Malátnost

Malátnost

Malátnost je stav projevující se celkovým útlumem organismu, člověk se cítí unavený, není schopen udržet pozornost a má potřebu často odpočívat. Nemocný má potíže s pohybem, potíže s vykonáváním běžné činnosti a poruchy stoje a chůze. Další příznaky jsou přidružené podle toho, o jakou příčinu se jedná.

Příčiny malátnosti

Příčiny můžeme rozdělit na nervosvalové a malátnosti jiného původu.

Nervosvalové příčiny malátnosti

• otravy těžkými kovy, opiáty, alkoholem, methanolem, např. v nemrznoucích směsích, oxidem uhelnatým, botulotoxinem, organofosfáty a některými léky. Tyto otravy způsobí poruchy nervosvalového přenosu. Při otravě organofosfáty dochází k rozvoji příznaků, jako jsou slzení, slinění, zúžení zornic, nevolnost, zvracení, prudké křeče v břiše, průjmy, zúžení průdušek, zpomalení srdečního tepu, záškuby svalů, třes, ochrnutí, poruchy vědomí až kóma. Rozvíjí se při styku s pesticidy, což jsou přípravky k hubení škůdců. Botulotoxin, neboli tzv. „klobásový jed" je jed nacházející se v potravinách, především právě v masných výrobcích. Otrava tímto jedem vede k ochrnutí, slabosti až úplného zastavení činnosti dýchacího svalstva. První pomocí u otrav je zamezení pronikání dalšího jedu do těla, rychlé přivolání záchranné služby a dále je-li to možné zajištění vzorku jedu, případně i zvratků.
• pokousání exotickým hadem nebo pavoukem. V tomto případě by se měl postižený co nejméně hýbat a je nutno zavolat mu záchranou službu.
• nedostatečný pitný režim vedoucí k dehydrataci. Při nedodržení pitného režimu se objevuje kromě malátnosti i bolest hlavy.
• zvýšená teplota nebo horečka
• užívání léků, např. sedativa, některá antibiotika či léky na vysoký tlak
• myopatie, neboli postižení svalů. Je jich celá řada, obecně se však projevují kolébavou chůzí připomínající chůzi kachny, potížemi při stoupání po schodech a těžkým zvedáním se z lehu. Mohou být i důsledkem užívání některých léků nebo dědičné.
• Parkinsonova nemoc, což je degenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Začíná se projevovat po 50. roce života a je pro ní charakteristické postupné omezení pohyblivosti, držení těla vpředu a svalový třes.
• roztroušená skleróza, při které imunitní systém napadá vlastní centrální nervovou soustavu. Projevuje se častěji u žen mezi 20. - 40. rokem života. Rizikovým faktorem je její výskyt v rodině. Zprvu se u ní objevují poruchy citlivosti, těkavý pohled, svalová únava až částečné ztráty hybnosti.
• poruchy spánku, mezi které patří narkolepsie. Je to dědičné onemocnění, které se projevuje náhlými usnutími i během běžné činnosti. U poruch, kdy má postižený nedostatek spánku, je malátnost jako projev chronické únavy.
• záněty, např. lymeská borrelióza. Člověk se borreliózou nejčastěji nakazí po kousnutí klíštětem. V místě kousnutí se vytvoří svědivá červená skvrna, která má ve středu bílou barvu. V takovém případě je nutné ihned vyhledat lékaře.
• postižení míchy, vlivem úrazů, tlaku na míchu, zánětů, nádorů apod. Pro ně je typická bolest v daném místě a různé stupně ochrnutí.
• cévní a mozkové příhody a stavy po jejich prodělání, u kterých je typické částečné nebo úplně ochrnutí poloviny těla. V těchto případech je nutné volat okamžitě záchranou službu.

Příčiny malátnosti jiného původu

• z psychických příčin, kdy malátnost doprovází některé typy psychóz, depresi, úzkostné stavy, mentální retardaci nebo demenci.
• v těhotenství
• při chronickém únavovém syndromu

Léčba malátnosti

Pro malátnost se užívá lékařského termínu adynamie, případně astenie pro celkovou tělesnou slabost. Pokud malátnost úplně neodezní ani po přísunu dostatku tekutin, jídla, vitamínů a vydatném odpočinku, měli bychom rozhodně ihned navštívit lékaře. Zvláštní pozornost bychom měli také věnovat stavům, kdy jsou malátnosti chronického charakteru, přidávají se k nim další potíže a jsou-li tyto stavy ve vyšším věku, zde je návštěva lékaře taktéž nutná. Nalezneme-li malátného a dezorientovaného člověka, který případně vykazuje ještě další příznaky, je rychlé přivolání záchranné služby často život zachraňujícím faktorem.