Zánět žaludku

Zánět žaludku

Zánětem organismus reaguje na porušení rovnováhy vnitřního prostředí a brání se útokům zvenčí. Zánět může vznikat z různých příčin. Zánět žaludku, odborně gastritida, je časté onemocnění postihující mladistvé a především dospělé jedince. Jde o jedno z nejrozšířenějších onemocnění trávicího traktu. V závislosti na délce trvání, na příčinách vzniku a podle změn tkáně rozeznáváme akutní a chronický zánět žaludku.

Akutní zánět žaludku

Akutní zánět žaludku je krátkodobou záležitostí. Vyvíjí se náhle a obtíže trvají po dobu 1–2 dnů. Naše tělo je schopno se s tímto typem zánětu vypořádat samo a poškozenou tkáň rychle opravit. Na vzniku akutního zánětu žaludku se podílí jak vlivy vnější, tak vnitřní. Mezi vnější vlivy patří konzumace silně kořeněného jídla, jídla tučného, požívání alkoholu, stavy po chirurgickém zákroku či úrazech, ale třeba i užívání některých léků. Typickým lékem, který je schopen způsobit akutní gastritidu je acetylsalicylová kyselina, která je součástí například Aspirinu či Acylpyrinu. Mezi vnitřní vlivy řadíme stres, šokové stavy nebo nedostatečné prokrvení. Hlavními příznaky jsou nechutenství, průjem, pálivý pocit v žaludku stoupající směrem vzhůru, zvýšená teplota a únava. Po dvou až třech dnech nemoc ustupuje. Pozor je třeba dát na to, zda stolice neobsahuje krev. V tom případě dochází nejspíše ke krvácení do trávicí trubice a je potřeba rychle jednat. Velké riziko představuje průjem u kojenců, u kterých může způsobit dehydrataci, přílišnou ztrátu tekutin.

Chronický zánět žaludku

Chronický zánět žaludku vzniká zvolna a má dlouhotrvající charakter. Při svém vzniku se často nijak neprojevuje. Chronickou gastritidu můžeme rozdělit podle příčin, které ji způsobují, na několik typů.

Typy chronického zánětu žaludku

Chronický zánět žaludku je onemocnění, které se vyvíjí delší dobu a nemusí mít žádné příznaky. Podle příčin můžeme chronický zánět žaludku rozdělit do několika skupin.

• B-gastritida je nejčastějším typem chronického zánětu žaludku a je způsobená osídlením žaludeční sliznice bakterií Helicobacter pylori. Hovoříme o B-gastritidě, tedy bakteriální. Tato bakterie je schopná přežít v kyselém prostředí žaludku. Samotná bakterie pak vyrábí řadu tělu jedovatých látek, které narušují celistvost žaludeční stěny. Udává se, že Helicobacter pylori je příčinou asi 80−90 % všech zánětů žaludku, přičemž téměř každý člověk je hostitelem této bakterie. Ne u každého však nemoc propukne. Proč tomu tak je se zatím neví, ale hovoří se o možných dědičných schopnostech ubránit se infekci.
• C-gastritida, tedy chemický zánět žaludku je vyvolán různými dráždivými látkami, které se dostanou do žaludku. Takovou látkou můžou být různé léky, jako je Aspirin, Acylpyrin, Ibalgin či léky pro léčbu nádorů. Při poruše nebo poškození svěrače mezi žaludkem a dvanáctníkem se může do žaludku vracet obsah tenkého střeva, který obsahuje žluč, střevní šťávu a další látky dráždící žaludeční stěnu.

•  A-gastritida je autoimunitní zánět žaludku a je nejméně častou formou chronického zánětu žaludku,  pro kterou je typické vytváření protilátek proti vlastním buňkám žaludku. To znamená, že bílé krvinky si mylně myslí, že žaludeční buňky jsou nepřátelské a ničí je. Ničení tzv. parietálních buněk má za následek sníženou tvorbu kyseliny chlorovodíkové a tzv. vnitřního faktoru. Ten je nezbytný pro správné vstřebávání vitamínu B12. Nedostatek tohoto vitamínu vede ke vzniku chudokrevnosti.

Příznaky chronického zánětu žaludku 

Projevy chronického zánětu žaludku nemusí být vůbec vyjádřeny. Pak mluvíme o tzv. asymptomatické chronické gastritidě. Pokud příznaky vyjádřeny jsou, jde pak především o pálivou bolest v oblasti nadbřišku, nadýmání, plynatost a průjmy. Nesporným příznakem chronického zánětu žaludku je i perniciózní anémie z nedostatku vitamínu B12. Perniciózní anémie je autoimunitní porucha, kdy dochází k ochabnutí žaludeční sliznice, tím k selhání vnitřního faktoru a zvýšení tvorby žaludeční kyseliny, která snižuje vstřebávání vitaminu B12.

Diagnostika chronického zánětu žaludku

Diagnostika chronického zánětu žaludku je výlučně histologická. Zakládá se tedy na histologickém vyšetření buněk žaludku během endoskopie. Endoskopie je vyšetření, při kterém se ústy zavádí přistroj tvaru hadice, který má na svém konci kameru, pomocí které může lékař vizuálně zhodnotit stav sliznice. V případě chronické gastritidy lékař objeví otok či zarudlost sliznice. To ovšem pro diagnostiku chronického zánětu žaludku nestačí. Jak již bylo zmíněno, je nutné odebrat 2 vzorky pro histologické vyšetření. Nutné je také prokázat přítomnost Helicobacter pylori.

Léčba zánětů žaludku

V případě akutního zánětu žaludku není povětšinou léčba nutná. Tělo je schopno se s krátkodobě trvajícím zánětem samo vypořádat. Doporučuje se dieta, klid na lůžku a vyhýbání se látkám, které nám tento stav způsobily. Léčba chronického zánětu žaludku spočívá v užívání některých léků. Podávají se tzv. antacida, tedy léky snižující kyselost žaludku, dále antagonisté H2 receptorů či inhibitory protonové pumpy, což jsou léčiva snižující tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Tím se omezí dráždění sliznice žaludku. V případě, že příčinou chronické gastritidy je bakterie Helicobacter pylori, nasazuje se trojkombinace léčiv. Jedná se o dvoje antibiotika a jeden inhibitor protonové pumpy, například Helicid.

Rizika a komplikace zánětů žaludku

Riziko vzniku onemocnění významně zvyšuje vliv kouření a alkoholu, dále strava samotná, především kořeněná jídla, život ve spěchu a stresu a nepravidelná strava s převažujícími živočišnými tuky. Důsledkem zánětu žaludeční sliznice je, kromě bolesti, neschopnost produkce kyseliny chlorovodíkové, která je klíčová v procesu trávení. Dále dochází ke snížení produkce tzv. vnitřního faktoru, látky schopné vstřebat vitamin B12. Vitamin B12 je potom nezbytný pro správnou tvorbu červených krvinek. Při jeho nedostatku se tedy setkáváme s jedním typem chudokrevnosti, tzv perniciózní anémie, projevující se dušností, únavou a bledostí. Neléčení chronické gastritidy může vést k vytvoření žaludečních vředů, kdy kyselina chlorovodíková proniká přes ochrannou vrstvu hlenu sliznice, která je napadená zánětem, a rozrušuje stěnu žaludku. Největší komplikací je potom přechod chronické gastritidy v karcinom žaludku, tedy zhoubné nádorové onemocnění, vyžadující operační zákrok a nasazení chemoterapie.