Jsem falešně obviněná z týrání, jak se mohu bránit?

Otázka

Dobrý den,chci se zeptat,jak se mohu bránit a dokázat,že netýrám dítě přítele.Přibližně v 10 letech si vymyslel přepadení a na základě toho musel na psychologické vyšetření.Je dáno ve zprávě,že je infantilní,tendence ke konfabulacím,nespolehlivost myšlení,deprese,úzkost,IQ formát pásmo patologie,odpovídá přibližně věku 7,0-7,6 místo 10,2.K tomu úzkost,deprese,nejistota,plachost,obtíže v dosahování okolního světa,vysoká anxieta.Myšlení a cítění nejsou plně integrované,bariéra mezi minulostí a tím,co vzniklo později.Přání jen omezených interpersonálních kontaktů,silná potřeba udržení v interpersonálních vztazích.V sociogramu ho převyšuji já a otec a dvě kamarádky,nikdo neí v blízkosti,sám převyšuje paní učitelku,kamarády i matku.Závěr je,že má nerovnoměrný psych. rozvoj,mnohočetné indicie depresivity a úzkostnosti.Obtíže v akceptaci vztahů v nových rodinách.Matka už byla znovu vdaná a syn od ní odešel k otci.Během zkušební doby jsme se seznámili.Tak věděl,že otec sám nebude.Subjektivní realita se zdá být mimo jeho kapacitu. Asi rok a půl jsme jezdili všichni společně do rodinné poradny.Každý měsíc.Spoustu toho se podařilo.Záchvaty vzteku zmírnit,kdy při nich nemohl ani dýchat,odpor k ježdění do školy,bolesti břicha,aby do školy nemusel ...Po jeho 12 narozeninách se to začalo stupňovat,provokace,nadávky,ubližování mé dceři,vyhrožování,citové vydírání.Manipuloval vždy s rodiči.Matce říkal jen co chce slyšet.Byla jsem ta,která mu pomáhala,ale nestál o to.Nyní i otec pochopil,přesvědčil se několikrát o tom,jak lže,i mluvil s učiteli a odpor k autoritám je i tam ...a přestal zavírat oči a dělat,že se nic neděje.Přestal být manipulovatelný a kluk to vyřešil po svém.Odešel k matce.Mě udal,že ho prý týrám.Na sociálce nic slyšet nechtěli.Prý je to věc otce a matky.Jak se mohu bránit,když to pravda není.Prý mi přijde obsílka na policii k výslechu.Budu tak dokládat psychologický posudek ohledně toho vymýšlení.Mohu chtít,aby by kluk i vyšetřen dětským psychiatrem?Už jsem o tom mluvila a bylo mi řečeno,že může jít o poruchu osobnosti.Tím bych se mohla nespravedlivému nařčení bránit.Otec ho na vyšetření nevzal,aby to neměl prý v papírech.Teď vidí,že je nezvladatelný.Vím,že je těžké,když kluka nevidíte,nemluvíte s ním něco posuzovat.Ten závěr od paní doktorky z klinické psychologie je.Teď si vymyslí tohle a co bude příště?Mám strach i o to,že když tady začal ubližovat dceři tak co bude dělat u matky,která má další tři děti.Budu ráda za každou radu.Předem moc děkuji.