Hořčík

Hořčík

Naše tělo potřebuje pro svou správnou funkci řadu látek. Kromě běžných živin (jako jsou cukry, tuky a bílkoviny) potřebuje i látky, které nejsou zdrojem energie, a přijímáme je jen v minimálním množství. Mezi ně patří vitaminy a stopové prvky. Mezi stopové prvky patří zejména ionty kovů, které jsou obsaženy v potravě, a naše tělo je potřebuje ke správné funkci svého metabolismu – tedy látkové výměny.

Hořčík a jeho funkce

Hořčík je jedním ze stopových prvků. Vyskytuje se typicky v potravinách rostlinného původu, proto jsou jeho nedostatkem ohroženi především lidé, kteří upřednostňují masitou stravu před vyváženou. Doporučená denní dávka hořčíku je v rozmezí od 300 mg do 350 mg. Jeho potřeba se zvyšuje v těhotenství a při kojení. Hořčík je dvojmocný kladný ion, který se normálně vyskytuje uvnitř buněk. Má velmi významné funkce v metabolismu, které jsou podobné funkcím vápníku, protože ten je také dvojmocný kladný ion, a tedy i jeho nadbytky a nedostatky se projevují obdobně. Hořčík snižuje svalovou dráždivost a také snižuje schopnost svalu se stáhnout, tedy svalovou kontraktilitu. Pro správnou funkci metabolismu je důležité udržení množství hořčíku v přirozeném rozsahu. Jeho nedostatek i jeho nadbytek má na naše tělo negativní dopad.

Hořčík a jeho nedostatek

K nedostatku hořčíku vede mnoho příčin. Mezi ně patří zejména snížení příjmu hořčíku při nevyvážené stravě a poruchy vstřebávání živin. Dále pak metabolická onemocnění jako například porušená funkce příštítných tělísek, zvýšená funkce kůry nadledvin a štítné žlázy. K významnějšímu poklesu hladiny hořčíku vede také nadměrná konzumace alkoholu, a to i jednorázová. Ta se klasicky projeví nočními křečemi v lýtkách, které jsou sice nepříjemné, ale nejsou nebezpečné. Nedostatek se projevuje hlavně svalovými křečemi – PARESTEZIEMI s zvýšenou dráždivostí svalů – TETANIEMI,  až poruchou srdeční činnosti. Nedostatek hořčíku může být doprovázen nedostatkem vápníku a fosfátů, což příznaky ještě zesiluje. Zvláště nebezpečná je kombinace nízkých hladin hořčíku a vápníku, protože poruchy srdečního rytmu mohou nabývat velmi závažného charakteru. Samotný výrazný pokles pouze hladinu hořčíku je ale také nebezpečné. Tento pokles vede totiž ke sníženému uvolňování parathormonu (=PTH). PTH je hormon produkovaný příštítnou žlázou a udržuje hladinu vápníku na dostatečně vysoké úrovni. Pokud tedy klesne množství PTH, klesne i hladina vápníku v krvi. Tím opět vzniká ona nebezpečná kombinace nízkých hladin hořčíku a vápníku.

Hořčík a jeho nadbytek

Jak již bylo řečeno, nebezpečné jsou i vysoké koncentrace hořčíku. Ke zvýšení jeho hladiny dochází zejména u ledvinného selhání, nebo při zvýšeném příjmu. K tomu dochází zejména při pravidelné a dlouhodobé konzumaci některých léků. K mírnému zvýšení hladiny hořčíku dochází také při nedostatečné funkci nadledvin. Vysoké hladiny hořčíku se projevují útlumem přenosu nervových vzruchů na svaly a k poruchám krevního oběhu.

Nejlépe se můžeme vyvarovat nízké hladiny hořčíku správnou životosprávou. Po větší konzumaci alkoholu je vhodné doplnit jeho hladinu dostatečným přívodem – například z minerálních vod. Pokud trpíte onemocněním, které narušuje metabolismus hořčíku nebo vápníku, měli byste být zvláště opatrní a vyvarovat se dalších ztrát hořčíku.