Úzkost u dětí

Úzkost u dětí

Úzkost je psychický stav charakterizovaný stísněností, obavami nebo strachem, který může být mírný nebo extrémní. Určitý stupeň úzkosti v jednotlivých fázích dětství je normální. Například úzkost vyvolaná odloučením od rodičů nebo od blízkých příbuzných je běžná u dětí od 7 měsíců věku až do doby, kdy začnou chodit do školy. Malé děti se často bojí tmy, blesků, cizinců a mnoha dalších věcí, kterým nerozumějí nebo se jim zdají hrozivé. Mělo by vás znepokojit, jestliže se zdá, že úzkost dítěte se nevztahuje k nějaké určité věci nebo události, nebo že omezuje běžné činnosti dítěte (například když se dítě bojí chodit do školy). Extrémní úzkost se může vyvinout v úzkostnou poruchu.

Typy úzkostných poruch

K nejčastějším typům úzkostné poruchy patří obecné úzkostné poruchy, panické poruchy, fobie, posttraumatické stresy a obsesivně-kompulzivní porucha.

• Obecná úzkostná porucha Dítě s touto poruchou se neustále něčeho obává nebo si dělá o něco starost. Jeho emoce nemají konkrétní příčinu nebo jsou neúměrně velké v porovnání s příčinou. City často dítěti brání v normální činnosti. Dítě může trpět dušností, neschopností koncentrace, nespavostí, závratěmi, podrážděností, třesem, mívá rychlý srdeční tep a sucho v ústech.
• Panická porucha Dítě s touto poruchou mívá bez zjevného důvodu krátká období intenzivního strachu, běžně nazývaného panické záchvaty. Dítě mívá náhlé bolesti nebo tlak v hrudi, silný a rychlý srdeční tep, trpí závratěmi, točením hlavy nebo pocity dušení. K dalším příznakům patří pocení, dušnost, zimnice, návaly horka, brnění nohou nebo rukou, strach ze ztráty ovládání nebo dokonce ze smrti a pocit, že je mimo realitu.
• Fobie Neodůvodněný strach z konkrétních věcí nebo okolností, například z davu lidí, z hadů nebo z výšek. Fobie, kterými obvykle trpí starší nebo dospívající děti, mohou vyvolat panický záchvat. Jednou z častých fobií je agorafobie (strach z veřejnosti nebo z otevřených míst); dítě nedokáže opustit dům bez intenzivního pocitu úzkosti. Na veřejných místech trpí dítě záchvaty paniky.
• Posttraumatický stres Tato úzkostná porucha je reakcí na hrozivé, násilné události - například dítě přežije automobilovou nehodu, bylo svědkem smrti jiné osoby nebo se stalo obětí zneužití nebo znásilnění - následkem je fyzické nebo psychické trauma. Dítě prožívá událost stále znovu ve vzpomínkách a ve snech, často se stává uzavřeným a cítí se citově otupené. Rovněž se bojí čehokoliv, co by v něm vyvolalo vzpomínku na takovou událost. Další příznaky zahrnují depresi a záchvaty paniky. Dítě si může rovněž vytvořit pesimistický přístup k budoucnosti.
• Manio-obsesivně-kompulzivní porucha Tato úzkostná porucha se projevuje přetrvávajícími, vtíravými myšlenkami (mániemi), například „všude jsou mikrobi", které nutí dítě neustále opakovat určité rituály (mánie), jako je například mytí rukou.

Diagnóza a léčba úzkosti

Jestliže lékař zjistí u dítěte příznaky úzkostné poruchy, pošle ho na psychiatrické nebo psychologické vyšetření. Je-li u něj diagnostikována úzkostná porucha, bude potřebovat léky na zmírnění úzkosti a psychoterapii, která má pomoci odhalit skryté příčiny úzkosti. Terapeutických sezení se mohou zúčastnit i ostatní členové rodiny. Pomocí léčby dítě dokáže překonat svou úzkost a naučí se lépe vyrovnávat s každodenními stresy. Úzkost a strach, které dítě každý den prožívá, můžete zmírnit tím, že si budete s dítětem o jeho starostech nebo problémech povídat.