Parkinsonova choroba

Parkinsonova choroba

Parkinsonova choroba je degenerativní onemocnění mozku, které se vyvíjí nejčastěji po 60. roce života. Není však výjimkou její vznik i u mladších jedinců. Udává se, že jí trpí v této věkové kategorii až 1 % populace. Parkinsonova choroba souvisí s úbytkem nervových buněk v oblasti mozku zvaná Substantia nigra. Důvody však nejsou zcela známé, uvažuje se o dědičné predispozici, nebo působení zevních faktorů. Parkinsonova choroba je nevyléčitelným onemocněním, avšak pomocí léků lze tlumit a zpomalit její progresi.

Stavba mozku

Mozek je tvořen obrovským množstvím mozkových buněk, nazývaných neurony. Jsou to dlouhé buňky, z nichž nejdelší měří i více než 1 metr. Začátek buňky tvoří tělo s krátkými výběžky, které přivádějí informace do těla buňky. Z těla vystupuje jeden velmi dlouhý výběžek, směřující k následující buňce. Tyto buňky mezi sebou komunikují pomocí speciálních chemických látek, označovaných jako mediátory. Informace se nervovou buňkou šíří jako elektrický proud vodivým kabelem. Neurony k sobě těsně nepřiléhají, ale je mezi nimi mezera. To je důvod proč nemůže informace přejít přímo z jedné buňky na druhou. Komunikace mezi jednotlivými nervovými buňkami je zajištěna právě pomocí mediátorů, které se při podráždění jednoho neuronu vylijí do mezery. Odtud dále putuje k druhé buňce, předá informaci, která se po ní dále šíří jako elektrický proud. Tímto mechanismem spolu nervové buňky komunikují. 

Vznik Parkinsonovy choroby

Parkinsonova choroba je degenerativním onemocněním, kdy zanikají nervové buňky především v oblasti mozku zvaná Substantia nigra. Jedná se o tzv. dopaminergní neurony, které tvoří dopamin. Následkem toho zaniká i komunikace mezi neurony, které tento mediátor k přenosu informací potřebují. Zvyšuje se tak vliv jiných mediátorů na mozek, což je také důvod vzniku typických klinických projevů.

Příznaky Parkinsonovy choroby

Rozvoj Parkinsonovy choroby je pozvolný a projevuje se třemi základními příznaky. Těmi jsou zpomalení pohybu, třes a svalová ztuhlost. Někdy se přidává celková únava, svalové křeče a bolesti, především v oblasti ramen. Při chůzi chybí souhyby rukou a nemocný drží lokty mírně ohnuté. Pohyby nemocného se postupně zpomalují, začíná chodit v předklonu a dělá drobné krůčky. Zahájení chůze mu dělá značné obtíže a není schopen zastavit před překážkou. To je také důvod častých pádů pacientů s Parkinsonovou chorobou. Na obličeji je značné snížení mimiky a proto mluvíme o maskovitém obličeji. Někdy bývá prvním projevem onemocnění třes jedné horní končetiny nebo obou zároveň, nejprve je patrný pouze při předpažení končetiny. S postupujícím onemocněním se třes rukou objevuje i v klidu. Nemocný často propadá depresivním stavům a je úzkostný. Pokročilé stádium Parkinsonovy choroby se projevuje noční ztuhlostí, nemocný se nemůže otáčet na lůžku nebo jít na toaletu. Objevuje se zvýšené slinění, pocení, zácpa a poruchy močení. Zcela výjimečně pozorujeme u nemocného třes hlavy. 

Diagnostika Parkinsonovy choroby

Dosud neexistuje žádný specifický test, který by přítomnost Parkinsonovy choroby potvrdil, proto při stanovení diagnózy tohoto onemocnění vycházíme především z klinického obrazu. Je nezbytné pečlivě pozorovat pacienta, zejména při vyšetření chůze, kde je typická ztížená až nemožná iniciace pohybu. Musí být přítomen i klidový třes a zpomalení pohybů. Je nezbytné odlišit tzv. Parkinsonské syndromy, tedy výše uvedené příznaky přítomné z jiných příčin než je Parkinsonova choroba. K tomu může dojít po některých lécích, z cévních, poúrazových příčin, nebo i prodělané infekci mozku.

Léčba Parkinsonovy choroby

Léčba Parkinsonovy choroby spočívá v užívání speciálních léků, zvaných antiparkinsonika, která fungují na principu dodávání chybějící chemické látky, kterou je dopamin v mozku. Užívá se levodopa, což je látka, ze které díky lidskému metabolismu vznikne dopamin. Bohužel po několikaletém užívání levodopy mizí příznivý efekt jejího užívání a začnou převažovat spíše nežádoucí účinky, jako je pocit na zvracení, zvracení, točení hlavy až mdloba při stoupnutí a nechutenství. Existují ale moderní léky, které dokáží zabránit rozvoji Parkinsonovy choroby, ale nedokáží ji vyléčit. Mezi ně patří například selegilin, anticholinergika nebo agonisté dopaminu. U všech těchto léků ale po čase začne léčba selhávat, musí být navyšovány dávky a s jejich navýšením se také zhoršují nežádoucí účinky. Tyto léky se nikdy nesmějí náhle vysadit, protože by mohlo dojít k úplnému ztuhnutí a ztrátě pohyblivosti nemocného. Někdy se v léčbě využívají i chirurgické metody. Do oblasti mozku se ztrátou dopaminu se vloží speciální elektrody, které stimulují mozkovou tkáň, a tím fungují stejně jako mediátor, to znamená, předávají informaci dalším neuronům.

Prevence parkisonovy choroby

Parkinsonovu chorobu tedy nejde vyléčit, pouze dočasně zastavit nebo alespoň zpomalit její průběh. Nemoc častěji postihuje muže. O příčinách vzniku nemoci stále nejsou jasné informace, proto neexistují ani žádná zaručená preventivní opatření. Pokud je onemocnění přítomno, je důležité pravidelné užívání předepsaných léků. Je také doporučováno pravidelné procvičování svalů, lehké cvičení s činkami, nebo chůze. Vhodný je také trénink mozku, luštění křížovek, četba a další vzdělávání. Dle některých studií lze ovlivňovat průběh choroby i vhodnou stravou, jako jsou ryby, obsahující tuky vhodné pro dobrou činnost mozku, dostatek ovoce a zeleniny s velkým množstvím vitamínů. Vitamín B6 se podílí na tvorbě dopaminu v mozku, proto by měl být bohatě zastoupen ve stravě nemocného. Zdrojem vitamínu B6 jsou játra, vejce, vepřové maso, droždí, makrely, avokádo, banány, brambory, kapusta, mrkev, ořechy. Parkinsonova nemoc je velmi závažná, proto je žádoucí dobré rodinné zázemí, které pomůže nemocnému překonat obtížnou životní situaci.