herpes simplex může vést jak opar rtu, tak opar genitálu.
Opar rtu u těhotné může být komplikován generalizací viru, tedy jeho průnikem do krve. Krevní cestou se virus herpes simplex typu 1 dostává přes placentu k plodu, který infikuje. Pokud k tomu dojde v prvních 20 týdnech těhotenství, hrozí vznik vrozených vad plodu, jako je hydrocefalus, oční vady, nebo může dojít i k potratu, či porodu mrtvého plodu.
Opar genitálu se na plod může šířit dvěma cestami. Jedna z nich je krevní cesta, jak byla popsána u generalizace oparu rtu. V takovém případě dochází až u 50% ke smrti plodu. Druhým způsobem je nakažení plodu virem při porodu v důsledku kontaktu se sliznicí rodidel, která vylučuje virus herpes simplex typu 2. Problém spočívá v nezralém imunitním systému novorozence, který nemá prostředky k obraně proti viru. Virus je často zanesen do oka, což může způsobit i slepotu novorozence.
Opar v těhotenství je závažným problémem, kterému je třeba se vyhýbat. Prevence spočívá ve vyhýbání se kontaktu s lidmi trpícími oparem a v podpoře vlastního imunitního systému především u žen, které v minulosti oparem trpěly. Následky oparu v těhotenství jsou také důvodem, proč je každá těhotná žena testována na přítomnost aktivní herpetické infekce a v případě pozitivity je jednoznačně indikován císařský řez. Problém představují tzv. asymptomatické nosičky, tedy ženy, které virus v těle mají přítomný, ale nikterak se neprojevuje. Žena tudíž neví, že je zdrojem infekce a může tak dojít k přenosu jak na sexuálního partnera, tak i na plod.
Terapie každého generalizovaného viru herpes simplex spočívá v aplikaci antivirotik, nejlépe intravenozně, tedy do žíly. Antivirotika jsou léčiva, která blokují replikaci viru a tím zabraňuje jejich množení. Bezpečným antivirotikem v období těhotenství je acyclovir. Doporučuje se jeho podávání v dávce 5 až 10mg/kg třikrát denně. Konkrétní dávka je individuální u každé pacientky a rozhoduje o ní ošetřující lékař,
Diskuze