Struma

Struma

Struma neboli zvětšení štítné žlázy je příznakem řady různých nemocí. Příčiny strumy bývají různé jako nedostatek jódu v potravě, záněty či nádorové procesy. Struma bývá mnohdy dobře viditelná, vytváří zduření na krku, může však být i méně nápadná a její přítomnost je rozpoznatelná až při pohmatu či ultrazvukovém vyšetření. Struma se vykytuje zhruba u 5 % populace, v oblastech s nedostatkem jódu může zasahovat až 75 % populace.

Štítná žláza

Štítná žláza je orgán uložený na přední straně krku a specializovaný na tvorbu hormonů trijódtyroninu, tyroxinu a kalcitoninu. Hlavním úkolem prvních dvou je zvyšování tvorby bílkovin, odbourávání tuků a ovlivnění spotřeby kyslíku. Kalcitonin ovlivňuje množství vápníku jeho přesouváním z krve do kostí. Štítná žláza potřebuje pro správnou funkci dostatečný přísun jódu, který vychytává z krve. Pokud má jódu nedostatek, může to vést k nedostatku hormonů, jež jód přímo obsahují, což se projeví specifickými příznaky. Zásadní je jejich funkce také při vývoji mozku u dětí i plodu.

Vznik strumy

Světově nejčastější příčinou vzniku strumy je nedostatečný obsah jódu v potravě. V době, kdy nebylo zvykem přidávat jód do kuchyňské soli, postihoval tento problém dlouhou dobu i vyspělé země. Především pak v horských oblastech, kde lidé nekonzumovali dostatek ryb, které jsou přirozeným zdrojem jódu. Tyto oblasti jsou nazývány endemickými, což jsou takové, kde výskyt strumy postihuje více než 10 % všech obyvatel.
Dnes vzniká struma ve vyspělých zemích mnohem častěji i z jiných příčin. Struma může být příčinou Graves-Basedowovy choroby, což je autoimunitní onemocnění, při kterém se imunitní systém těla obrací proti vlastním buňkám a poškozuje tak funkce některých orgánů. Další příčinou bývá adenom štítné žlázy neboli nezhoubný nádor, který se projevuje především zvýšenou funkcí žlázy, tzv. hypertyreózou. Častou příčinou vzniku strumy bývají záněty, které se objevují v několika formách. Porucha tvorby hormonů se projeví zvýšeným tlakem na štítnou žlázu, aby jich více tvořila, což vede k jejímu zvětšení.
Podíl na vzniku strumy mají i strumigeny, látky narušující proces tvorby hormonů štítné žlázy. Jsou obsaženy v některých potravinách například kapustě, zelí, sóje, brokolici. Svou nezanedbatelnou roli hraje i kouření.

Příznaky strumy

Hlavním příznakem strumy je zduření patrné ve spodní části krku, které je pozorovatelné pouhým okem nebo při pohmatu či ultrazvukovém vyšetření. Malá struma, která není spojena s výskytem snížené (hypotyreóza) či zvýšené (hypertyreóza) produkce hormonů štítné žlázy, obvykle nepůsobí člověku žádné obtíže, a proto nemusí být vůbec rozpoznána. Pokud ovšem dojde k jejímu postupnému zvětšování, mohou se objevit poruchy polykání, bolest, může docházet k utlačování průdušnice a dechovým potížím. Postiženy mohou být i hlasivky a další struktury nacházející se na krku.

Diagnostika strumy

Strumu diagnostikujeme pohledem a pohmatem, kdy zjistíme patrné zduření. Podezření ověřujeme ultrazvukem, který upřesní velikost strumy a odhalí případné změny tkáně. Kromě žlázy můžeme posoudit i okolí štítné žlázy jako například lymfatické uzliny. K jejich zvětšení dochází vlivem zánětů či nádorů. Další vyšetřovací metodou bývá scintigrafie, kdy pomocí radioaktivní látky vpravené do těla (radiojód vychytávaný štítnou žlázou) a speciální kamery pozorujeme aktivitu štítné žlázy. CT či magnetickou rezonanci volíme u hlubokých strum, které mohou ohrožovat okolní struktury. Poskytují nám 3D obraz vyšetřované oblasti. V případě podezření na nádorový proces je třeba odebrat i vzorek tkáně, k čemuž se používají speciální jehly. Nedílnou součástí vyšetření a diagnózy je laboratorní vyšetření krve, které odhalí probíhající zánět a stanoví hladiny hormonů štítné žlázy.

Léčba strumy

Léčba strumy je založena na odhalení příčiny zvětšení štítné žlázy. U funkční žlázy, která produkuje normální množství hormonů, většinou sledujeme pouze vývoj, protože růst je v těchto případech obvykle pomalý a nedochází k poškozování okolních struktur. Při snížené funkci štítné žlázy se nemocným podávají hormony. Naopak při zvýšené funkci jsou základními léky tyreostatika tlumící činnost štítné žlázy. Akutní záněty štítné žlázy léčíme nejčastěji pomocí antibiotik, subakutní protizánětlivými léky a chronické záněty způsobené poruchou imunitního systému doplněním hormonů, které štítná žláza netvoří nebo jen v omezeném množství. Nádory štítné žlázy jsou řešeny dle jejich biologické aktivity, zda jsou zhoubné nebo nezhoubné. Většina nádorů je nezhoubných a bývají označovány jako adenomy, které léčíme zpočátku pomocí tyreostatik a následně chirurgickým odstraněním postiženého laloku štítné žlázy.