Žaludek

Žaludek

Žaludek je vakovitý orgán nacházející se v břišní dutině, který svým tvarem připomíná písmeno J. Jeho velikost se u každého jedince liší a je závislá na celkové konstituci člověka. Je však značně roztažitelný, může tak nabývat obrovských rozměrů. Žaludek je umístěn na levé straně břicha, v podžebří. Jeho horní konec navazuje na jícen, tedy na část trávicího traktu, která má za úkol dopravit sousto z úst právě do žaludku. Úsekem trávicí trubice, který navazuje na žaludek, je část tenkého střeva zvaná dvanáctník, neboli duodenum. Než se do dalšího oddílu trávicího ústrojí potrava dostane, je nutné, aby setrvala určitý čas právě v žaludku.

Funkce žaludku 

Žaludek má řadu funkcí. Jednak je orgánem, kde je přijatá potrava skladována, ale také rozmělněna a rozložena částečně na živiny. Ty jsou v dalších částech trávicího ústrojí dále zpracovávány a vstřebávány. K rozmělnění potravy využívá stahů svaloviny žaludku, potrava je tak převalována a drcena na stále menší části. K rozložení potravy jsou potřebné trávicí šťávy, součástí kterých jsou enzymy, které žaludek vytváří v buňkách sliznice. V žaludku se tvoří například enzym pepsin, který rozkládá bílkoviny nebo lipáza rozkládající tuky. Cukry se v žaludku neštěpí, jelikož k jejich částečnému rozložení došlo již v ústech. Jejich další rozklad nastává až v tenkém střevu. Další složkou žaludeční šťávy je kyselina chlorovodíková. Ta má úlohu v obraně organismu proti bakteriím a virům, které by se mohly do žaludku dostat potravou.

Onemocnění žaludku

Žaludek je orgán, který komunikuje s vnějším prostředím prostřednictvím jícnu. I proto je orgánem náchylnějším ke vzniku různých onemocnění. V rámci onemocnění žaludku se nejčastěji setkáváme se záněty žaludku, žaludečními vředy a bohužel i zhoubným onemocněním žaludku.

Záněty žaludku

Zánět žaludku, odborně gastritida, je časté onemocnění postihující mladistvé a především dospělé jedince. Jde o jedno z nejčastějších a nejrozšířenějších onemocnění trávicího traktu. V závislosti na délce trvání, příčinách vzniku a změn na sliznici žaludku rozeznáváme akutní a chronickou formu gastritidy.

• Akutní gastritida vzniká náhle a obtíže trvají po dobu 1–2 dnů. Naše tělo je schopno se s tímto typem zánětu vypořádat samo a poškozenou tkáň rychle opravit. Na vzniku akutního zánětu žaludku se podílí silně kořeněná strava, požití velkého množství alkoholu, některé léky, ale i stres. Mezi příznaky akutní gastritidy patří nechutenství, pálivá bolest v oblasti žaludku a průjmy. 
• Chronická gastritida je dlouhotrvající zánět žaludku, který vzniká pozvolna.Vzniká při nedoléčení akutního zánětu žaludku, v důsledku infekce bakterií Helicobacter pylori, při dlouhodobém požívání některých léků či v rámci autoimunitního onemocnění, tedy takového, kdy se vytvářejí protilátky proti tělu vlastním buňkám žaludku. Pokud jsou příznaky vyjádřeny, jde o bolest v nadbříšku, nadýmání, plynatost a průjmy. Nesporným příznakem chronického zánětu žaludku je i tzv. perniciózní anémie z nedostatku vitamínu B12.

Léčba akutních zánětů žaludku není nutná. Doporučuje se dieta, klid na lůžku a vyhýbání se látkám, které nám tento stav způsobily. Léčba chronického zánětu žaludku spočívá v užívání některých léků. Podávají se tzv. antacida, tedy léky snižující kyselost žaludku, dále antagonisté H2 receptorů či inhibitory protonové pumpy, což jsou léčiva snižující tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku. 

Vředová choroba žaludku

Žaludeční vředy jsou různě velké defekty ve sliznici žaludku. Jde o hluboká porušení sliznice, podslizničního vaziva a svalové vrstvy žaludku. Vřed vzniká v důsledku přímého působení kyseliny chlorovodíkové na sliznici, která již není chráněna hlenem. Hlen představuje ochrannou bariéru, která může být narušena přítomností bakterie Helicobacter pylori, léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové, stresem či gastrinomem, tedy nádorem produkujícím enzym gastrin. Vřed žaludku se projevuje bolestí břicha jak nalačno, tak bezprostředně po jídle, nechutenstvím, nevolností a zvracením. V případě, že vřed začne krvácet, projeví se to zvracením krve či přítomností krve ve stolici. V rámci léčby je vhodné dodržovat režimová opatření ve smyslu pravidelné konzumace  vyvážené stravy, psychického klidu, omezení kouření a pití kávy a alkoholu. Léčbu je třeba podpořit i léky ze skupiny inhibitorů protonové pumpy, které blokují enzym potřebný pro tvorbu žaludeční šťávy. Dále jsou to antacida,tedy léky které na sebe váží již vzniklou kyselinu chlorovodíkovou a snižují tak dobu jejího styku s žaludeční sliznicí. Zrovna tak je zapotřebí vymýtit Helicobactera pylori pomocí trojkombinace léků.

Karcinom žaludku

Karcinom žaludku je zhoubné nádorové onemocnění postihující sliznici žaludku. Je to onemocnění, které pravděpodobně vzniká v souvislosti s genetickou predispozicí, infekcí bakterií Helicobacter pylori, s vnějšími a imunitními faktory. Pokud se nádor žaludku diagnostikuje v časné fázi, pak je šance na přežití pacienta vysoká, jelikož je v této fázi dobře léčitelný. Bohužel se tato fáze výrazněji neprojevuje, a proto se často na karcinom žaludku přijde až v pozdní fázi, kdy představuje smrtelné onemocnění. Projevuje se bolestí v nadbříšku, nechutenstvím, únavou a slabostí. Nepříznivým projevem je zvracení krve. Léčba časného karcinomu žaludku je chirurgická a přináší dobré výsledky. V případě pozdního karcinomu žaludku se léčba zaměřuje pouze na zmírnění utrpení pacienta.