Pneumotorax

Pneumotorax

Pneumotorax je stav, při kterém dochází k nahromadění vzduchu či jiného plynu v pohrudniční dutině, což je uzavřený prostor mezi plícemi a hrudní stěnou. Pro správnou funkci dýchacího systému je velmi důležité, aby mezi plícemi a stěnami pohrudniční dutiny, která obklopuje plíce, nebyl žádný vzduch. Může tak  vznikat podtlak, díky kterému plíce přilne na vnitřní stěnu již zmíněné dutiny. Tento mechanismus umožňuje plicím se při nádechu zvětšovat a nasávat tak vzduch a při výdechu se naopak smršťovat a vzduch vyfukovat ven z těla.

Vznik a příčiny pneumotoraxu

Při pneumotoraxu se do pohrudniční dutiny dostává plyn, nejčastěji vzduch, který zde zruší podtlak a způsobí odtažení plíce od stěny, tedy směrem ke středu hrudníku. To způsobí neschopnost plíce se při nádechu naplnit vzduchem a velmi výrazně se tak omezí výměna dýchacích plynů mezi plící a krví. Příčin pneumotoraxu je celá řada. Velmi často jde o různá poranění hrudníku, při kterých se do pohrudniční dutiny dostává vzduch z vnějšího prostředí. Podobný dopad má také poranění plíce, například její propíchnutí zlomeným žebrem, při kterém dochází k úniku vzduchu v místě poškození plíce. Pneumotorax může vzniknout také jako komplikace některých chirurgických výkonů. Velmi často se vyskytuje při nezdařeném pokusu o zavedení kanyly do blízko probíhajících cév. Jindy může dojít k průniku vzduchu při zavedení jehly do pohrudniční dutiny za účelem odsátí zánětlivé nebo jiné tekutiny, která způsobuje útlak plíce a omezuje její pohyblivost během dýchání. Paradoxně tak místo vyřešení dýchacích obtíží můžeme pacientovi spíše přitížit.

Typy pneumotoraxu

Pneumotorax je stav, u kterého je důležité zajistit co nejrychleji odbornou pomoc a co nejdříve zahájit léčbu. Rozlišujeme několik typů pneumotoraxu – uzavřený a otevřený.

Uzavřený pneumotorax

Uzavřený pneumotorax je způsoben poraněním plicní tkáně, ze které se vzduch dostává do pohrudniční dutiny. Při tomto druhu pneumotoraxu tedy není porušena hrudní stěna a není zde vytvořena komunikace s vnějším prostředím.

Otevřený pneumotorax

Otevřený pneumotorax je přesným opakem předchozího typu, kdy je častým následkem poranění hrudní stěny a u kterého dochází k průniku vzduchu z okolí. Velmi nebezpečnou variantou otevřeného pneumotoraxu je tzv. ventilový pneumotorax. Ten při nádechu komunikuje s okolím otvorem v hrudní stěně, ale při výdechu, kdy se objem hrudníku zmenšuje, dochází k uzavření otvoru „ventilem" z poraněné plíce a vzduch se tak nemůže dostat ven. Během dýchání se proto vzduch hromadí v pohrudniční dutině a způsobuje tak útlak nejen vlastní plíce, ale také dalších hrudních orgánů, především srdce. Velkým rizikem tohoto stavu je omezení funkce srdce, které se nemůže dostatečně naplnit krví a vázne krevní zásobení některých důležitých orgánů. Navíc dochází k závažným dechovým obtížím, protože jedna plíce je zcela vyřazená z funkce a druhá je výrazně utlačená vzduchem, hromadícím se v druhostranné pohrudniční dutině.

Příznaky pneumotoraxu

Projevy pneumotoraxu můžou být poměrně různorodé a závisí na jeho rozsahu, rychlosti vzniku a přidružených chorobách. Většinou si však pacienti stěžují na silnou bolest na hrudi, dráždivý kašel a potíže s dýcháním. Můžeme si také všimnout zpěněné tekutiny vytékající z rány. Při ventilovém pneumotoraxu je přítomna bledost, cyanóza, tedy namodralé zbarvení kůže, zvýšení tepové frekvence a pokles tlaku. Protože však tyto projevy mohou vznikat při různých onemocněních dýchacího systému a také srdce, je na lékařích, aby včas diagnostikovali vzniklý pneumotorax a zahájili jeho léčbu.

Diagnostika pneumotoraxu

Diagnostika pneumotoraxu vychází ze zjištěných příznaků, tedy zrychlené tepové frekvence a poklesu tlaku. Dále lékař zjišťuje snížené či zcela vymizelé dýchání na postižené straně. K ověření diagnózy se užívá rentgenu hrudníku, kde můžeme vidět výrazně zvětšenou pohrudniční dutinu, na postižené straně malou stlačenou plíci a odtlačené srdce směrem ke zdravé straně.

Léčba pneumotoraxu

Léčba pneumotoraxu spočívá v napíchnutí pohrudniční dutiny jehlou a v odsátí přebytečného vzduchu. Tím se obnoví podtlak, plíce opět přilne ke stěně a začne se znovu pohybovat souběžně s dýchacími pohyby hrudníku. V rámci první pomoci je prvním krokem zavolat odbornou pomoc. Dále je důležité usadit postiženého do pozice v polosedě a zhotovit krycí obvaz, který ránu ochrání před infekcí, ale zároveň umožní odtékání nahromaděné krve. Toho dosáhneme tak, že spodní strana obvazu zůstane volná. V případě dušení ukládáme postiženého do stabilizované polohy na postiženou stranu. Nikdy nevyndáváme cizí tělesa z rány.