Poranění hlavy

Kostru hlavy tvoří lebka, pevná kostěná schránka chránící mozek a orgány sluchu, rovnováhy, zraku, chuti a čichu.
Lebka sestává ze dvou částí - z mozkovny, která obsahuje mozek, a z obličejové části; ta zahrnuje kostru nosu, očí a tváře. Osm kostí mozkovny je v dětství navzájem spojeno chrupavkami (lupínky, fontanely). Ty umožňují deformaci hlavy během porodu a průchod hlavičky porodními cestami. Během prvních 18 - 24 měsíců života se chrupavky postupně nahradí kostí a lebka se stane zcela pevnou.

Mozek a mícha

Mozek vyplňuje lebeční dutinu. Je to měkká gelovitá hmota, kterou lze snadno stlačit, roztrhnout nebo rozmačkat. Chrání jej jednak lebeční kosti, jednak tuhá vazivová blána, která lebku zevnitř pokrývá (tvrdá plena mozková - podlebice, odborně dura mater). Tyto ochranné obaly jsou nepoddajné. Proto když mozek v důsledku nějakého onemocnění oteče a zvětší svůj objem, tlačí se proti svým obalům a může se tak vážně poškodit.
Na spodině lebky se nachází několik otvorů, kterými procházejí tepny, žíly a nervy. Největším z nich, velkým otvorem v týlní oblasti (foramen magnum), prostupuje mícha. Ta pak pokračuje směrem dolů skrze obratle páteřním kanálem, který se postupně zužuje, takže v dolní části je nejužší. Lebka spočívá na prvním krčním obratli, který má jméno atlas a spojuje se kloubem s druhým krčním obratlem, čepovcem. Tyto dva obratle umožňují pohyby hlavy dopředu a dozadu a její otáčení. Pokud se páteřní mícha v tomto místě přeruší, vede to k okamžité smrti.

Příčiny poranění hlavy

Asi dvě třetiny lidí mladších 35 let umírají na poranění hlavy. Nemusí se vždy jednat o zlomeniny lebečních kostí, nýbrž i o těžká poškození mozkové tkáně vyvolaná silným nárazem do hlavy.

Poranění mají dvě příčiny:

• zpomalení, kdy se pohybující se hlava dostane náhle do klidu, například nárazem na čelní sklo automobilu nebo při dopadu na tvrdou zem při pádu.
• zrychlení, kdy je hlava uvedena náhle do pohybu, například nárazem, úderem druhé osoby apod.

V důsledku těchto událostí dochází k silným otřesům mozkové tkáně, což může vést k dvěma možným typům poškození: buď v místě nárazu, kdy mozek narazí při zrychlení či zpomalení na vnitřní plochu lebky, nebo na opačné straně, kdy je mozková tkáň vržena proti lebce setrvačností.
Vždy má zásadní význam skutečnost, zda došlo k poranění krevních cév či nikoliv. Nastane-li krvácení, obklopí vylitá krev mozkovou tkáň a zabere značný prostor. Protože je mozek uzavřen v kostěném obalu, může jej tlak vyvolaný vylitou krví poškodit. Většímu poškození mozku lze předejít včasným zastavením krvácení nebo uvolněním přetlaku.
Existují doklady pro to, že opakované údery do hlavy během dlouhého období mohou zavinit drobná krvácení do mozku a snížení mentálních schopností, poruchy řeči a zpomalení reakcí.

Diagnóza poranění hlavy

Lékaři rozdělují úrazy hlavy do tří skupin: pacienti, kteří jsou při vyšetření při plném vědomí, ti, kteří měli po úrazu krátkodobé bezvědomí, a konečně ti, kteří byli sice po poranění při vědomí, ale do bezvědomí upadli později.
Nejdůležitější je pro lékaře odlišit otřes mozku, z něhož se poraněný zotaví obvykle bez následků, a krvácení do nitra lebky, které může vést k vážnému poškození mozku a někdy nakonec i k smrti. V případě mozku platí, že jednou zničená mozková tkáň se nemůže obnovit.

Lehká poranění hlavy

Lehká poranění hlavy jsou nejčastěji následkem hry, sportu nebo pádu v domácnosti, kdy hlava narazí na tvrdý předmět. Následují obvyklé příznaky otřesu mozku: bezvědomí trvající zřídkakdy déle než několik vteřin, postižený má často mžitky před očima a pociťuje závrať. Někdy může mít i bolesti hlavy zhoršující se pohybem, v předklonu nebo při rozrušení. Někdy si nevzpomíná na události, které následovaly bezprostředně po úrazu (říkáme tomu poúrazová amnézie), ale to, co úrazu předcházelo, si obvykle pamatuje. Tyto příznaky většinou netrvají déle než několik málo hodin. Po takovémto úrazu je vhodné vyhledat lékaře, zejména tehdy, když bezvědomí trvalo déle než pět vteřin.

