Viry

Viry

Virus – malý, neviditelný a přece tak mocný. Slovo virus znamená v překladu jed. Jed, který tráví lidstvo už od nepaměti a každý rok si připíše na své konto mnoho lidských obětí. Existuje velké množství virů, které způsobují různá onemocnění od běžné rýmy až po AIDS.

Viry, jejich životní cyklus

Co to vlastně ty viry jsou? Zjednodušeně se dá říct, že virus je drobná částice tvořená bílkovinným obalem, uvnitř kterého se ukrývá zakódovaná jeho dědičná informace ve formě nukleové kyseliny. Jednotlivé čeledě virů se pak liší tvarem, velikostí a druhem nukleové kyseliny (DNA nebo RNA). A čím se liší viry od jiných mikroorganizmů? Především tím, že na své přežití potřebují hostitele. Ať už se jedná o rostlinu, zvíře, člověka nebo dokonce bakterie. Bez nich se nemohou množit a přežít. Viry mají „know-how", ale od svého hostitele potřebují místo, pracovní silu a montážní linku. Virus, když se dostane do těla, si nejprve najde vhodnou buňku, která má na svém povrchu receptory pro daný virus. Pak do ní vnikne a velice šikovně začlení svou nukleovou kyselinu do buněčného cyklu dané buňky, doslova „nařídí" jádru buňky, aby vyráběla to, co konkrétní virus potřebuje. Buňka poté funguje jako továrna na virové částice. Po ukončení výroby buňka už nadále není pro virus potřebná a v naprosté většině případů zaniká. Svým zánikem buňka uvolní hotové „výrobky" ven a ty pak mohou infikovat jiné buňky a celý proces se opakuje znova. Jindy virus využívá buňky dlouhodobě. Zanese do jejího jádra vlastní dědičnou informaci, a tak změní její charakter. Buňka se může začít chovat zcela odlišně od ostatních buněk. Tohoto využívají takzvané onkogenní viry, které přispívají ke vzniku některých nádorů. Klasickým příkladem je lidský papilomavirus, který způsobuje rakovinu děložního čípku.

Viry jako původci infekce

Jestli se infekce projeví a jak bude závažná, to pak závisí na tom, jak silný je imunitní systém hostitele a jak mazaný je přítomný virus. Ve většině případů probíhají virové infekce skrytě a jen u malého počtu osob se nákaza navenek projeví. Podílí se na tom schopnosti organizmu, které dovedou nahradit ztrátu jistého počtu buněk a imunitní systém, který dokáže zabránit napadení dalších buněk a zlikvidovat virus. Vůči obranným mechanizmům hostitele nejsou viry zcela bezbranné. Naopak během mnoha let „soužití" s jinými živými organizmy si dokázaly vyvinout různé formy obrany, aby mohly uvnitř hostitele přežít. Například virus chřipky každý rok mění svoji antigenní strukturu (je pokaždé „oblečený do jiného pláště"), aby nefungovaly protilátky, které si člověk již v předchozích letech proti chřipce vytvořil, a tak může každý rok nakazit miliony lidí.

Boj s viry

Viry tu vždycky byly, jsou a budou. Lidstvo s nimi svádí boj o nadvládu již několik tisíc let. Některé viry se nám podařilo vymýtit, na některé máme k dispozici účinné očkovací látky a na některé jsme příliš malí páni a o mnohých ještě ani nevíme. Důležité je, že každý jeden člověk může v téhle bitvě bojovat. Hygiena rukou, správná životospráva, fyzická aktivita, otužovaní organizmu, to jsou ty správné zbraně, které by měl každý z nás používat.