Chlor

Chlor

Okolo všech buněk se nachází tekutina, která vyplňuje mimobuněčný prostor tkáně. Prostřednictvím této mimobuněčné tekutiny jsou k jednotlivým buňkám transportovány živiny, minerály, hormony, vitamíny, prostupují tudy bílé krvinky plnící ochranné funkce a jsou naopak odváděny zplodiny buňky. Je pochopitelné, že koncentrace látek uvnitř a vně buňky je odlišná. Chlór je z tohoto hlediska mnohem více obsažen v mimobuněčné tekutině a v krvi. Společně s ostatními ionty, sodíkem a draslíkem, hraje důležité role v životních pochodech buňky. Proto je vyšetření množství iontů jedním ze základních lékařských vyšetření, jehož výsledek může lékaři mnohé napovědět.

Chlor a jeho koloběh

Chloridy se nachází jak v buňkách, tak v tělesných tekutinách. V tekutinách je jich však nesrovnatelně více než v buňce. Na chloridy je obvykle nahlíženo společně s ionty sodíku, protože jejich množství stoupá nebo klesá společně. Chloridy se společně se sodíkem starají o objem tělesných tekutin. Tento objem může být zvětšen nebo zmenšen činností ledvin, které tvoří buď více moči, nebo moči tvoří méně a vodu v těle zadržují. Vylučování nebo zadržování vody je řízeno jednak antidiuretickým hormonem, který zajistí zvýšené zadržování vody, jednak hormony, které řídí vylučování sodíku a chlóru, tedy aldosteronem a natriuretickým peptidem. Chlór můžeme nalézt i v potu a žaludeční šťávě. Kromě hospodaření s vodou je chlór důležitý pro elektrickou rovnováhu na membráně buněk, která je klíčová pro takové děje, kterými jsou přenos nervového vzruchu nebo svalový stah. Nesmíme zapomenout ani na to, že chlór v krvi se účastní chemických reakcí, které udržují rovnováhy pH.

Chlor a změny jeho koncentrace

Zvýšená koncentrace chloridů v krvi (hyperchloridémie) se obvykle vyskytuje u dehydratovaných pacientů, ale také u pacientů, kteří mají nadbytek sodíku nebo u pacientů s porušenou funkcí ledvin. S hyperchloridémií se můžeme také setkat v případech, kdy dojde k nadměrné ztrátě zásaditých látek v krvi (např. při značné fyzické zátěži, při nedostatku kyslíku, při uzávěru některé cévy). Snížené množství chloridů bývá obvykle spojeno s poklesem sodíku. Vzhledem k tomu, že většina chloridů je v krvi a žaludeční šťávě, může ke snížení jejich množství dojít při opakovaném zvracení nebo urputném průjmu. U obou případů, u zvýšení i snížení koncentrace chloridů, mohou být na vině problémy s produkcí nebo funkcí hormonů, které jsou zodpovědné za hospodaření s těmito ionty.

Chlor a vyšetření

Lékař obvykle nenahlíží pouze na hodnoty chloridů, ale dívá se na ionty jako na celek. Vždy posuzuje množství chloridů společně s množstvím sodíku. To lékaři umožní přesněji určit příčinu iontového rozvratu a nejlepší způsob léčby. Vyšetření se dělají v určitých intervalech, aby mohl lékař zjistit průběh léčby a další vývoj zdravotního stavu pacienta. Pro vyšetření může být použita žilní krev, která se odebírá z pažní žíly tenkým vpichem, nebo se množství chloridů zjišťuje z moče. Porušená rovnováha v množství iontů je závažným problémem, který se musí řešit, jinak může mít v nejhorším případě i smrtelné následky.