Neutrofily

Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty

Lidské tělo disponuje mnohými mechanismy, kterými se brání cizím a nepřátelským částicím z okolí. Souhrnně tyto mechanismy nazýváme imunitním systémem. V něm hrají jednu z hlavních úloh bílé krevní krvinky, leukocyty. Mezi leukocyty patří několik typů buněk, které můžeme rozdělit podle několika hledisek. Časté je dělení na agranulocyty a granulocyty podle toho, jestli buňky obsahují barvitelná zrna. Mezi granulocyty potom řadíme neutrofilní, eozinofilní a bazofilní granulocyty, mezi agranulocyty potom monocyty a lymfocyty. Pro posouzení funkčnosti imunitního systému je důležitý takzvaný krevní diferenciál, neboli procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek v krvi. Nyní si řekneme něco o neutrofilních granulocytech, které jsou ze všech krevních buněk v krvi nejčastěji a tvoří v ní až 60% všech leukocytů.

Neutrofily a jejich koloběh

I když počet neutrofilů v krvi znamená nadpočetní většinu všech leukocytů, drtivá většina neutrofilních granulocytů se nachází v kostní dřeni, kde jsou ve stavu pohotovosti připraveny k vyplavení do oběhu v případě infekce. Jejich úhlavním nepřítelem jsou bakterie, které nepronikají do nitra buněk. Neutrofilní granulocyt má schopnost na ně zaútočit okamžitě, jakmile se s nimi setká. Nemusí tedy čekat na přítomnost aktivačních signálů jako je tomu v případě lymfocytů. Nemusí tedy čekat na „rozkaz". Bakterie jsou likvidovány mechanismem fagocytózy. To znamená, že neutrofilní granulocyt doslova pohltí bakterii, kterou potom pomocí svých vnitřních enzymů usmrtí a zlikviduje. V některých případech, zejména pokud je bakterií větší množství, uvolňují neutrofilní granulocyty signální látky, které startují vznik zánětu. Protože neutrofilní granulocyty nemají schopnost se dělit, ani doplňovat „náboje" ve formě tvorby enzymů, po usmrcení určitého množství bakterií neutrofily odumírají a stávají se součástí zánětlivého ložiska. Mrtvé neutrofily a bakterie tvoří hnis. Životnost neutrofilů, jestliže nepřijdou do styku s bakteriemi, je zhruba 5 dnů. Tím, jak neutrofil stárne, stává se jeho buněčné jádro laločnaté. Proto se můžeme ve výsledcích testů setkat s pojmem tyč. Tyče jsou neutrofily bez laločnatého jádra, tedy mladé. Naopak staré neutrofily mají 3 i více laloků.

Neutrofily a odchylky v jejich počtu

Neutrofilní granulocyty vznikají v kostní dřeni z kmenových buněk bílé krevní řady. Jejich počet počet v těle může být zvýšený (neutrofílie). Tento stav provází bakteriální infekce, zánětlivá onemocnění a některá nádorová onemocnění kostní dřeně (leukémie). Snížený počet neutrofilních granulocytů (neutropenie) provází závažné infekce, kdy je nadměrný úbytek neutrofilů, intoxikaci nebo léčbu nádorových onemocnění chemoterapií.

Neutrofily a vyšetření

Vyšetření krevního diferenciálu je základním a pravidelně prováděným vyšetřením. Jeho hodnoty mohou být ovlivněny fyzickou námahou, hodinou odběru, mírou stresu a užíváním některých léků. K vyšetření je nutný vzorek krve, který lékař získává tenkým vpichem do některé z pažních žil. Jedná se o rutinní a běžné vyšetření, kterého se nikdo nemusí obávat. Každý ho již určitě několikrát za svůj život absolvoval.