Resuscitace u dětí

KPCR dětí

KPCR je zkratka pro kardio-pulmo-cerebrální resuscitaci. Označuje postup činností, které pomáhají udržet oběh okysličené krve životně důležitými orgány (plícemi, srdcem a mozkem) v době, kdy z nějakého důvodu je tento oběh vyřazen z funkce. KPCR existuje ve dvou základních formách – resuscitace dětí, nebo dospělých. Děti se od dospělých v mnohém liší. Proto se částečně odlišují i postupy KPCR. U dětí v první řadě nepředpokládáme, že příčinou ztráty vědomí je porucha srdeční činnosti, jako tomu bývá u dospělých. Naopak daleko častěji bývá příčinou neprůchodnost dýchacích cest, která je různého původu – zapříčená cizí tělesa, astmatický záchvat, alergická reakce nebo masivní otok dýchacích cest při jejich zánětech. Proto resuscitaci začínáme dvěma účinnými vdechy z úst do úst (zvedá hrudník), kterými se snažíme dýchací cesty zprůchodnit. Další rozdíl v postupu KPCR oproti dospělým je přivolání pomoci. Zatímco u dospělých nejprve voláme pomoc, pak teprve zahajuje KPCR, u dětí napřed 2 minuty resuscitujeme, pak voláme pomoc. Pokud je zachránců více, pak samozřejmě jeden ihned resuscituje, zatímco druhý volá pomoc.

KPCR u dětí – postup

1. Vždy se ujistěte, že při poskytování první pomoci (PP) vám nehrozí nebezpečí. Vlastní zdraví a život jsou i přes vážnost nastalé situace stále na prvním místě.
2. Zjistěte, zda dítě reaguje na oslovení, nebo dotek.
3. Reaguje: zjistěte, zda-li je zraněné a přivolejte pomoc. Dítě stále kontrolujte, abyste mohli včas reagovat, pokud by se jeho stav náhle zhoršil.
4. Nereaguje: Pokud jste sami, začněte s uvolňováním dýchacích cest. Pokud je v okolí ještě někdo, řekněte mu, ať zavolá pomoc.
5. Zprůchodněte mu dýchací cesty: otočte dítě na záda a zakloňte mu hlavu. Zjistěte, jestli nemá v dýchacích cestách nějakou překážku, a pokud je v takové pozici, že jste schopní ji vytáhnout, opatrně ji vyndejte. Dejte ale pozor, abyste ji nezatlačili hlouběji do dýchacích cest. U kojenců hlavu nezakláníme, ale udržujeme ji v neutrální poloze s předsunutou dolní čelistí.
6. Zjistěte, jestli dítě dýchá (pohledem, poslechem).
7. Dýchá: Pokud očekáváte, že dítě bude zvracet (např. u různých otrav), uložte ho do zotavovací polohy a neustále kontrolujte, jestli dýchá. Pokud zvracení neočekáváte, nechte ho ležet na zádech a stále ho kontrolujte. Volejte RZP (155, 112)
8. Nedýchá: neprodleně zahajte KPCR!
9. Přesvědčte se, že jste uvolnili dýchací cesty (případně odstranili překážky v nich). Proveďte 2 účinné vdechy z úst do úst. Zde se postup liší podle věku dítěte:
10. U dětí do 1 roku: dýchání provádíme přes ústa i nos současně tak, že ústa zachránce obejmou ústa i nos dítěte. Věku dítěte musíme přizpůsobit i objem vzduchu jednoho vdechu – stačí objem úst zachránce.
11. U dětí starších jak 1 rok: postupujte jako u dospělých. Záklon hlavy -> zacpat nos -> ústa na ústa -> vdechnout vzduch tak aby se zvedl hrudník -> nechat dítě pasivně vydechnout -> provést nejvýše pětkrát.
12. Pokud se dítě neprobere /nezačne normálně dýchat, pak začněte s nepřímou srdeční masáží. Stlačujeme do hloubky 1/3 hrudníku. Další provedení se podle věku dítěte liší:
13. U dětí do 1 roku věku: masáž provádíme dvěma prsty uprostřed hrudníku.
14. U dětí starších 1 roku: masírujeme jednou rukou, zápěstní částí dlaně zhruba ve spodní 1/3 hrudní kosti.
15. U dětí starších 12 let provádíme srdeční masáž jako u dospělého, tzn. oběma rukama.
16. Poměr vdechy: komprese je při jednom zachránci 30 : 2, při dvou zachráncích 15 : 2. Frekvence stlačení hrudníku by měla být asi 100 stlačení za minutu.

KPCR u dětí – lapavé dechy

Během těchto krizových stavů a i během resuscitace se mohou objevit tzv. lapavé dechy. Je to nebezpečný fenomén, který pro neznalého člověka může imitovat obnovení životních funkcí, přitom se jedná o jeden z projevů srdeční zástavy. Jedná se o krátké nepravidelné nádechy bez výdechu. Pokud se objeví, nepřestávejte s KPCR!