Tříselná a břišní kýla

Tříselná a břišní kýla

Tříselnou nebo břišní kýlou označujeme vytlačení orgánu břišní dutiny či jeho části z jejich normálního umístění, přičemž obsah kýly zůstává přikrytý nástěnnou pobřišnicí, eventuálně dalšími vrstvami břišní stěny. Tím se liší od výhřezu. Vyhřezlé orgány nejsou ničím pokryty, pouze ční z břišní dutiny.

Vznik tříselné a břišní kýly

Břišní stěna je tvořena především svalovou vrstvou, která má různé funkce, mezi něž patří i zpevnění a udržení tvaru břicha a udržení orgánů břišní dutiny ve správné poloze. Pokud je tato opora porušena, v určitém místě oslabená, může v tomto místě vzniknout kýla. Jak je popsáno ve článku Kýly, můžeme kýly rozdělit hned z několika hledisek. Vzhledem k tématu tohoto článku je důležité rozdělení na kýly vnitřní a zevní.

• Vnitřní kýly vznikají průnikem části obsahu dutiny břišní skrz otvor či prohlubeň uvnitř těla a nejsou viditelné pouhým pozorováním pacienta.

• Zevní kýly jsou onemocněním častým a můžeme je pozorovat díky tomu, že daný obsah břišní dutiny je pod kůží často viditelný, a to buď při zatnutí břišních svalů, nebo i běžně v klidu.

Kýlním obsahem může být pouze závěsný aparát střeva, tzv. omentum, anebo kličky tenkého i tlustého střeva, močový měchýř, žaludek, méně často jiné orgány dutiny břišní. Kýla však může být i bez obsahu. Mezi zevní kýly patří i tříselná a břišní kýla.

Tříselná kýla

Tříselná kýla je stav, při kterém část břišních orgánů proniká do tříselného kanálu. To je průchod, kterým během vývoje plodu sestupovalo varle v případě muže, nebo děložní vaz v případě ženy. Tím, že tudy varle či daný vaz sestupuje, oslabuje se břišní stěna, čili ideální místo pro vznik kýly. Toto oslabení máme samozřejmě již od doby vývoje v děloze matky. Z toho vyplývá, že na vzniku kýly se musí podílet i jiné okolnosti. Především jde o obezitu či o těhotenství, kdy v obou případech se v dutině břišní zvyšuje tlak. Dále jde o dlouhodobé přetěžování svalů břišní dutiny, například zvedáním těžkých břemen, jelikož při každém takovém zatnutí svalů se opět zvyšuje tlak v břišní dutině a kličky střevní i jiné orgány jsou více tlačeny na břišní stěnu.

Břišní kýla

Jako břišní kýlu označujeme obecně kýly v oblasti břicha. Způsob vzniku je prakticky stejný. Stejně jako i u ostatních kýl i zde rozlišujeme kýlní branku, kýlní vak a kýlní obsah (více viz Kýly). Mezi břišní kýly patří kýla pupeční či kýla v jizvě.

• Pupeční kýla je taková, která vzniká v okolí pupku. Vzniká ve vrozeném oslabení břišní stěny. Pupkem totiž v období vývoje plodu v těle matky procházejí cévy, kterým matka vyživuje plod, tzv. pupeční šňůra.
• Kýla v jizvě vzniká v důsledku toho, že je jizva tvořena vazivem, které ztratilo elastické vlastnosti, a tudíž může při větším tlaku v břišní dutině snadno dojít k jejímu rozšíření a rozestoupení. Každá jizva, ať vzniklá po úrazech či po chirurgickém zákroku, je získaným oslabením břišní stěny.
• Oblíbeným místem pro vznik kýly je střední čára, která probíhá od dolního výběžku hrudní kosti dolů do oblasti podbřišku a dělí břišní stěnu na dvě poloviny. V této čáře se také setkáváme s kýlami.

Příznaky tříselné a břišní kýly

Příznaky tříselné i břišní kýly jsou prakticky stejné, pouze s rozdílem oblasti, kde je pociťujeme. Projevují se tahem v daném místě, mohou být bolestivé a často se jeví jako měkké bulky vystupující nad povrch těla. V počátku onemocnění je zpravidla můžeme prsty zatlačit zpět do dutiny břišní. Později to již nebývá možné. Někdy jsou bulky viditelné pouze při námaze.

Diagnostika tříselné a břišní kýly

Diagnostika tříselné a břišní kýly spočívá v manuálním vyšetření lékařem a v pokusu o zatlačení kýly zpět do dutiny břišní. Pro potvrzení diagnózy se užívá sonografie břicha. jde o vyšetření, při kterém se využívá schopnosti ultrazvuku pronikat břišní stěnou a odrážet se od povrchů, v tomto případě orgánů. Takto vzniká obraz, který lékař, specialista, hodnotí.

Rizikové faktory tříselné a břišní kýly

Rizikové faktory tříselné a břišní kýly jsou stejné i pro ostatní kýly. Jsou to záležitosti námi neovlivnitelné jako právě vrozené oslabení břišní stěny. Některá rizika však ovlivnit můžeme. Jde především o riziko spjaté s nadváhou a hlavně obezitou, s nadměrným přetěžováním břišní stěny zvedáním těžkých předmětů.

Léčba tříselné a břišní kýly

Léčba tříselné a břišní kýly může být konzervativní, nebo chirurgická. Konzervativní léčba spočívá v zatlačení kýly zpět do břišní dutin, v  omezení námahy břišní stěny a nošení tzv. kýlních pásů. Tento druh léčby je možný pouze u menších kýl, avšak ani u těch se problém nevyřeší. Důsledné léčby dosáhneme pouze chirurgickým zákrokem. Ten spočívá v drobném řezu v oblasti kýly, jejím zatlačení zpět a důkladném zašití břišní stěny. Po operačním zákroku je nutné, aby pacient dodržoval jistá režimová opatření. Pacient nesmí zvedat těžká břemena, musí tlačit rukama na oblast operační rány při kašlání, kýchání či při tlačení na stolici. JInak by hrozilo, že se operační rána rozevře a kýla opětovně vznikne.

Komplikace kýly

Závažnou komplikací každé kýly je její uskřinutí. Dochází k zaškrcení přívodné cévy, která daný orgán zásobuje krví. V takovém případě je kýlní obsah bez kyslíku a začíná odumírat. To je samozřejmě velmi závažný stav, který může pacienta i ohrozit na životě. Projevuje se náhlou velkou bolestí v oblasti kýly. 

Prevence vzniku břišní a tříselné kýly

Prevence vzniku kýl spočívá v udržování si normální tělesné hmotnosti, posilování břišních svalů a vyvarování se zvedání těžkých břemen. Stejně tak je třeba se vyvarovat náhlému úbytku tělesné hmotnosti, jelikož se hubnutím ztrácejí důležité látky, jako jsou bílkoviny, které přispívají k zeslábnutí svalů.