Chrom

Chrom

Pro správnou funkci našeho organismu je nezbytný dostatečný přísun živin, vitaminů, minerálů a stopových prvků. Našemu tělu mohou prospívat, pokud je přijímáme ve správném množství. Chrom je jedním ze stopových prvků. Předpokládá se, že je důležitým hráčem v procesu vstupu glukózy (cukr) do buněk prostřednictvím hormonu inzulinu. Ten je produkován ve slinivce břišní. Chrom získáváme vstřebáváním z potravy. Jeho příjem není nijak velký a kolísá v rozmezí od 0,05% do 2% z celkového obsahu chromu v potravě, přičemž lépe se nám vstřebává chrom vázaný na organické látky – například v kvasnicích. Nejvíce chromu obsahuje maso a celozrnné potraviny, ořechy a luštěniny. Naopak vysoce rafinované potraviny neobsahují chrom skoro vůbec. V těle se chrom pohybuje vázaný na krevní bílkoviny, zejména albumin či transferin, a jeho spotřeba stoupá při stresu, vysoké fyzické zátěži nebo po těžkých úrazech. Z těla je vylučován ledvinami do moči.

Chrom a jeho nedostatek

Problematika nadbytku nebo nedostatku chromu je nejasná. Projevy nedostatku chromu zatím nebyly spolehlivě prokázány. V historii se objevilo jen velmi málo případů, a to zejména u silně podvyživených pacientů. U nich se objevila silně zvýšená hladina krevního cukru, která nereagovala na obvyklou léčbu.

Chrom a jeho nadbytek

Stejně vzácný je i nadbytek chromu. Nejsou známy doklady o předávkování chromem z potravy. Předávkování se ale může objevit u lidí pracujících v průmyslu, kteří pravidelně a dlouhodobě vdechují páry s vysokým obsahem tohoto stopového prvku. Vysoká množství chromu působí na naše tělo toxicky a projevují se alergickými záněty kůže, vznikem kožních vředů a zvýšeným rizikem vzniku rakoviny plic.

O úloze chromu v metabolismu se stále diskutuje. Je nepravděpodobné, že by průměrný středoevropan mohl trpět nedostatkem chromu. Průmysloví pracovníci by měli užívat vhodné ochranné pomůcky, ať už pracují s jakýmikoliv kovy.