Pleurální výpotek

Pleurální výpotek

Mezi plícemi a hrudní stěnou existuje úzký prostor zvaný pleurální dutina. V případě, že se do této dutiny dostane tekutina, hovoříme o pleurálním výpotku, vodě na plicích, popř. fluidothoraxu (pozor - nezaměňovat s pojmem otok plic, kdy se tekutina nachází uvnitř plic v plicních sklípcích).

Plíce

Plíce jsou orgánem, jehož hlavní funkcí je výměna dýchacích plynů. Tato výměna se uskutečňuje na základě pravidelného stahování a roztahování plic, resp. stěny hrudníku, se kterou jsou spojeny. Nenaléhají však na stěnu přímo. Spojení je zprostředkováno vazivovou blanou, z níž část pokrývá povrch plic - poplicnice a část hrudní stěnu – pohrudnice. V latině jedním slovem pleura. Jak je napsáno výše, mezi plícemi a hrudní stěnou je prostor, který je za normálních okolností vyplněn malým množstvím lubrikační tekutiny. Tato tekutina se tvoří z krevních cévek a zase resorbuje mízními cévami, čímž se její objem udržuje v normě. Pokud se tato rovnováha poruší, vzniká pleurální výpotek.

Příčiny pleurálního výpotku  

Pleurální dutina je za normálních okolností vyplněna vzduchem. To vytváří ideální tlakové podmínky pro to, aby se plíce mohly během dýchacích pohybů stahovat a roztahovat. Je-li vzduch nahrazen tekutinou, tlak v dutině se zvýší a tlačí na plíce, které se smrští a to znemožní efektivní nádech. Proč se tekutina v dutině tvoří? V zásadě ze dvou důvodů:

Postižení pleury

• při zápalu plic - postižení pleury vzniká jako komplikace těžkého zápalu, kdy se zánětlivý proces z plic rozšíří do okolí a tedy i na pleuru – pak hovoříme o pleuritidě, zánětu poplicnice/pohrudnice  
• při zánětu srdečního svalu - zánět se šíří ze srdce na osrdečník a dále na poplicnici  
• při nádorech pleury  
• při nádorech plic, které se šíří na pleuru  

Výpotky se tvoří i na jiných místech organismu  

• srdeční selhání - srdce není schopno vypudit krev do oběhu. Ta se hromadí v žilním řečišti, ve kterém vzrůstá tlak. Tekutina je filtrována přes cévní stěnu a vzniká otok plic, otoky dolních končetin, otok v dutině břišní atd.  
• stavy spojené se sníženým množstvím bílkovin v krvi - ztráty močí při onemocnění ledvin, jaterní selhání  
• Třetím důvodem, dosud nezmíněným, může být poranění hrudní stěny, resp. cév, které jí procházejí. Do pleurální dutiny se tak může dostat krev, vzniká hemothorax, nebo lymfa, pak mluvíme o chylothoraxu.

Pleurální výpotek a jeho projevy  

Přítomnost vody na plicích se projevuje ztíženým dýcháním, dušností, popř. kašlem. Může být bolest na hrudi. Je vázaná na dýchání - zhoršuje se při nádechu a při kašli, narozdíl od bolesti infarktové, která je stálá. Každý pleurální výpotek je důvodem k odstranění. Nejen z důvodů léčebných, ale také jako prevenci případných komplikací, např. tekutina produkovaná u některých zánětů obsahuje bílkovinu fibrin, která působí jako „lepidlo" a vytváří srůsty mezi poplicnicí a pohrudnicí - příčina přetrvávajících dechových obtíží i po vyléčení zánětu. V neposlední řadě je podroben rozboru, který umožňuje určit jeho původ.  

Diagnostika

Klinické podezření na přítomnost pleurálního výpotku se ověřuje zobrazovacími metodami, jako např. rentgen, ultrazvuk, CT. V indikovaných případech se provádí hrudní punkce s cílem získat pleurální tekutinu na vyšetření, dalším krokem je pak pleurální biopsie, při které se odebere vzorek tkáně na mikroskopické vyšetření.

Léčba pleurálního výpotku

Pleurální výpotek bývá obvykle komplikací jiného onemocnění. Pouhými evakuačními hrudními punkcemi nelze tento problém vyléčit, snad jen s výjimkou pomalu se doplňujících výpotků u nemocných s nádorovým onemocněním v terminálních stadiích. Léčbu je potřeba zaměřit především na základní nemoc.