Virová onemocnění

Virová onemocnění

Virová onemocnění, jak už sám název napovídá, jsou infekce, které jsou způsobené viry. Viry jsou malé částice, které se skládají z jakéhosi bílkovinného obalu, uvnitř kterého je ukryta jejich genetická informace (DNA nebo RNA). Ke svému pomnožení potřebují živého hostitele. Virové nákazy trápí nejen lidi a zvířecí říši, ale i rostliny a bakterie.

Virová onemocnění a jejich průběh

Viry potřebují buňky našeho těla, aby přežily. Každý virus má svůj oblíbený druh buněk. Když se dostane do organizmu, putuje k nim. Následně do nich vnikne a „nařídí" buňce, aby produkovala jeho částice. Když jsou částice hotové, obvykle buňka zanikne a virus se přesune k buňce další a proces se opakuje. Ve většině případů probíhají virové infekce skrytě a jen u malého počtu osob se nákaza navenek projeví. Podílí se na tom schopnosti organizmu, které dovedou nahradit ztrátu jistého počtu buněk a imunitní systém, který dokáže zabránit napadení dalších buněk a zlikvidovat virus. Zjednodušeně řečeno, každý den se potkáváme s množstvím virů a záleží na naší obranyschopnosti, jak se s nimi dokážeme poprat. Z větší části ani netušíme, že nás nějaký virus napadl, jindy se nemoc projeví různými příznaky. A nakonec jsou viry, kdy i ten nejodolnější člověk na světě podlehne a nemoc se projeví závažným průběhem, který může skončit až tragicky.

Virová onemocnění, jejich přenos a projevy

Viry se ze svých hostitelů vylučují krví, stolicí, močí, slinami, sekrety dýchacích cest. A pak stačí kontakt člověka s tímto infekčním materiálem. Nejdůležitějšími branami pro vstup viru do organizmu jsou sliznice dýchacího a zažívacího traktu, dále poraněná kůže, zvláštní branou je taky placenta těhotných žen, přes kterou pak mohou infikovat své ještě nenarozené dítě. Viry se v místě vstupu do organizmu pomnoží, odtud pak cestují krví k různým buňkám. Následně probíhá boj virů s imunitním systémem. Pokud je postiženo více buněk, pak se nákaza projeví navenek jako infekční onemocnění. Projevy jsou různé a někdy je nemožné je odlišit od příznaku nemocí, které jsou způsobené např. bakteriemi. Nejčastěji se projevují postižením dýchacího a trávicího traktu a dále postižením kůže. Z respiračních infekcí je nejznámější rýma a chřipka. Na kůži se vyrážkou projevuje většina virových dětských chorob, jako jsou zarděnky, spalničky, pravé neštovice. Dále se vyskytují opar rtu, genitální opar a bradavice. Viry, které útočí na zažívací trakt, způsobují zejména průjmy a zvracení. Všechny tyto choroby postihují běžnou populaci a většinou nejsou závažné. Pro léčbu těchto stavu obecně platí klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin a vitaminů a v případě potřeby léky proti bolesti a horečce. Mezi závažná virová onemocnění řadíme především AIDS, žloutenku (zejména způsobena virem hepatitidy typu B a C), vzteklinu (pokud nejsou protilátky podány včas, je 100%smrtelná), hemoragické horečky, které se naštěstí v našich zeměpisných šířkách nevyskytují, a mnohé další, které pak vyžadují specifickou léčbu.

Přenos virových onemocnění

V boji proti virovým chorobám se uplatňuje několik opatření. Prvním, nejdostupnějším a nejjednodušším je hygiena rukou. Prosté umývaní rukou horkou vodou a mýdlem je základ ochrany před mnohými infekcemi a nejen virovými. Dále se uplatňuje očkování, které posiluje imunitní systém, ale bohužel jsou dostupné vakcíny jenom proti některým virům. Na viry nejsou účinná antibiotika používaná k terapii bakteriálních onemocnění. Byla však vyvinuta řada preparátů použitelných ke skutečné antivirové léčbě, antivirotika. A v neposlední řadě se dá předcházet běžným virovým infekcím vhodnou skladbou stravy, přiměřenou fyzickou aktivitou a otužováním.