Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Štítná žláza
Štítná žláza je orgán produkující hormony. Tyto hormony ovlivňují spoustu pochodů v lidském těle od hospodaření s vápníkem po odbourávání tuků. Bohužel, štítná žláza je velmi citlivá na vlivy vnějšího prostředí či poruchy přímo v organismu, což způsouje řada rozlišných chorob. Dnes však dokážeme štítnou žlázu efektivně léčit a nemocného vrátit do normálního života.
Štítná žláza
Štítná žláza patří mezi endokrinní orgány lidského těla, což jsou takové, které se specializují na tvorbu hormonů a jejich uvolňování do krevního oběhu. Hormony jsou velice důležité látky, které se podílejí na správném chodu našeho organismu. Jejich úkolem je předávat signály jiným orgánům a tkáním, a proto se jim také říká chemičtí poslové. Hormon si můžeme představit jako dopis, kterým jedna buňka dává jiné buňce či orgánu vědět, co má právě dělat. Štítná žláza vytváří hned tři důležité hormony a to trijodthyronin (T3), thyroxin (T4) a kalcitonin.
Anatomie štítné žlázy
Štítná žláza je tvořena dvěma laloky spojenými úzkým můstkem, nachází se na přední části krku, před průdušnicí a pod štítnou chrupavkou. Nezvětšená žláza by neměla být normálně viditelná kromě situací, kdy jsou některé krční svaly uloženy nesouměrně, kdy je pokřivená krční páteř či u jedinců s velmi štíhlou šíjí. Charakteristická je pro ni tmavě červená barva a hladký povrch. Štítná žláza má velmi bohaté cévní zásobení, což je výhodné právě pro snadné uvolňování hormonů do krve. Na povrchu tohoto orgánu se nachází vazivové pouzdro, které tvoří výběžky zanořující se do tkáně žlázy. Těmito výběžky vaziva probíhají menší tepny a oba laloky jsou děleny na více menších lalůčků. Každý lalůček pak tvoří velké množství folikulů, což jsou kulovité váčky vyplněné velmi specifickou hlenovitou hmotou nazvanou koloid.
Příštítná tělíska
K zadní straně štítné žlázy jsou obvykle pevně přirostlá tzv. příštítná tělíska, jejichž počet se může u každého člověka mírně lišit, obvykle jsou však čtyři, dva páry u dolního i horního pólu štítnice. Ta jsou také součástí endokrinního systému lidského těla, jelikož produkují parathormon, který zvyšuje obsah vápníku v krvi.
Funkce štítné žlázy
Tkáň štítné žlázy je tvořena více typy buněk. Nejvíce zastoupeny jsou folikulární buňky (tyreocyty), jejichž úkolem je podílet se na tvorbě hormonů trijodthyroninu a thyroxinu. K jejich produkci je zcela nezbytný jód, který je zde vychytáván z krve. Proto je důležité přijímat v potravě dostatečné množství tohoto prvku, aby mohly být hormony štítné žlázy, které jsou pro správný chod našeho těla nepostradatelné, tvořeny v dostatečném množství. Trijodthyronin a thyroxin se totiž podílejí na mnoha metabolických pochodech, zvyšují tvorbu bílkovin, odbourávání tuků, zrychlují procesy uvnitř buněk či ovlivňují spotřebu kyslíku. Zásadní je jejich funkce také při vývoji mozku u dětí.
V jiných buňkách, které se nacházejí ve štítné žláze, se tvoří kalcitonin. Ten se podílí na hospodaření s tělesným vápníkem, aby bylo jeho množství stále udržováno v rovnováze. Konkrétně tedy přesouvá vápník z krve do kostí, čímž například působí proti osteoporóze. Jeho funkce je opačná účinku parathormonu, který naopak zvyšuje množství vápníku v krvi, což je hormon produkovaný příštítnými tělísky.
Úloha štítné žlázy v organismu
Správná funkce štítné žlázy je pro bezproblémový chod celého organismu nesmírně důležitá. Bohužel je tento orgán náchylný k mnoha nemocem a neblahému působení vnějších vlivů. Což dělá ze štítné žlázy místo, kde vznikají nejčastější endokrinologické nemoci. Velmi často se setkáváme se zduřelou štítnou žlázou, jejími záněty, může docházet ke zvýšené či snížené produkci hormonů, ale i k výskytu nádorových procesů. Při včasné diagnóze je však v dnešní době většina onemocnění štítné žlázy dobře léčitelná. Záleží tedy především na ochotě nemocného spolupracovat s lékařem a důsledně dodržovat doporučenou léčbu.
Nemoci štítné žlázy
Ženy mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění štítné žlázy než muži. Nejčastěji se setkáváme se strumou, hypotyreózou, hypertyreózou a zánětem žlázy.
Struma
Struma neboli zvětšení štítné žlázy postihuje zhruba 5 % populace. Na vzniku strumy se podílí řada faktorů, mezi nimiž převládá nedostatek jódu a porucha tvorby hormonů. Dále ke vzniku strumy přispívá kouření a příjem tzv. strumigenů v potravě, což jsou látky zhoršující vychytávání jódu. Léčba strumy může probíhat v několik úrovních – od prostého pozorování vývoje přes léčbu radiojódem až po chirugické odstranění.
Hypotyreóza
Hypotyreóza neboli snížená funkce štítné žlázy postihuje zhruba 1 % populace. Ve věku nad 60 let více než 5 % populace. Hypotyreóza je stav, kdy žláza neprodukuje dostatek hormonů. To se projevuje především celkovým zpomalením organismu. Nemocný je unavený, spavý, pohybuje se pomalu a rychle se vyčerpá. Pacienti mohou přibírat na váze, protože jejich organismus zadržuje tekutiny, které se hromadí, hlavně v dolní oblasti končetin a způsobují tuhé prosáknutí kůže.
Hypertyreóza
Hypertyreóza je naopak stav, kdy štítná žláza produkuje přebytek hormonů. Hlavními projevy jsou celkové zrychlení organismu, nemocný trpí poruchami spánku a je unavený. Působí hyperaktivním dojmem a častokrát pozorujeme úbytek na váze.
Diskuze