Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Úzkost u dětí
Úzkost u dětí je psychický stav, pro který je charakteristický stísněnost, obavy nebo strach. Úzkost vyvolaná odloučením od rodičů, strach ze tmy či cizích lidí je pro děti běžná do doby než začnou chodit do školy. K nejčastějším typům úzkosti patří úzkostná porucha, panická porucha, fobie, posttraumatický stres nebo manio-obsesivně-kompulzivní porucha. Například u dětí s úzkostnou poruchou dochází k emocím nebo citům bez konkrétní příčiny nebo neúměrně velkým v porovnání s příčinou.
Úzkost u dětí
Úzkost je psychický stav charakterizovaný stísněností, obavami nebo strachem, který může být mírný nebo extrémní. Určitý stupeň úzkosti v jednotlivých fázích dětství je normální. Například úzkost vyvolaná odloučením od rodičů nebo od blízkých příbuzných je běžná u dětí od 7 měsíců věku až do doby, kdy začnou chodit do školy. Malé děti se často bojí tmy, blesků, cizinců a mnoha dalších věcí, kterým nerozumějí nebo se jim zdají hrozivé. Mělo by vás znepokojit, jestliže se zdá, že úzkost dítěte se nevztahuje k nějaké určité věci nebo události, nebo že omezuje běžné činnosti dítěte (například když se dítě bojí chodit do školy). Extrémní úzkost se může vyvinout v úzkostnou poruchu.
Typy úzkostných poruch
K nejčastějším typům úzkostné poruchy patří obecné úzkostné poruchy, panické poruchy, fobie, posttraumatické stresy a obsesivně-kompulzivní porucha.
- Obecná úzkostná porucha Dítě s touto poruchou se neustále něčeho obává nebo si dělá o něco starost. Jeho emoce nemají konkrétní příčinu nebo jsou neúměrně velké v porovnání s příčinou. City často dítěti brání v normální činnosti. Dítě může trpět dušností, neschopností koncentrace, nespavostí, závratěmi, podrážděností, třesem, mívá rychlý srdeční tep a sucho v ústech.
- Panická porucha Dítě s touto poruchou mívá bez zjevného důvodu krátká období intenzivního strachu, běžně nazývaného panické záchvaty. Dítě mívá náhlé bolesti nebo tlak v hrudi, silný a rychlý srdeční tep, trpí závratěmi, točením hlavy nebo pocity dušení. K dalším příznakům patří pocení, dušnost, zimnice, návaly horka, brnění nohou nebo rukou, strach ze ztráty ovládání nebo dokonce ze smrti a pocit, že je mimo realitu.
- Fobie Neodůvodněný strach z konkrétních věcí nebo okolností, například z davu lidí, z hadů nebo z výšek. Fobie, kterými obvykle trpí starší nebo dospívající děti, mohou vyvolat panický záchvat. Jednou z častých fobií je agorafobie (strach z veřejnosti nebo z otevřených míst); dítě nedokáže opustit dům bez intenzivního pocitu úzkosti. Na veřejných místech trpí dítě záchvaty paniky.
- Posttraumatický stres Tato úzkostná porucha je reakcí na hrozivé, násilné události - například dítě přežije automobilovou nehodu, bylo svědkem smrti jiné osoby nebo se stalo obětí zneužití nebo znásilnění - následkem je fyzické nebo psychické trauma. Dítě prožívá událost stále znovu ve vzpomínkách a ve snech, často se stává uzavřeným a cítí se citově otupené. Rovněž se bojí čehokoliv, co by v něm vyvolalo vzpomínku na takovou událost. Další příznaky zahrnují depresi a záchvaty paniky. Dítě si může rovněž vytvořit pesimistický přístup k budoucnosti.
- Manio-obsesivně-kompulzivní porucha Tato úzkostná porucha se projevuje přetrvávajícími, vtíravými myšlenkami (mániemi), například „všude jsou mikrobi", které nutí dítě neustále opakovat určité rituály (mánie), jako je například mytí rukou.
Diagnóza a léčba úzkosti
Jestliže lékař zjistí u dítěte příznaky úzkostné poruchy, pošle ho na psychiatrické nebo psychologické vyšetření. Je-li u něj diagnostikována úzkostná porucha, bude potřebovat léky na zmírnění úzkosti a psychoterapii, která má pomoci odhalit skryté příčiny úzkosti. Terapeutických sezení se mohou zúčastnit i ostatní členové rodiny. Pomocí léčby dítě dokáže překonat svou úzkost a naučí se lépe vyrovnávat s každodenními stresy. Úzkost a strach, které dítě každý den prožívá, můžete zmírnit tím, že si budete s dítětem o jeho starostech nebo problémech povídat.