Vitamin A

Vitamin A

Patří k vitaminům rozpustným v tucích. Nazývá se také retinol, neboť jeho první poznanou funkcí v lidském těle byla ochrana sítnice (retina). Lidské tělo si umí vitamin A vytvořit z β-karotenu, který proto označujeme jako provitamin vitaminu A. Doporučený denní příjem vitaminu A je u dětí 0,5–0,6 mg, u dospělých 0,8–1,0 mg, u těhotných a kojících žen 0,8–1,2 mg.

Vitamin A a jeho význam

Vitamin A zlepšuje schopnost vidění za šera, je důležitý pro růst a tvorbu kůže a sliznic, ovlivňuje kvalitu a tvorbu spermií, posiluje obranyschopnost organismu a má vliv na kvalitu pociťování chuti a na slyšení. Závažné mouhou být změny v hladině vitaminu A:

• Projevem mírného nedostatku (hypovitaminózy) je suchá a drsná kůže a zhoršená schopnost oční sítnice reagovat na změny světla a tmy – šeroslepost. Při výrazném nedostatku vitaminu A, který je častý v rozvojových zemích, se objevují nažloutlé skvrny na spojivkách s následným vysycháním slzných žláz a spojivek. Pokud nedostatek vitaminu A pokračuje, dochází k vředům na rohovkách, které vedou k úplnému oslepnutí.
• Přílišný nadbytek retinolu vzniklý z předávkování býval pozorován u Eskymáků, kteří se živili převážně játry ledních medvědů. Hypervitaminóza se projevuje například bolestmi hlavy, následně dochází ke změnám na kůži, žloutence, zvětšení jater, až k cirhóze. Dalším projevem nadbytku vitaminu A jsou bolestivé změny na kostech s větším rizikem zlomenin.
• Vzhledem k možnosti předávkování je nutná opatrnost při užívání doplňků stravy a zvláštní pozornost je nutné věnovat dodávání doplňků výživy u dětí a těhotných žen.
• V 2. a 3. trimestru těhotenství je zvýšená potřeba vitaminu A, pro vývoj a zrání plic plodu, tuto mírně zvýšenou potřebu stačí pokrýt konzumací jater.  V prvním trimestru těhotenství by však ženy neměly konzumovat játra vůbec z důvodu vzniku rizika vzniku vývojových vad plodu.

Vitamin A a jeho příjem

Potřeba retinolu by měla být z 1/3 pokryta živočišnou a ze 2/3 rostlinou potravou (ve formě β-karotenu). Již vytvořený vitamin A se vyskytuje v živočišných produktech. Na vitamin A jsou nejvíce bohatá játra ledního medvěda, žraločí a tresčí játra, ale také jiná zvířecí játra. Dalšími dobrými zdroji jsou ryby a vejce, mléko a mléčné výrobky, v sýrech bývá obsah vitaminu vyšší než v mléce i o 50%. β-karoten (provitamin A) je nejvíce se vyskytující karoten v rostlinné potravě. K přeměně ve vitamin A dochází v tenkém střevě člověka. β-karoten působí jako ochránce před působením volných radikálů (škodlivých látek vznikajících v těle). β-karoten působí mimo jiné jako ochránce kůže při působení slunečního záření.  β-karoten je oranžové a červené barvivo rostlin, proto jsou výborným zdrojem β-karotenu oranžové a žluté druhy zeleniny a ovoce (mrkev, oranžová rajčata a papriky, meruňky, papája, mango). Dalším velmi bohatým zdrojem β-karotenu je tmavá listová zelenina (špenát, zelí, petržel).  Vyšší využití β-karotenu z rostlinné potravy můžeme podpořit přidáním malého množství oleje nebo jiného tuku k zelenině, tuk podpoří uvolnění vitaminu z potraviny a podpoří vstřebatelnost vitaminu ze zažívacího traktu.

Na užívání doplňků stravy s β-karotenem by si měli dát pozor kuřáci. Nedávné studie prokázaly vyšší riziko vzniku rakoviny plic u kuřáků užívajících doplňky stravy s β-karotenem. Protože vitamín A a β-karoten se přidává do většiny margarínů a másla, tedy i tento zdroj je velmi významný. Ke ztrátám těchto vitamínů v potravinách dochází, pokud jsou vystaveny účinkům světla, kyslíku a vyšších teplot (při vaření, pečení). Při běžném zpracování masa jsou tyto vitaminy poměrně stabilní. Naproti tomu u mléka při skladování v nevhodných obalech (průhledné plastové a skleněné obaly) jsou ztráty vitaminu výrazné, dokonce 20–30% za hodinu.