Ochrnutí

Ochrnutí

Když se řekne slovo ochrnutí, většina lidí si automaticky představí člověka na invalidním vozíku. Ochrnutí neboli obrna obecně však znamená poruchu hybnosti svalu a to jakéhokoliv svalu nebo svalové skupiny, nejen na dolních končetinách. Důležité je, že za ochrnutí ve většině případů nejsou zodpovědné samotné svaly, které by rádi vykonávali svou činnost, ale nemůžou, protože se jim nedostávají signály potřebné k jejich správné činnosti.

Příčiny ochrnutí

V lidském těle je asi 600 svalů. Jsou řízené z centrální nervové soustavy, kterou tvoří mozek, mozeček a mícha. Tyto struktury posílají prostřednictvím nervů do svalů signály potřebné k vykonání pohybu. Příčina ochrnutí může byt na kterémkoliv místě na cestě z centrální soustavy k svalu. Ochrnutí je částečné (paréza) nebo úplné (plegie), podle toho zda člověk dokáže provést pohyb aspoň minimálně nebo nikoliv. Může postihnout kteroukoliv končetinu nebo všechny, dále například i svaly tvare a oči a v postatě každý jeden sval v tele. Mezi nejčastější příčiny, které způsobují ochrnutí, patří především cévní mozková příhoda, úrazy hlavy a páteře, nádory a záněty. Dále pak méně známe nemoci jako je roztroušená skleróza, Bellova obrna, Guillan- Barrého syndrom. U dětí bývá hlavní příčinou ochrnutí dětská mozková obrna.

Projevy ochrnutí

Ochrnutí se může projevovat různě, podle toho, která část nervové soustavy je postižena. Ochrnutí jedné poloviny těla má původ zejména v mozku, typické je pro cévní mozkovou příhodu. Cévní mozková příhoda, lidově nazývaná mrtvice, je náhle se rozvíjející postižení určité části mozku vzniklé poruchou jejího prokrvení na podkladě uzávěru nebo protržení některé cévy zásobující mozek. Potíž s rozpoznáním této nemoci je v tom, že u každého člověka se může jinak projevit. Mezi možné příznaky patří náhlá potíž s mluvením a vyslovováním, porucha zraku a porucha hybnosti tváře, oslabení končetin, nevídané problémy s chůzí či závratě, extrémní bolesti hlavy. Postižení páteřní míchy se projeví oboustrannou obrnou dolních končetin nebo i všech končetin, podle toho, na kterém místě je problém. K jejímu postižení dochází nejčastěji úrazem. Může se jednat o dopravní nehody, pracovní a sportovní úrazy nebo například o neslavné skoky do vody. Když je postižená jenom jedna končetina nebo její část, na vině jsou zřejmě periferní nervy. Jejich poškození může být způsobené zánětem nebo útlakem. Ochrnutí části tváře je způsobeno obrnou lícního nervu (Bellova obrna). Typicky se vyznačuje pokleslým koutkem, pacient nemůže dovřít oko, má vyhlazené vrásky na postižené straně tváře. Tenhle stav se ve většině případů upraví, ale u někoho může zůstat trvalý následek, kdy se hybnost svalů tváře neobnoví úplně. Ke ztrátě nebo omezeni hybnosti se můžou přidávat ještě mnohé další příznaky, které se liší u různých onemocnění. Například se může jednat o ztrátu citlivosti končetiny, při zánětech mozku se přidává horečka, malátnost, citlivost na světlo a jiné.

Ochrnutí a léčba

Ochrnutí je stav, který si vyžaduje lékařskou pomoc. I zdánlivě neškodné příznaky mohou být znamením vážného postižení. U náhle vzniklého ochrnutí končetiny nebo poloviny těla je nezbytně nutné přivolat lékařskou pomoc nebo vyhledat lékaře. Zejména v případě cévní mozkové příhody je rozhodujícím faktorem čas. Ochrnutí se léčí podle typu, příčiny a rozsahu postižení. Někdy se podaří obnovit hybnost úplně, někdy částečně a někdy je bohužel ochrnutí trvalé.