Vážná poranění hlavy

Situace je závažnější, pokud postižený člověk zůstane po úrazu v bezvědomí. V takovém případě je první věcí, na kterou je třeba myslet, zajištění průchodnosti dýchacích cest. Postiženou osobu uložíme na bok, aby nevdechla zvratky nebo aby jí nezapadl jazyk a neudusila se.
Při těchto poraněních může nastat krvácení do lebeční dutiny. Vyvolá to určité příznaky, které lékaře na toto nebezpečí upozorní. Patří k nim rozšíření jedné nebo obou zornic způsobené utlačením a obrnou nervu ovládajícího duhovku. Při dopadu ostrého světla do oka se zornice nezúží. Tyto příznaky svědčí pro otok mozku v důsledku přetlaku vyvolaného krvácením.
Jiným takovým příznakem může být abnormální reakce palce nohy. U zdravého člověka se po podráždění zevní hrany chodila ostrým předmětem palec obvykle stočí dolů. U těžších poškození mozku se naopak napřímí. Říká se tomu Babinského příznak, podle lékaře, který jej poprvé popsal. Pacienti s podezřením na vážnější poranění mozku musí být neprodleně dopraveni k lékaři a hospitalizováni, aby jim mohla být v případě potřeby poskytnuta ihned nezbytná léčba.
Někdy zraněný člověk po krátkém období plného vědomí v trvání jedné hodiny až několika hodin upadne opět do bezvědomí. Je to typické pro krvácení ze střední mozkové tepny v oblasti spánku, která je poměrně zranitelná. Krvácení vede k vytvoření krevní sraženiny (epidurálního hematomu) mezi mozkem a lebkou. Potíže nastávají tehdy, když sraženina zabere příliš velký prostor a začne utlačovat mozek. Tento tlak je nutné uvolnit. Chirurg v těchto případech navrtá do lebky malý otvor a krevní sraženinu odsaje.

Komplikace poranění hlavy

K obtížnějším poraněním patří takový stav, kdy se krev vylije do prostoru mezi mozkovými plenami a samotnou mozkovou tkání - vytvoří se tzv. subdurální hematom. V těchto případech může být vyvolávající poranění tak malé, že jej pacient přehlédne a nemusí si ani pamatovat, že se něco stalo. Obtíž spočívá v tom, že se bezvědomí může objevit zcela náhle i několik týdnů po vyvolávajícím úrazu. I tyto krevní sraženiny se mohou objevit jak na straně nárazu do hlavy, tak na straně protilehlé. Léčba spočívá v co nejrychlejším odsátí sraženiny a zmírnění nitrolebního přetlaku.
Asi u 20 % případů těžkého poranění hlavy se objevuje jako pozdní komplikace poúrazová epilepsie. Obvykle bývá následkem poranění mozkové tkáně. Interval mezi úrazem a prvním epileptickým záchvatem trvá obyčejně asi pět měsíců, ale může být i delší, dokonce i několikaletý, zejména u dětí.
Otřes mozku sám o sobě způsobí poúrazovou epilepsii jen velmi zřídka.
Pacienti mohou kromě epilepsie trpět také jinými potížemi, jako jsou bolesti hlavy, závratě, deprese nebo zvýšená nervozita - někdy mohou mít tyto potíže psychologický podklad. Bez ohledu na tyto komplikace je třeba mít na paměti, že v mnoha případech dochází k úplnému uzdravení.

Léčba poranění hlavy

V mnoha případech lehkých poranění hlavy je zapotřebí jen první pomoc, i když z preventivních důvodů je vhodné sledování v nemocnici po dobu 24 hodin. Po těžších úrazech je nezbytná hospitalizace postiženého.
Jak již bylo řečeno, epidurální a subdurální hematomy je možné odstranit poměrně jednoduchou operací, to však neplatí pro ta krvácení, jejichž zdroj je uložen hlouběji v mozku. Samozřejmě i v těchto případech se pro pacienta dělá vše, co je možné. K zajištění normálního dýchání se zavádí kanyla do hrtanu či průdušnice a nemocný se napojí na dýchací přístroj. Potom následuje období, kdy se vyčkává, zda se poškozený mozek ze zranění vzpamatuje. Může to někdy trvat i měsíce, avšak plné uzdravení se někdy může objevit i po velmi dlouhém bezvědomí, během něhož je pacient připojen na dýchací přístroj a sleduje se elektrická aktivita jeho mozku.